Velvyslankyně v Izraeli: Kdo chce odjet hned, ať nečeká na evakuační let

Rozhovor si také můžete poslechnout v audioverzi.

V zemi, která od pátku bojuje s Íránem, ještě zůstávají desítky Čechů. Zatím není jisté, zda se pro ně do Izraele vypraví další vládní lety. „Našim občanům, kteří nutně potřebují odjet co nejdříve, bych doporučovala, aby nečekali na nějaký evakuační let. A pokud je to v jejich silách a troufají si na to, aby odjeli některou z pozemních tras,“ říká v rozhovoru pro Seznam Zprávy velvyslankyně v Izraeli Veronika Kuchyňová Šmigolová.

Byť podle ní v zemi nepanuje panika, situace je napjatá. Sama „běhá“ dvakrát denně do krytu, v noci pak přibližně vždy po dvou hodinách. „Izraelci, jak jsou odolní, tak žertují, že největší íránskou zbraní je nevyspalost izraelské populace,“ shrnuje s dávkou žertu.

Do smíchu nicméně Izraeli moc není, podle diplomatky zemi čekají náročné chvíle. „Jsou připraveni i prožít těžké týdny, pokud to povede ke kýženému cíli,“ zdůrazňuje.

Jaká je momentálně situace v zemi? Jste na ambasádě v relativním bezpečí?

Většinu času jsme v bezpečí. Ve chvíli, kdy letí nějaké íránské rakety, tak se samozřejmě všichni snažíme být v krytu, snažíme se omezit obecně pohyb venku na nezbytnou nutnost. Člověk totiž nikdy neví, kdy rakety přiletí. Ony ty íránské rakety balistické jsou výrazně silnější než ty, které vystřeloval Hamás. Tedy je to z bezpečnostního hlediska horší situace než ta, která byla po 7. říjnu 2023. Děláme nicméně všechno pro to, abychom byli v co největším bezpečí. Posloucháme pokyny izraelské civilní obrany a izraelské armády, abychom co nejvíce zamezili rizikům.

Kolik vás je na ambasádě?

Jsme v zásadě téměř v plném počtu, je nás tu asi deset diplomatů. Do Prahy odjeli někteří rodinní příslušníci, převážně matky s malými dětmi.

A máte odhad, kolik je v zemi ještě českých občanů?

Několik tisíc, nejméně tak dva tisíce Izraelců s českým občanstvím. Ale víte, záleží na tom, jak zde české občany berete. Někteří mají dvě občanství – izraelské a české. Primárně to jsou občané Izraele.

Pokud jde o Čechy, kteří jsou zaregistrováni v portálu Drozd, tak včera jich tam bylo přes 140 (podle dnešních údajů MZV se zaregistrovalo 203 Čechů – poznámka redakce). To jsou především ti, kteří v Izraeli pobývají krátkodobě. Velká část z nich projevila zájem o evakuaci.

Část jich odletělo včera večer evakuačním speciálem. Někteří chtějí zůstat, někteří se zase necítí komfortně pro cestu zpět. Ta je nyní jedině po zemi, musí někam do sousední země a z ní teprve odletět do Česka. Takže někteří ještě zvažují, že spíše v Izraeli zůstanou. A pak jsou tu ještě desítky těch, kteří by měli zájem se ze země co nejrychleji dostat.

Rozumím tomu tedy dobře, že se bude chystat další repatriační let?

To teď nedokážu odhadnout. A je to v zásadě na rozhodnutí Ministerstva obrany a Ministerstva zahraničí.

Včerejší let byl podle ministryně obrany vypraven z Egypta, jak se tam lidé dopravili? Jak evakuace probíhala?

