Putinova „měkká síla“ na Západě pomalu zabírá

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Nenoste upnuté džíny a nedávejte si nohy přes sebe, jestli chcete být správným mužem. Tak zní jedno z mnoha kázání, které najdete na youtubovém kanálu ruského pravoslavného kněze Mosese McPhersona.

Působí v kostele v americkém Texasu, ale jeho síla tkví mimo jiné i v online prostředí. Videa s doporučeními, jak si získat tu správnou mužskou energii nebo záběry jeho posilování za zvuku heavymetalové hudby mají statisíce zhlédnutí. Podporuje také model tradiční rodiny a často se chlubí svými třemi dětmi a ženou v domácnosti.

McPherson říká, že ruská pravoslavná církev „není mužská, je prostě normální“, zatímco „na Západě všechno velmi zženštilo“. Některé protestantské církve se podle něj zaměřují především na ženy.

„Nechci chodit na bohoslužby, které působí jako koncert Taylor Swift. Když se podíváte na jazyk té ‚uctívací hudby‘, je to všechno jen o emocích – to nejsou muži,“ řekl pro stanici BBC.

Za poslední tři roky se i pro tyto myšlenky stal v očích řady mladých mužů ikonou. Jeho příběh není výjimkou. Vypráví také o tom, jakou roli sehrává Ruská pravoslavná církev v zahraničí (ROCOR) – konkrétně její americká odnož.

Popularita celosvětové sítě s ústředím v New Yorku se v některých částech Spojených států zvyšuje – hlavně díky lidem, kteří konvertují z jiných náboženství.

Jen otec Moses za posledního půl roku připravil na křest 75 věřících a reportérka BBC Lucy Ashová v jeho kostele narazila na řadu modlících se dvacátníků a třicátníků.

Jeden z těchto mužů, softwarový inženýr Theodore, se jí svěřil, že měl vysněnou práci a skvělý vztah, přesto se cítil špatně. A důvodem podle něj bylo to, že společnost je dnes na muže „velmi drsná“ a neustále jim říká, že se mýlí.

Zmínil, že muži jsou podle jeho názoru často terčem kritiky za to, že chtějí být živiteli rodiny a podporovat manželku v domácnosti. „Říká se nám, že to je v dnešní době velmi toxický vztah. Takhle by to být nemělo,“ řekl.

Odborníci pak potvrzují, že nejde o jeden kostel, ale o fenomén projevující se napříč Spojenými státy, byť přesná čísla je samozřejmě obtížné získat. K pravoslaví se hlásí asi jedno procento Američanů, podle údajů výzkumné agentury Pew Research mezi nimi v posledních letech výrazně vzrostl podíl mužů.

Ruská pravoslavná církev v zahraničí je podřízena moskevskému patriarchátu, který hraje nemalou roli i v podpoře ruské války na Ukrajině. A tak i tato odnož a její stoupenci hledají odpověď na otázku, jak se k tomuto tématu postavit.

Ruská pravoslavná církev v zahraničí, která má po celém světě přibližně 400 farností a odhadem 400 tisíc členů, se pokusila postavit ruské propagandě tím, že povolila odstranění jména patriarchy Kirilla z liturgických obřadů.

On sám je totiž tvrdošíjným podporovatelem ruské agrese, kterou nazývá svatou válkou a vyjadřoval jen málo soucitu s jejími oběťmi i mezi svými krajany. Před dvěma lety dokonce řekl ruským vojákům, že „oběť při plnění vojenské povinnosti smývá všechny hříchy“.

Propojení ale nestojí jen na silných vazbách na Kreml, ale také na konceptu „ruského světa“, který církev prosazuje. A v něm stojí Rusko v pozici duchovního a svatého národa v protikladu k hříchy prorostlému Západu.

Z řad ROCOR se ozývá i volání po intenzivnějším vymezení vůči akcím ruského režimu. V otevřeném dopisu z roku 2022 tak některé pravoslavné organizace v zahraničí vyzvaly vedení, aby rozhodněji vystupovalo proti „ohavnému aktu agrese“ proti Ukrajině. Takový postoj ale nezastávají všechny farnosti.

Přestože se část církve oficiálně vymezila vůči aktivitám patriarchy Kirilla, jejich ideály se v mnohém shodují - tedy kritika liberálního západu.

Ruská pravoslavná církev v zahraničí byla založena v roce 1921 jako nezávislá církevní správa, oddělená od Moskevského patriarchátu. V roce 2007 ale bylo církevní společenství mezi ROCOR a Moskevským patriarchátem obnoveno.

Zájem Moskvy o pravoslavné komunity za hranicemi není náhodný. Stoupence církve nemají jen mezi Američany, kde funguje zejména již zmíněný důraz na tradiční hodnoty. Jak lze vidět na mapě níže, ruské pravoslaví má své vyznavače i v mnoha dalších státech.

