„To bude masakr.“ Policie naháněla muže kvůli údajné hrozbě, soud se jej zastal

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Nedávný vyhazov Martina Pisarčika z České zemědělské univerzity (ČZU) nebyl v souladu se zákoníkem práce a pracovní poměr tohoto vědeckého, výzkumného a vývojového pracovníka na vysoké škole pokračuje dál. Tak vyznívá rozsudek, který zkraje týdne padl - zatím nepravomocně - u Obvodního soudu pro Prahu 6.

Pisarčíkův případ by mohl být vnímán jako tuctový pracovněprávní spor, jenže na významu mu dodala velká policejní akce z letošního 21. ledna, která s ním úzce souvisí.

V pražském Suchdole tehdy v areálu ČZU zasahovaly desítky policistů s dlouhými zbraněmi, jak o tom referovala i většina českých médií. Aniž někdo veřejně vyslovil jméno, podle zjištění Seznam Zpráv muži zákona dorazili právě kvůli Martinu Pisarčikovi, který byl v minulosti i členem akademického senátu ČZU.

Dle policejní zprávy zalarmovalo zásah oznámení ohledně „divného chování bývalého zaměstnance“, který se chtěl dostat do budovy a vyhrožoval zaměstnancům školy. „Muž je držitelem zbrojního průkazu a pátráme po něm,“ stojí zprávě.

Zanedlouho byl ale poplach odvolán, jelikož hledaný se sám dostavil na služebnu. A po více jak čtyřech měsících je už jasné, že se nestalo nic, co by bylo kriminálním deliktem. „Na základě zjištěných informací policejní orgán dospěl k závěru, že se v daném případě nejedná o trestný čin,“ uvedla na dotaz Seznam Zpráv pražská policejní mluvčí Kristýna Zelinková.

Případ má i tak soudní dohru, byť jen civilní. Přitom žalobce Pisarčik, jak bylo v úvodu naznačeno, má ve sporu s žalovanou univerzitou zatím navrch.

Z dostupných informací je zřejmé, že konflikt mezi zaměstnancem univerzity a zaměstnavatelem začal eskalovat loni před vánočními svátky. Martin Pisarčik - jak sám uvedl v podané žalobě - obdržel 19. prosince návrh dohody o změně pracovní smlouvy. Ovšem mělo jít opět jen o prodloužení pracovního poměru o další rok (už popáté v řadě na dobu určitou).

Přitom v zákoníku práce se píše (§ 39), že pracovní poměr na dobu určitou může být sjednán nejdéle na tři roky a mezi týmiž stranami může být opakován nejvýše dvakrát. Zcela specifické výjimky (pokud je to z vážných provozních důvodů nebo z důvodů spočívajících ve zvláštní povaze práce) lze sjednat v písemné dohodě s odborovou organizací. Avšak Pisarčík uvedl, že s žádnou takovou dohodou nebyl zatím nikdy obeznámen. A při soudním projednání zaznělo, že v současnosti ani žádná písemná dohoda s odboráři z ČZU, která by tento postup ospravedlnila, neexistuje.

V jisté naštvanosti poslal Pisarčik loni 20. prosince - druhý den po zmíněné nabídce - otevřený dopis rektorovi Petru Skleničkovi a kolegiu rektora, kde v deseti bodech zkritizoval údajně zkostnatělý systém ČZU.

Vedení zemědělské univerzity napadl mimo jiné kvůli „finanční nejistotě a absolutní závislosti na externím financování“ nebo také kvůli „nedostatku ochoty řešit palčivá témata“. Dále poukázal například na údajné problémy s publikační etikou na ČZU a neustálé bobtnání rektorátních pracovišť.

Už 10 minut po odeslání otevřeného dopisu se podle Pisarčikova popisu pokusila personalistka univerzity vzít návrh dohody o změně pracovní smlouvy zase zpět. Poté děkan Fakulty agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů Pisarčíka informoval, že jeho pracovní poměr skončí už na konci roku 2024. 

Pisarčík sám byl nakonec (prý s ohledem na rodinu) ochoten vzít i práci na dobu určitou, avšak stále trval na svých výhradách ohledně legálnosti nabízeného kontraktu.

