Trump povolal do Los Angeles národní gardu, má potlačit protesty

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Americký prezident Donald Trump nařídil vyslat do Los Angeles přes dva tisíce členů Kalifornské národní gardy. Rozhodl se tak po druhém dni střetů mezi agenty federálního úřadu pro imigraci a cla (ICE) a demonstranty protestujícími proti raziím vůči nelegálním migrantům. Informují o tom například agentura AP nebo stanice BBC.

Příslušníci Národní gardy budou ve městě nasazeni na nejméně šedesát dní. Jejich působení se však může prodloužit, a to na základně rozhodnutí ministra obrany, uvedl deník The New York Times.

Seznam Zprávy shrnují nejdůležitější informace o současném napětí.

Ve městě, které je baštou demokratů, vypukly nepokoje už v pátek a v sobotu pokračovaly. Zvláštní agenti federálního úřadu ICE předtím provedli razie na pracovištích, které podezřívali ze zaměstnávání nelegálních migrantů.

Do cesty se jim postavily stovky demonstrantů. Agenti proti nim použili slzný plyn nebo zábleskové výbušniny, protestující na ně házeli kameny, beton, ale i Molotovovy koktejly. V místě střetů hořelo auto.

Demonstrace se konaly ve čtvrti Paramount obývané převážně lidmi latinoamerického původu. Ke střetům došlo také v Comptonu. Obě čtvrti leží jihovýchodně od centra Los Angeles.

Odpůrci imigračních razií vyzvali v reakci na vyslání Národní gardy k masové mobilizaci. Nepokoje tak pokračují i v noci na neděli místního času, reportéři z místa opět hlásí odpalování dělbuchů, nasazení slzného plynu a střety mezi bezpečnostními složkami a demonstranty.

Trumpův zmocněnec pro ochranu hranic Tom Homan v rozhovoru pro stanici Fox News naznačil, že operace ICE bude i přes nepokoje pokračovat. „Nezastaví nás,“ řekl. „Jsme v terénu a nadále provádíme operace.“

Úřady podle dostupných informací v oblasti Los Angeles během posledních dní zatkli již přes 120 migrantů. V jihovýchodní části Los Angeles se policisté střetli se zhruba stovkou demonstrantů, z nichž někteří nesli mexické vlajky a měli nasazené roušky, napsal Reuters. Podle amerických médií se v sobotu protesty odehrávaly hlavně ve městě Paramount, které leží v blízkosti Los Angeles a žije v něm velká hispánská komunita. Policie podle stanice CNN oznámila, že zatkla několik lidí poblíž zadržovacího centra pro imigranty v centru města, protože se ani po několika varováních nerozešli.

Státní zástupce Essayli mezitím podle NYT uvedl, že v sobotu bylo zadrženo asi 20 lidí, povětšinou ve městě Paramount, a v pátek policie zadržela kolem stovky protestujících. Během noci na neděli místního času se situace podle amerických médií poněkud zklidnila, ale během dne se očekávají v Los Angeles další protesty.

Razie jsou zřejmě novou fází postupu administrativy Donalda Trumpa vůči migrantům. Ten dal už během volební kampaně najevo, že téma imigrace bude jeho prioritou. Razie byly někdy podle deníku New York Times řízeny na základě tipů, obvykle se však konaly bez jasného vzorce. Týkají se jak velkých, tak i malých podniků.

„Tyto protesty radikální levice, podněcovatelů a často placených potížistů nebudou tolerovány. Od nynějška také nebude dovoleno nosit na protestech masky. Co tito lidé chtějí skrývat a proč?“ napsal dnes ráno SELČ americký prezident na své síti Truth Social. V příspěvku také chválil Národní gardu, které děkoval za dobře odvedenou práci, byť z médií v tu dobu nebylo zřejmé, zda Národní garda už zasáhla.

Ano, podle kanceláře guvernéra je v okolí rozmístěno asi 300 příslušníků Kalifornské národní gardy.

„Byli nasazeni v neděli mezi druhou a čtvrtou hodinou ranní na třech místech v okolí Los Angeles,“ uvedl v e-mailu pro CNN Izzy Gardon, ředitel komunikace guvernéra Gavina Newsoma.

Podle americké administrativy je zapotřebí střety mezi demonstranty, federální policií a agenty federálního úřadu ICE potlačit. V prezidentském prohlášení se uvádí, že nasazení 2000 příslušníků Národní gardy je nezbytné k „dočasné ochraně zaměstnanců ICE a dalších zaměstnanců vlády Spojených států, kteří vykonávají federální funkce“.

