Česko mrhá pracovní silou. Zkraťte mateřskou, radí exguvernér

Rozhovor si můžete poslechnout v audioverzi.

Česko se ekonomicky ne a ne rozjet. Odhady růstu tuzemské ekonomiky klesly pod 2 %. Ke svižnému růstu devadesátých a nultých let se země nevrátí, dohánění vyspělých zemí je teď mnohem obtížnější.

Podle bývalého guvernéra ČNB Zdeňka Tůmy rozjezd brzdí i vyčerpaný trh práce. „Není žádný kouzelný proutek, kterým bychom mávli a zítra bychom se k růstu produktivity o pět šest procent vrátili, ale trh práce je určitě jeden z významných faktorů,“ říká v debatní sérii Ladíme Česko.

Už několik let je pracovní trh prakticky vyluxovaný. Zejména specialisty hledají firmy marně. „Už léta narážíme na to, že je problém sehnat kvalifikované techniky, přetahujeme se o ně, lidi si dovychováváme sami. Nicméně jsme si zvykli,“ glosuje byznysmen Dalibor Dědek.

Jak se jeho Jablotron – jedna z nejhodnotnějších českých firem podle žebříčku Česká elita – dokázal na nefungujícím trhu práce prosadit? Něco to stálo. Už před třemi lety začal každý rok desetinu svého zisku rozdělovat mezi své zaměstnance. „Nechci, aby se lidé ve firmě cítili jako zaměstnanci, ale jako společníci, aby vnímali tu firmu za svou. Motivuje a stimuluje to zejména ty s nižším příjmem,“ říká.

Peníze zaměstnancům Jablotron zároveň spoří. „Nemohou si to vybrat každý rok. Ta první vlna si spoření mohla vybrat po třech letech, letos jsou každý už na půl milionu,“ popisuje Dědek.

S flexibilní novelou zákoníku práce se sice uvolnily podmínky najímání a propouštění, ale lidé nejsou. Firmy si je musí přetahovat mezi sebou. Ale dobrovolně se Češi do změn práce moc nehrnou. I přes zpomalení ekonomiky svítí v inzerátech stále řádově 150 000 volných pozic.

Přitom Česko pracovní silou mrhá. Hlavně mezi ženami. Ekonom Zdeněk Tůma by doporučil opatření, kterým lze potenciál ženské pracovní síly vyšroubovat prakticky hned. „Stačí zkrátit mateřskou dovolenou, která je v mezinárodním srovnání dlouhá. Je to jednoduché, ale politicky složité rozhodnutí. Samozřejmě musíte pak nabízet trošku lepší péči o menší děti.“

Stejně jako matky po návratu z rodičovské zažívají kariérní sešup i lidé 55 plus. Využít jejich zkušenosti a udržet je v práci déle bude jeden z klíčových úkolů nejbližších let. Nejsilnější ročníky totiž začnou odcházet do penze zhruba za 15 let.

„Více lidí bude z trhu odcházet než na něj z řad absolventů přicházet, to už se děje a bude to sílit. V horizontu nějakých 15 let se dostaneme až na poměr jeden absolvent na dva lidi s nárokem na důchod,“ varuje analytik trhu práce Tomáš Ervín Dombrovský ze společnosti Ama Career.

Úspěch české ekonomiky stojí stále z velké části na jednom faktoru: Děláme za levno. Průměrná hrubá mzda sice poměrně svižně roste, letos patrně pokoří hranici 50 tisíc korun, dotahovat vyspělejší země se nám nedaří.

V čistých příjmech jsme podle Dombrovského přestali být premiantem i v rámci střední Evropy. „Předběhla nás už Litva a dotahuje se na nás Polsko. Už nejsme premiantem ani v rámci střední Evropy, natož abychom mluvili o nějakém dohánění Západu,“ upozorňuje.