Když tento muž, který na univerzitě dříve vedl například cvičení v předmětu pícninářství a pastvinářství, přišel 2. ledna po vánoční pauze opět do zaměstnání, zjistil, že už nemá přístup do budovy ani do IT systémů. Jak dále v žalobě vylíčil, následně dostal od kolegů informaci, že mu vyměňují vložku v zámku u jeho kanceláře, a to i za účasti tajemníka fakulty.

Právě s tajemníkem fakulty se poté dostal do křížku, vyčetl mu jeho údajné alibistické chování, přičemž v odeslané SMS použil příměr s Norimberskými procesy, kde se nacističtí pohlaváři hájili, že jen plnili rozkazy, přičemž Pisarčik nastínil i možné následky souslovím „To bude masakr“. Posléze se za to tajemníkovi omluvil, že prý nešlo o žádnou výhružku smrtí či násilím, jen upozornění na možné právní konsekvence.

V následujících dnech po inkriminované zprávě se do konfliktu vložily i akademické orgány (jeho jednání v etické rovině odsoudil akademický senát fakulty), tak i policie. Na tu se se obrátil jak Pisarčik, který se domáhal vstupu do budovy, kde mu zůstaly osobní věci, trestní oznámení kvůli údajnému vyhrožování tajemníkovi podala i ČZU.

A za zmíněnou SMS, kterou vedení interpretovalo jako vysoké ohrožení života a zdraví osob, bylo také Pisarčikovi v půli ledna doručeno okamžité zrušení pracovního poměru.

Popsané události z 21. ledna, kdy do areálu (údajně po oznámení jedné ze studentek, že se tam pohybuje osoba, která se dopustila vyhrožování, přičemž vlastní zbraně) dorazily desítky ozbrojených policistů, bylo už jen vyvrcholením tohoto několikatýdenního střetu.

V den, kdy policie dorazila, měl Pisarčik podle vlastních slov domluvenu návštěvu nutriční poradny v areálu ČZU.

Advokát univerzity Pavel Berger při projednávání případu před soudem apeloval, že při posuzování oné „výhrůžky“ je třeba zohlednit i aktuální „bezpečnostní klima“ po předloňské tragické střelbě na pražské Filozofické fakultě UK.

„ČZU zejména výraz ‚tohle bude masakr‘ vyhodnotila tak, že se jedná o vyhrožování násilím vůči zaměstnavateli či zaměstnanci, vnímala jej jako přímé ohrožení bezpečnosti pracoviště a narušení pořádku a důstojnosti na pracovišti,“ uvedl ve své závěrečné řeči advokát Berger.

Avšak předsedkyně senátu Tereza Vaňkátová se i s ohledem na výpovědi svědků s touto klasifikací neztotožnila. „Ta SMS, ačkoliv vhodná nebyla, myslím, že tímto způsobem se asi jednat nemělo, tak já tam žádnou výhrůžku nevidím. Už vůbec ne fyzickým násilím, ani psychickým,“ uvedla Vaňkátová při zdůvodňování rozsudku. Podle soudkyně důvody pro okamžité zrušení pracovního poměru nenastaly.

A přiklonila se na stranu žalobce Martina Pisarčika i co se týče nezákonnosti řetězení pracovních smluv na dobu určitou. Neshledala, že by toto řetězení bylo v posledních letech podloženo písemnou dohodu s odborovou organizací ČZU. I kdyby bylo, specifické podmínky podle jejího názoru pro to stejně splněny nebyly. Jak Vaňkátová uvedla, Martin Pisarčik má tak mít už od roku 2023 smlouvu na dobu neurčitou.

Žalovaná Česká zemědělská univerzita má teď možnost se proti rozsudku obvodního soudu odvolat k Městskému soudu v Praze. Zda tak učiní, není zatím zřejmé.

„ČZU si stojí za tím, že řetězení pracovních poměrů na dobu určitou bylo v souladu se zákoníkem práce,“ uvedl ještě před vynesením rozsudku Marek Šedivý, ředitel odboru vnějších vztahů ČZU. Stejně tak škola trvá na tom, že ono okamžité ukončení pracovního poměru bylo plně v souladu se zákonem.

Ohledně údajných výhrůžek Pisarčika, které vyústily v rozsáhlou policejní akci, žádný podrobnější komentář ředitel už nepřipojil. „Vzhledem k probíhajícímu soudnímu sporu se k dané otázce nelze nyní blíže vyjadřovat,“ uvedl pro Seznam Zprávy Marek Šedivý.