Bylo to opravdu náročné, ale koneckonců od toho jsme tady. Náročné to bylo hlavně proto, že se to muselo zorganizovat velmi rychle, připravit seznam zájemců, kteří byli ochotni takto přes Egypt jet. A potom jsme vzali ambasádní mikrobus, plus jsme pronajali autobus. Tedy vytvořili jsme takový konvoj, který jel více než 400 kilometrů z Tel Avivu do Ejlatu. Odtud šli evakuovaní, samozřejmě v doprovodu pracovníků ambasády, pěšky přes hraniční přechod s Egyptem. Na přechodu jsou poměrně složité procedury, takže to trvalo delší dobu. Potom naši kolegové z ambasády v Káhiře měli zase připravené autobusy na druhé straně, na té egyptské straně přechodu. Ty odvezly naše občany na letiště.

Jak se lidé dozvěděli o možnosti evakuačního letu?

Nejprve jsme pomocí Drozdu (dobrovolná registrace občanů České republiky při cestách do zahraničí - pozn. red.) poslali informaci o slovenském letu, který letěl v pondělí z Ammánu. A ozvala se velká spousta lidí, kteří potom, když zjistili, že by se v řádu několika hodin museli individuálně dostat do Ammánu, na tuto možnost rezignovali. Z těch jsme vytvořili prvotní seznam pro náš evakuační let. Plus několik dalších lidí, kteří nám přímo volali na ambasádu. Dávali jsme přednost rodinám s malými dětmi, které tady byly na krátkodobých pobytech, protože tu nemají zázemí, na rozdíl od třeba těch českých občanů, kteří mají izraelské partnery a kteří tady mohou v zásadě ještě nějakou dobu zůstat.

Proč se Česko rozhodlo pro odlet z Egypta a ne Jordánska, jako to udělali Slováci? Není Egypt dál?

Blíž je to opravdu do Jordánska, ale z našeho pohledu tam hrály roli dva faktory. Za prvé to, že přechod mezi Izraelem a Jordánskem je otevřený jenom krátkou dobu, je tam omezená provozní doba. A potom také, že tam nemohou nebo nemají jezdit osoby s dvojím občanstvím. Čili Izrael říká, že tento přechod není určen pro izraelské občany a i lidi, kteří mají izraelské a k tomu třeba naše občanství. Jsou totiž považováni za izraelské občany. Takže by na té hranici mohli mít problémy. Sice z převážné většiny odlétali jen čeští občané, ale přesto jsme to brali v úvahu.

Další věcí je, že v egyptském Šarm aš-Šajchu máme naše vojáky v mezinárodní misi MFO, máme tam naše letadlo Casa, takže v zásadě Ministerstvo obrany, které vypravuje evakuační lety, toto letiště zná, i procedury a má tam jisté zázemí.

Jak se dá nyní opustit Izrael? Vzdušný prostor nad zemí je totálně zavřený?

Ano, vzdušný prostor nad Izraelem je totálně zavřený, létají letadla pouze vojenská. Izraelské aerolinky El Al nyní začaly přemýšlet o tom, že by začaly odvážet uvázlé Izraelce v zahraničí směrem domů.

Na začátku této války totiž izraelská společnost El Al odvezla svá letadla do zahraničí, aby nebyla ohrožena bombardováním. To znamená, že je nechali zaparkované v různých destinacích. Myslím, že jedno letadlo El Al parkuje i v Praze. Hodně jich je i na Kypru, což je v podstatě nejbližší místo a domnívám se, že s Kyprem mají i nějakou dohodu o takovéto pomoci.

Tedy trochu jsme získali naději, že by bylo možné, aby těmi letadly odletěli i turisté, kteří zde v Izraeli uvázli z celého světa. Nicméně v tuto chvíli ta informace je, že pokud se stane někdy v druhé polovině týdne, že budou přivážet Izraelce domů, tak ale neotevřou letiště pro odlety. Proto, aby se ta letadla zdržela na zemi jenom co nejkratší dobu. A i kvůli bezpečnosti pasažérů. Takže ta letadla by přiletěla, cestující by vystoupili a letadla by okamžitě zase odletěla.

Nejbezpečnější je tedy opustit Izrael přes Egypt? Zejména pro ty, co mají i izraelské občanství, jak jste naznačila?