Hodina práce vyjde v Česku na 18 eur, evropský průměr je 33. „U nás stále zůstávají hodinové náklady práce o čtvrtinu až třetinu nižší než třeba ve srovnatelné Itálii nebo Španělsku,“ říká Tomáš Ervín Dombrovský. Přitom pokud jde o HDP na hlavu a kupní sílu, jsme podle něj s těmito zeměmi víceméně na stejné úrovni.

Z hlediska kupní síly obsadilo Česko v loňském roce v žebříčku zemí EU 14. místo, před námi jsou Francouzi, Rakušané, Němci. Na nedostižné špici trůní Lucembursko, Irsko nebo Nizozemsko. Za námi je naopak třeba Slovensko, Maďarsko nebo Řecko, ale náskok už není tak výrazný.

Jedním z důvodů, proč se mzdy v Česku drží při zemi, může být i to, že přibližně třetina lidí pracuje ve firmách se zahraniční účastí, celkem milion lidí. „Tam o tempu růstu mezd a podmínkách nerozhodují úplně sami,“ podotýká Dombrovský.

Dcery zahraničních společností jsou pod tlakem svých majitelů, kterým posílají ze svého zisku dividendy. V loňském roce odešlo z Česka do zahraničí na dividendách rekordních 312 miliard korun – nejčastěji do Nizozemska, Německa a Rakouska. „V Čechách máme jednu z nejvyšších měr ziskovosti firem vlastněných ze zahraničí. A také nejvyšší odliv kapitálu. Jsme pod tlakem na zvyšování marží, ale při nízkém růstu mezd je to velký problém pro lokální firmy,“ dodává analytik Dombrovský.

Minimálně u bank ale podle někdejšího guvernéra ČNB Tůmy už teze o vysokém odlivu zisků neplatí. „Objem zahraničních investic tu byl hodně velký, tak i odliv dividend je v zahraničním srovnání relativně velký,“ dodává. Omezovat odliv zisků by ale podle něj příští vláda neměla. Probíhá ostatně i v opačném směru.

„Investice, které jdou od českých firem do zahraničí, také nejsou malé,“ podotýká Tůma s tím, že v Česku podle něj není kam investovat. „Kdyby bylo kam inevstovat, tak bude každý rád investovat a expandovat.“

Podle Dalibora Dědka by firmy v tuzemsku měly investovat především do vzdělávání. Už kvůli tomu, že do roku 2030 vznikne k milionu nových pracovních míst a zhruba 355 tisíc jich ve své dnešní podobě zanikne. Pracovní sílu firmám na míru stát nepřipraví, říká byznysmen. „Čekat, že to udělá někdo za ně, je chiméra. Stát v tomhletom rozhodně není flexibilní,“ říká podnikatel, který sám v Jablonci v areálu bývalé bižuterie před časem otevřel svoji základní školu.

Od státu by si přál v tomto ohledu menší byrokracii. „My zřídíme základní školu, postavíme pro ni barák. Abychom nemuseli doplácet DPH, tak tam tu školu držíme v komerčním nájmu, který si nemůže samozřejmě dovolit, takže ona nám platí komerční nájem a my jim ho z nadace dáváme zpátky. Přitom když postavíte kasino, tak si odečtete DPH ze stavby, když postavíte domov pro seniory, tak DPH doplatíte, to je malér.“

Zdeněk Tůma zase doporučuje nemrhat talenty ze zahraničí a zpružnit uznávání titulů z ciziny. „Tady někdo studuje na super zahraničních školách, ale potom má dokládat finančnímu úřadu a mít razítko od MŠMT, že ta škola je ok. Přitom se stačí podívat do žebříčku, že Oxford bude asi trošku výš než kterákoliv škola u nás. Musíte podstupovat nostrifikace.“

Jak je náš trh práce připravený na změny, které ho čekají? Co má umět ideální absolvent? Celou debatu můžete zhlédnout nahoře ve videu nebo si poslechněte záznam.