Před dvěma lety pak americká FBI soukromě varovala členy pravoslavné komunity ve Spojených státech, že Rusko pravděpodobně využívá církev k tomu, aby pomáhala rekrutovat zpravodajské zdroje na Západě, jak napsal časopis Foreign Affairs.

Varování FBI naznačuje, že církev je možná s Putinovým režimem propojena ještě více, než mnozí pozorovatelé předpokládají. To může mít významné důsledky pro vliv Kremlu v zahraničí, předpokládají novináři Foreign Affairs.

Kvůli hlubokému propojení mezi Kremlem a ruskou pravoslavnou církví je tak těžké zjistit, kde končí spolupráce jednotlivých církví v zahraničí a jak jsou napojené na ruský režim.

Také Evropský parlament upozornil, že jedním ze způsobů, jakým Rusko posiluje vazby v sousedních zemích EU, jsou aktivity pravoslavné církve. Ty mimo jiné zdůrazňují tradiční panslovanské bratrství a společné cíle, jako je obrana pronásledovaných křesťanů a boj proti „islamizaci“ Evropy.

„Nikdy nebylo tajemstvím, že Rusko využívá církev a pravoslavné hodnoty jako významnou součást své zahraniční politiky. Když stát zakazuje a omezuje vliv ruské pravoslavné církve, snaží se v podstatě snížit vliv ruské měkké síly,“ řekl stanici RFE/RL Vladimir Liparteliani, vědec z britské Durhamské univerzity, který se zabývá výzkumem ruské pravoslavné církve (RPC).

„Pro mnoho evropských států je navíc kriticky důležité se touto otázkou zabývat, protože ruské náboženské a konzervativní narativy jsou silně protizápadní a antiliberální a jejich nebezpečí by se nemělo podceňovat,“ dodal Liparteliani.

Ačkoliv se většina aktivit odehrává na Západě, vliv se šíří i dál.

Patriarchální exarchát, založený v prosinci 2021, je předním propagátorem ruské propagandy v Africe. Jeho webové stránky zahrnují obsah, který nesouvisí jen s náboženstvím, ale odráží názory Kremlu, například líčí Putinovu údajnou touhu chránit Afriku před Západem.

Vypovídajícím příkladem propojení je pak Ukrajinská pravoslavná církev moskevského patriarchátu, která byla klíčovým nástrojem vlivu Ruska na Ukrajině. Kyjev ji pak v reakci na potvrzené případy spolupráce s Kremlem po začátku války zakázal.

„Ruská pravoslavná církev měla ideologický vliv, který tam vždycky sehrával velkou roli, a to ať už šlo o prosazování tradičních ruských narativů a samozřejmě toho úplně nejklasičtějšího, tedy že Rusové a Ukrajinci jsou ještě s Bělorusy jeden národ. Tato linka byla velmi silná a zároveň se to na Ukrajině ukázalo i jako bezpečnostní hrozba, protože už v roce 2014 během války na Donbase část té pravoslavné církve aktivně podpořila separatisty,“ vysvětluje pro Seznam Zprávy analytik z Asociace pro mezinárodní otázky Michal Lebduška.

V okupovaných oblastech pak byly také zdokumentovány případy, kdy kněží a další představitelé ruské pravoslavné církve předávali vojenské základny ruským silám, otevřeně podporovali okupaci a dokonce napomáhali mučení.

Vliv pravoslavné církve v ruské společnosti sílí od prvních chvil, co se moci chopil Vladimir Putin. Církev se těší z posílení svých historických vazeb na ruský stát a ruskou armádu. V roce 2010 například dosáhla zavedení funkce vojenských kněží neboli kaplanů.

Po zahájení invaze na Ukrajinu sehrála také klíčovou roli v podpoře války, přičemž patriarcha Kirill, hlava ruské pravoslavné církve, se stal významným propagátorem vojenských cílů Kremlu.

Také samotný Putin veřejně dával na odiv svou víru. Záběry, jak cituje verše z bible nebo drží svíčky během bohoslužeb v moskevském chrámu Krista Spasitele, získaly na popularitě. A speciální místo v režimní propagandě pak zaujímá i tradiční ponoření do ledové vody v plavkách, kterému se ruský diktátor oddává na svátek Zjevení Páně.

Propojení ale není pro Kreml čistě ideologické. „Putinův patronát měl svou cenu: očekával, že církev přispěje ke stabilitě jeho režimu prostřednictvím aktivit v Rusku i v zahraničí. Od samého začátku chtěl dostat ruskou diasporu na Západě pod svou kontrolu. Aby toho dosáhl, učinil z podmanění Ruské pravoslavné církve v zahraničí svůj osobní projekt,“ napsal list Foreign Affairs.