Článek
Stát nyní bude moct renovovat všechny své budovy, aniž by tím zatížil státní rozpočet. Umožní mu to úprava zákona o rozpočtových pravidlech, kterou nedávno schválil Senát, ale ještě ji musí podepsat prezident. Díky ní se zefektivní přestavby, které šetří energie.
Státní budovy se doposud příliš nepřestavovaly, protože se to nevyplácelo. Nyní stát dostane možnost sídla a pobočky svých úřadů zrenovovat metodou tzv. EPC (Energy Performance Contracting). Ta funguje na principu, kdy stát na začátku stavební firmě nic neplatí a peníze splácí až z dosažených úspor na energiích.
Tyto projekty využívají státní příspěvkové organizace už 25 let, ale v případě ministerstev, Úřadu vlády, věznic, soudů, hygien a dalších to zatím rozpočtová pravidla nedovolovala. Takže zatímco systém by mohla použít například Ústřední vojenská nemocnice jako příspěvková organizace Ministerstva obrany, samo ministerstvo už ne.
Podle generálního ředitele ČEZ ESCO Kamila Čermáka jde o největší změnu v projektech energetických úspor za posledních 20 let. „Teď je bude možné jednoduše dělat i na ministerstvech, vládních úřadech a v mnoha dalších centrálních institucích. Nemocnicím, školám, radnicím a dalším našim zákazníkům jsme pomocí EPC uspořili už více než 2,5 miliardy korun a do budoucna by to mohlo být násobně více,“ říká Čermák.
První projekty by se podle předsedy Asociace poskytovatelů energetických služeb Miroslava Marady mohly začít realizovat do roka až dvou. „Ušetřit půjde určitě nejméně 20 až 25 procent ze stávajících nákladů na energie a náběh úspory u konkrétních budov nebo areálů bude skokový. Celkově pak bude úspora narůstat v závislosti na tom, jak se budou jednotlivé organizace postupně zapojovat – z počátečních nižších stovek milionů korun až k jednotkám miliard korun ročně na konci celého procesu obnovy všech budov,“ předpokládá Marada.
I po účinnosti novely však bude třeba požádat Ministerstvo financí o výjimku ze zákazu přijímat dodavatelský úvěr, kterým se bude přestavba platit a bude se splácet právě z úspor za energie.
Úvěry je možné čerpat z programu Národní rozvojové banky (NRB), která v programu ELENA do roku 2024 vydala na investice do energetických úspor pro veřejné budovy 1,9 miliardy korun. Poté na EPC projekty vyhradila 60,5 milionu korun do roku 2027.
„Většina prostředků z tohoto programu je již alokována, aktuálně zbývá zhruba deset procent počtu. Cílem je, aby toto poradenství podpořilo investice do energeticky úsporných opatření metodou EPC v objektech veřejného sektoru ve výši nejméně 3,5 miliardy korun,“ říká mluvčí NRB Milan Vodička.
Změnu legislativy vítá také Svaz měst a obcí, protože ve městech a obcích se aktuálně realizuje 45 procent renovací pomocí EPC projektů, ovšem na státní správu připadá jen pětina z nich.
Co jsou EPC projekty?
- Projekty energetických úspor se zárukou neboli EPC (Energy Performance Contracting) garantují investorovi finanční úsporu za energie. Instalační firma totiž už ve smlouvě zaručí minimální sumu, kterou investor ušetří.
- Zákazník nemusí předem vynaložit žádné finance, protože většinu počátečních nákladů a veškerá rizika na sebe převezme dodavatel projektu.
- Investici může zákazník postupně splácet přímo instalační firmě z toho, co díky projektu uspoří na provozních nákladech.
- EPC projekt může zahrnovat například zateplení, modernější osvětlení, rekuperaci tepla, využití obnovitelných zdrojů energie či kombinované výroby elektřiny a tepla.
„Mnoho objektů, které jsou pod přímou kontrolou státní správy, energetickou revitalizací neprošlo kvůli nedostatečné legislativě. Věříme, že se změnou zákona přijde i změna v této oblasti a stát začne využívat možnosti komplexních modernizací svých budov. Je skvělé, že stát po dlouhých letech tuto oblast oživuje a že bude v dalších letech dobrým příkladem pro municipality,“ říká Radka Vladyková, výkonná ředitelka Svazu měst a obcí.
Dříve byly přestavby neefektivní
Doposud se v některých státních budovách zateplovalo nebo se vyměňovala okna třeba jen na jedné straně budovy, aby se vyčerpal rozpočet vyčleněný na energetické úspory. Tedy stavělo se jen tak, na co byly pevně přiděleny peníze. Tím však na teple či elektřině daná organizace téměř neušetřila.
Neefektivní renovace byly důsledkem přidělování peněz z rozpočtu na investice do energetických úspor. „Ministerstvo financí eviduje došlé požadavky na investiční výdaje jednotlivých organizací, které pak musí souhlasit s plánovanými výdaji státního rozpočtu i s ohledem na mandatorní provozní výdaje. Ty se braly jako něco nedotknutelného, co musí být vždy finančně pokryto. Na investice se peníze přidělovaly, až když zbylo,“ říká Marada.
Někdy sice stát přiděloval potřebné peníze najednou, a mohly tak stavbu předělat kompletně, většinou ale peníze rozděloval postupně v několika po sobě jdoucích letech. To ale pro stavaře není ideální cesta. „Bylo to sice zdánlivě spravedlivější než selektivní přidělování, renovace se ale musely dělat postupně v dílčích projektech rozložených do mnoha let,“ říká Marada.
Nakonec by ten který úřad se svou budovou opravdu například na tepelné izolaci ušetřil, ale podle Marady by k tomu došlo třeba až za deset let od první renovace. Takže i úspory za teplo by se vracely mnohem pomaleji. V případě komplexních renovací se při aktuálních cenách energií investice může vrátit i dříve než za pět let.
„Postupně implementované úsporné technologické prvky a stavební komponenty mohly být za tu dobu vzájemně nekompatibilní, různého stáří, často provizorního provedení. Takový přístup mohl budově zajistit nejlepší dosažitelný výsledek jen zřídka, a to ještě za dlouhou dobu, s pomalým náběhem a vlastně i nutností renovovat stále,“ popisuje Marada.
Naopak u EPC projektů nabíhají úspory poměrně rychle, protože se opatření dobře doplňují. „EPC znamená navíc modernizaci technologií, takže nejen šetří peníze nás všech, ale i zvyšují hodnotu majetku ve vlastnictví státu, krajů a měst,“ říká Čermák. O úsporných projektech už přemýšlejí některé hygienické stanice či ministerstva.
