Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Prosím nejezděte, máme toho dost. Tak zní ve zkratce vzkaz turistům z Kanárských ostrovů krátce před vypuknutím letní sezóny.
„Situace je velmi kritická. Nikdo, kdo si chce užít dovolenou v klidu, by nepřijel na zkolabovaný a přeplněný ostrov, všude je zkrátka příliš mnoho lidí,“ odpověděl britskému listu Daily Express tamní aktivista Ivan Cerdena Molina na otázku, co by vzkázal Britům, kteří tvoří velkou část tamní turistické klientely.
„Lidé jsou opravdu unavení a naštvaní, dávají to najevo. Jestli můžeme o něco požádat, tak o to, abyste sem prosím nejezdili, už to nemůžeme vydržet,“ dodal.
Obyvatelé se loni v sérii protestů vymezili proti přebujelému turismu, který ostrov sužuje. Kanárské ostrovy, které mají 2,2 milionu obyvatel, během loňského roku navštívilo 15,2 milionu zahraničních turistů. Letos je podle odhadů čeká ještě větší nápor a rázná reakce za strany úřadů zatím nepřišla. Místní proto plánují na květen další demonstrace pod heslem „Kanáry mají limit“.
Kanárské ostrovy nejsou jediné, také obyvatelé dalších evropských populárních turistických destinací dávají s blížící se letní sezónou jasně najevo, že turismus překročil únosnou hranici. A volají po změně.
Pro situaci, kterou tato místa - jmenovitě například Benátky, Barcelona nebo Amsterdam - zažívají, se se v posledních letech vžil anglický název - overtourism, ve volném překladu „předimenzovaný turismus“. Ve zkratce označuje situaci, kdy je příliš mnoho turistů ve stejnou dobu na jednom místě.
„Evropa má řadu slavných, ikonických destinací, které lidé chtějí navštívit. Chtějí si je odškrtnout ze svého seznamu,“ přibližuje Seznam Zprávám důvody overtourismu profesor marketingu z londýnské Royal Holloway Sameer Hosany, který se specializuje na otázky cestovního ruchu.
Důležitou roli podle něj hrají sociální sítě. „Zvyšují poptávku po již tak oblíbených místech. Lidé chtějí ukázat, že zde byli, vyfotit se před známými památkami,“ dodává Hosany s tím, že sociální sítě nicméně napírají pozornost také na méně známá místa a motivují lidi k tomu, aby je navštívili.
Overtourismus se pojí s řadou potíží, které dopadají předně na místní obyvatele. Ti si stěžují na to, že z jejich domovů se stávají zábavní parky. Starosti jim dělají zejména ceny bydlení, které cestovní ruch žene nahoru, a život v nich se tak pro ně stává nedostupným.
Protestů letos přibude, odhaduje expert
Podle známého odborníka na cestovní ruch Richarda Butlera, který je emeritním profesorem na University of Strathclyde v Glasgow, může Evropa overtourismus letos pocítit ještě silněji než v loňských letech. A to z několika důvodů.
„Zčásti kvůli pozornosti médií, zčásti kvůli pravděpodobnému celkovému nárůstu počtu turistů a zčásti kvůli tomu, že se lidé vyhýbají USA, což může vyústit ve více turistů v Evropě,“ vysvětluje v rozhovoru pro Seznam Zprávy.
V letošním roce tak lze podle něj očekávat další vlnu protestů. „Mnozí z těch, kteří protestovali v předchozích letech, se naučili, jaké akce přitahují pozornost médií, a pravděpodobně protestů přibude ve snaze přimět vlády k přijetí nápravných opatření,“ odhaduje.
V tomto kontextu stojí za pozornost akce protestujících v Barceloně, kteří loni v létě vyrazili do města s vodními pistolkami a mířili na turisty usazené v zahrádkách tamních restaurací. Záběry tehdy obletěly celý svět a ačkoliv mnozí kritizovali způsob, jaký si vybrali, akci se nedalo upřít, že na problém upozornila. Dokonce natolik, že se místní úřady začaly obávat, aby turisté nepřestali do města jezdit.
Podle Butlera lze napětí mezi místními obyvateli a turisty zmírnit jedině tak, že úřady přestanou problém ignorovat a přijmou opatření na zmírnění negativních dopadů overtourismu.
Právě o to se nyní některé turistické ráje snaží a hledají různé recepty, jak vyjít vstříc místnímu obyvatelstvu a zároveň nepřijít o finanční prostředky z cestovního ruchu, na kterých jsou do velké míry závislé.