Podle tiskové mluvčí Bílého domu Karoline Leavittové bude garda „řešit bezpráví, které se v místě nechalo bujet“.

Naráží tak na slova prezidenta Trumpa, který se na své sociální síti Truth Social ohradil proti guvernérovi Gavinu Newsomovi a starostce Karen Bassové, protože podle něj proti nepokojům včas nezasáhli. Avizoval, že pokud nejsou schopni vykonávat svoji práci, tak zasáhne federální vláda a střety mezi policií a demonstranty vyřeší.

Šéf Bílého domu prohlásil, že jakýkoli protest nebo násilný čin, který brání úředníkům ICE ve výkonu jejich povinností, bude považován za „formu vzpoury“. Protesty podle něj navíc ohrožují bezpečnost federálních imigračních detenčních zařízení a federálního majetku a způsobují jim škody.

Kalifornská kongresmanka, demokratka Nanette Barragánová uvedla, že jí bylo řečeno, aby se připravila na přítomnost příslušníků ICE v Kalifornii na 30 dní. Podle ní to „jen vyostří situaci“. „O pomoc jsme nežádali, my ji nepotřebujeme. Je to on (Trump), kdo eskaluje situaci a způsobuje napětí,“ řekla CNN.

Nasazení národní gardy hájí také ministr obrany Pete Hegseth s tím, že sbor pomůže dalším bezpečnostním složkám. Ty teď podle Trumpovy administrativy situaci nezvládají.

V případě dalších nepokojů pohrozil Hegseth nasazením armády. „Pokud bude násilí pokračovat, budou povoláni také mariňáci v aktivní službě v Camp Pandletonu, jsou v nejvyšší pohotovosti,“ napsal na síti X.

Kalifornský demokratický guvernér Gavin Newsom proti rozhodnutí nasadit národní gardu protestoval. V příspěvku na sociální síti X napsal, že to „jen vystupňuje napětí“.

Starostka Los Angeles Karen Bassová, také z Demokratické strany, kvůli raziím obvinila Úřad pro imigraci a cla (ICE) z „šíření teroru“.

Ačkoli byly některé demonstrace bouřlivé, tak místní úřady nemluvily o tom, že by potřebovaly pomoc federálních orgánů.

Starostka v rozhovoru pro místní stanici Fox News uvedla, že přítomnost jednotek Národní gardy „nebude nápomocná“ a že město zvládne situaci uklidnit samo. Kromě toho dodala, že je v kontaktu s představiteli Bílého domu, včetně zmocněnce pro ochranu hranic Toma Homana.

Ano, jedná se o ojedinělou situaci. Prezident Trump využil k povolání 2000 vojáků Národní gardy federálních pravomocí, a obešel tak guvernéra Newsoma, což je jinak obvyklý postup, poznamenává deník New York Times (NYT).

Naposledy aktivoval jednotky Národní gardy daného státu bez žádosti místního guvernéra prezident Lyndon B. Johnson v roce 1965. Tehdy vyslal jednotky do Alabamy, aby ochránily demonstranty protestující za občanská práva.

Obvykle tedy rozhoduje o nasazení gardy guvernér daného státu. Směrnice podepsaná Trumpem však odkazuje na konkrétní ustanovení amerického zákoníku o ozbrojených silách, píšou NYT. Část tohoto ustanovení umožňuje federální nasazení příslušníků Národní gardy, pokud „dojde ke vzpouře nebo hrozí vzpoura proti autoritě vlády Spojených států“.

Trump se ve směrnici odkazuje na druhou možnost. Podle něj protesty brání úředníkům ICE v jejich práci a představují formu vzpoury proti americké vládě. Počet vojáků si určuje prezident sám na základě toho, kolik jich je dle jeho uvážení potřeba k potlačení nepokojů.

Mimo to Trumpova směrnice umožňuje ministrovi obrany v případě potřeby nasadit jakékoliv další jednotky amerických ozbrojených sil, a to v počtu, který uzná za vhodný.

Republikánský prezident navrhl nasazení Národní gardy již v minulosti během svého prvního funkčního období. Chtěl tím tehdy potlačit nepokoje během vlny protestů proti rasově motivovanému násilí v souvislosti s úmrtím Afroameričana George Floyda, kterého zavraždil v roce 2020 policista v americkém Minneapolisu, když mu více než devět minut klečel na krku. Trump nakonec směrnici nepodepsal.