Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Páteční útok izraelských sil na íránské jaderné a vojenské cíle vyvolal napětí i ve světě byznysu. Ceny ropy skokově vzrostly, globální logistika čelí novým hrozbám a firmy začínají přehodnocovat své náklady i dodavatelské řetězce. Přinášíme přehled klíčových dopadů formou otázek a odpovědí.
Jak reagují trhy?
Eskalace konfliktu má okamžitý dopad na finanční trhy. „Vidíme, že se propadají futures na americké akciové indexy. S&P 500 klesá o přibližně jedno procento. Koruna jako měna rozvíjejícího se trhu na zvýšené napětí ve světě běžně reaguje oslabením,“ uvádí Pavel Peterka, hlavní ekonom brokerské společnosti XTB. Kolem poledne ztrácela česká měna vůči euru přibližně 0,3 procenta na 24,80 Kč/EUR.
Evropské akcie zahájily páteční obchodování v červených číslech. Panevropský index Stoxx Europe 600 kolem poledne ztrácel přibližně procento.
Jak vážně může konflikt ohrozit námořní dopravu?
Írán má na dosah hned dva zásadní škrtící body světového byznysu.
Tím prvním je Hormuzský průliv, klíčové místo světového energetického obchodu – denně jím prochází více než čtvrtina po moři přepravované ropy na světě a významné objemy zkapalněného zemního plynu (LNG), zejména z Kataru. Jakékoli narušení lodního provozu v této oblasti by mohlo dramaticky zvýšit ceny přepravy, pojistné i cenu energií.
Rizikem je také možná eskalace mimo přímý prostor konfliktu mezi Izraelem a Íránem. Pokud by Írán do odvety zapojil své regionální spojence, například jemenské Húthíe, mohl by být ohrožen i provoz v Rudém moři a v Adenském zálivu – to je druhé kritické místo íránského vlivu.
„Húthíjské útoky na obchodní lodě už dříve vedly k přesměrování tras kolem celé Afriky. Takový krok nejen výrazně prodlužuje dodací lhůty, ale také zvyšuje náklady,“ upozorňuje Tomáš Pfeiler, portfolio manažer společnosti Cyrrus. Přestože jejich intenzita od jara 2024 mírně klesla, riziko zůstává.
Napětí na trhu už se promítá i do chování samotných přepravců. Tokijští lodní giganti Nippon Yusen KK, Mitsui OSK Lines a Kawasaki Kisen Kaisha vyzvali své posádky k maximální opatrnosti při plavbách v oblasti Perského zálivu. Další rejdaři je zřejmě budou následovat.
„Hrozba války na Blízkém východě má zásadní vliv na sazby za přepravu,“ uvedl pro agenturu Bloomberg Anoop Singh, vedoucí výzkumu lodní dopravy společnosti Oil Brokerage.
Co se stane s cenami komodit?
Ceny ropy Brent krátce po útoku vyskočily až k 78 dolarům za barel a dopoledne se stabilizovaly v rozmezí 74 až 76 dolarů. Ještě ve čtvrtek se přitom ropa Brent obchodovala pod 69 dolary. Ekonom Peterka dodává, že po prvotním šoku trh zažil mírnou korekci, ale napětí zůstává vysoké.
Analytici z banky J. P. Morgan upozorňují, že v případě trvalého narušení dodávek přes Hormuzský průliv by cena mohla vystoupat až na 120 až 130 dolarů za barel.
Zranitelný je i trh se zkapalněným zemním plynem – především z Kataru, který je na průchodnosti Hormuzu vysoce závislý. Případné omezení by mohlo vést k výrazným otřesům v zásobování Evropy i Asie.
Jak se to promítne do globálního byznysu a dodavatelských řetězců?
Rostoucí ceny energií mají přímý dopad na provozní náklady firem. Vyšší ceny vstupů přispívají k inflaci a zároveň snižují marže napříč sektory. „Pokud nedojde k rychlé deeskalaci, lze očekávat další oslabování koruny. Slabší měna totiž zdražuje dovoz a posiluje inflační tlaky,“ říká Peterka.
V takovém prostředí by podle něj Česká národní banka mohla přehodnotit tempo snižování úrokových sazeb a případně prodloužit aktuální pauzu v jejich poklesu.
Negativní dopady pociťuje i letecký sektor. Společnosti jako Lufthansa, Emirates a další byly nuceny zrušit nebo přesměrovat své lety kvůli uzavření vzdušného prostoru nad Íránem, Irákem a Jordánskem. Opatření vedou k prodloužení tras, vyšším nákladům a zpožděním.
Firmy zároveň přehodnocují svou závislost na trasách procházejících konfliktními oblastmi. Rostoucí rizika nutí podniky hledat alternativní dodavatelské kanály.
Kdo z konfliktu profituje a kdo naopak ztrácí?
Z probíhajícího konfliktu aktuálně těží lodní společnosti přepravující ropu, které profitují z vyšších přepravních sazeb a vyšší poptávky po alternativních trasách. Energetické firmy zaznamenávají zvýšený zisk díky vyšším cenám ropy a plynu.
Pro firmy z obranného a bezpečnostního průmyslu – od výrobců radarů až po technologické společnosti poskytující monitoring a kyberbezpečnost - znamená krize také růst poptávky.
Naopak nejvíce ztrácejí energeticky náročná odvětví – chemický průmysl, hutnictví nebo automobilky. Ty se potýkají s dražšími vstupy i se zpomalením logistiky. Letecké společnosti se dostávají pod tlak kvůli drahému palivu a nákladným odklonům letových tras – například akcie Lufthansy v pátek ztrácely kolem tří až čtyř procent.
Co se dá čekat v následujících týdnech?
Vývoj situace je nejistý. Analytici pracují s cenovým rozpětím mezi 65 a 80 dolary za barel ropy v základním scénáři, přičemž v krajním případě při uzavření Hormuzu by mohla ropa vystoupat na 120 až 130 dolarů.
Peterka k tomu poznamenává, že kombinace dražší ropy a slabší koruny může vést ke zdražení pohonných hmot v Česku o jednu až tři koruny na litr. „Ceny jsou pružné spíše směrem nahoru – na poklesy reagují pomaleji,“ upozornil.
Na možný vývoj reagují i vlády a mezinárodní instituce. Spojené státy signalizují, že v případě potřeby uvolní část svých strategických ropných rezerv. Skupina OPEC+ uvažuje o dočasném navýšení těžby, aby stabilizovala globální trh.