S jedním z dosud nejodvážnějších opatření přišla Barcelona, která se potýká s vážnou bytovou krizí a stala se epicentrem protituristických protestů. Ta nedávno oznámila, že do roku 2028 zakáže krátkodobé pronájmy pro turisty. Španělsko také představilo plán uvalit až stoprocentní daň na nemovitosti, jež budou kupovat lidé ze zemí mimo Evropskou unii (psali jsme zde).
Podrobněji o situaci v Barceloně zde:
Výraznou změnu turistické strategie chystají také Kanárské ostrovy, kde místní vyhrožují další sérií protestů. Tamní úřady v dubnu slíbily provést rozsáhlou reformu svých zákonů týkajících se turismu. Řešit má zejména krizi bydlení a rostoucí zatížení místní infrastruktury.
Benátský experiment
Také italské Benátky, které jsou dlouhodobě jedním z měst, které overtourismus postihuje nejsilněji, se snaží mírnit nápor návštěvníků. Loni se staly vůbec prvním městem na světě, které zavedlo poplatek za vstup. Vysloužily si kritiku za to, že z historického centra dělají „Veniceland“.
„Setkalo se to s velkým odporem, protože to z Benátek dělá v podstatě zboží, z jejich návštěvy se stává něco jako návštěva Disneylandu,“ doplňuje Hosany.
Poplatek činí pět eur a platit jej musí takzvaní „jednodenní výletníci“. Tedy turisté, kteří se ve městě nezdrží přes noc, a neplatí tak běžnou turistickou daň. Město se tímto způsobem snaží bojovat proti návštěvníkům, kteří označují zkratkou „najez se a uteč“. Ti podle statistik tvoří zhruba 80 % všech turistů. Do ostrovního města připlouvají nejčastěji na výletních lodích a s sebou si často přivážejí své vlastní jídlo, takže do městské kasy nepřinášejí téměř žádné peníze.
Letos se tamní úřady rozhodly pravidla ještě zpřísnit a prodloužily počet dní, na které se poplatek vztahuje. Nyní platí celkem 54 dní, namísto dřívějších 30 - každý pátek až neděli a během svátků mezi 18. dubnem a 27. červencem. Oznámily také, že turisté, kteří si svou návštěvu rezervují na poslední chvíli, budou platit dvojnásobnou taxu. Tedy deset eur.
Opatření má pomoci mírnit nápor turistů během nejvytíženějších dnů, motivovat návštěvníky k delšímu pobytu a zlepšit kvalitu života místních obyvatel. Podle expertů se ovšem nejedná o příliš efektivní řešení.
Italské Benátky jsou typickým místem, které sužují příznaky overturismu.
„Pět eur je cena jednoho hrnku kávy. Není to dost, aby to lidi odradilo. Chcete tam být, vidět kanál a na mostě si pořídit jedinečnou fotku, kterou pak nasdílíte na sociálních sítích,“ říká Hosany.
Podle něj Benátky ke kroku vedl zejména tlak Organizace OSN pro vzdělání, vědu a kulturu (UNESCO), které městu pohrozilo, že pokud proti přebujelému turismu nezakročí, může přijít o status světového dědictví.
Zavedení poplatku dosud nevedlo ke snížení počtu turistů, předchozí registrace pouze městu umožnila lépe řídit tok návštěvníků, upozorňuje Hosany. Zároveň ovšem dodává, že poplatek nepřinesl žádné peníze do státní kasy, jak by se dalo očekávat. Výdaje na zavedení systému podle něj byly vyšší než částka, na kterou si město přišlo a kterou by potenciálně mohlo investovat do zlepšení kvality života místních obyvatel.
„Mnoho jednodenních návštěvníků jsou místní obyvatelé, ti, kteří mají v Benátkách přátele a příbuzné, nebo se v Benátkách účastní různých setkání, například promocí, mší a tak podobně. Poplatek pravděpodobně mnohé neodradí a zdá se, že mnohé naštval a odhalil způsoby, jak se placení daně vyhnout a přesto ji navštívit,“ doplňuje Butler, v čem „benátský model“ selhává.
Itálie na začátku letošního roku zpřísnila také pravidla pro majitele Airbnb. Ti mají nově povinnost osobně se setkat se svými hosty a zkontrolovat jejich dokumenty, namísto toho, aby jim klíče od ubytování jednoduše nechali v uzamykatelném boxu před domem, jak bývá často zvykem.