Teď je pro ně asi bezpečnější opustit Izrael přes Egypt. Anebo další přechod do Jordánska je mezi Ejlatem a jordánskou Akabou, takový jižní výběžek Izraele, kde je město Ejlat, na jedné straně hranice s Egyptem a na druhé straně je hranice s Jordánskem. Tam jsou přechody, které jsou otevřené i pro izraelské občany, ale tím pádem zase odpadá výhoda té kratší cesty, která je do Ammánu.

Nicméně pro české občany, kteří si přejí odletět, nechtějí čekat na možnost, jestli bude nějaký evakuační let, tak individuální odjezd jak přes Egypt, tak přes Jordánsko je k dispozici. A ta cesta do Ejlatu je bezpečná. Jezdí tam i autobusy hromadné dopravy za nějakou rozumnou cenu několikrát denně. Takže jediné riziko, ale to platí i pro evakuaci k našemu speciálu, jsou rakety, které létají z Íránu. Toto riziko je všude a pro všechny stejné.

Jaký postup byste nyní doporučila českým občanům, kteří chtějí rychle odjet?

Našim občanům, těm, kteří nutně potřebují odjet co nejdříve, bych doporučovala, aby nečekali na nějaký evakuační let. A pokud je to v jejich silách a troufají si na to, aby odjeli některou z těch pozemních tras. Většina zemí Evropské unie ani žádné evakuační lety nemá, svým občanům jenom říká, ať se individuálně dopraví.

Čekáte, že se situace v Izraeli ještě přiostří?

Přiostřit? Úplně si nejsem jistá, jestli je to ještě možné, protože opakované íránské salvy během noci a někdy i během dne, už jsou docela ostrá situace. Myslím si, že podobná situace může ještě nějakou dobu vydržet. Doufám jen v několik málo týdnů.

Jaká panuje v zemi nyní situace a nálada? Vládne panika, protože balistické střely jsou silnější?

Určitě mají větší nálože, takže způsobí více škody. Panika tady ale určitě nepanuje. Izraelci jsou odolní a na podobné situace jsou zvyklí. Koneckonců jsou ve válečném stavu už rok a půl.

Nicméně napětí ve vzduchu cítit je. Na druhou stranu, domnívám se, že naprostá většina Izraelců dlouhodobě věděla a přála si, aby íránský jaderný program byl zničen, věděla, že to představuje nejen pro Izrael životní ohrožení, že kdyby íránský režim opravdu získal jadernou zbraň, že by to byla pro Izrael existenční hrozba. Chápou důvody, proč se Izrael snaží zničit íránský jaderný program a tyto důvody podporují. Řekla bych, že jsou připraveni i prožít těžké týdny, pokud to povede ke kýženému cíli.

Fungují v zemi obchody a školy?

Školy jsou zavřené a výuka probíhá od pátku online. Izraelská civilní obrana vydala příkazy, co se smí a co se nesmí, takže je třeba zakázáno se shromažďovat. To znamená, že se nesmějí dělat ani žádné party. Restaurace jsou některé otevřené, ale převážně fungují tak, že jen dávají jídla s sebou.

Obchody jsou otevřené, zejména ty s potravinami, drogistickým zbožím a podobně. Kanceláře jsou převážně zavřené a lidé pracují z domova. Izrael prostě nechce, aby bylo hodně lidí na jednom místě, kdyby se třeba stalo, že někam dopadne raketa. Aby tak nebylo zabito příliš mnoho lidí. Snaží se tomuto maximálním způsobem zabránit.

Kolik minut máte na to, abyste od zaznění sirény doběhli do krytu?

Minutu a půl. Ale Izrael nyní právě pro íránskou válku zavedl novinku, že vysílá jakýsi signál všem do mobilních telefonů ve chvíli, kdy zaregistrují odpálení rakety přímo v Íránu. Je to pak jakési předběžné varování do mobilu asi 15 minut před případným dopadem. Za patnáct minut zazní siréna a od ní pak ta minuta a půl.

Kolikrát denně od pátku běháte do krytu?

Asi tak dvakrát. Ale běháme pak i dvakrát až třikrát v noci, což je horší. Ono pro Írán je bezpečnější vysílat balistické rakety v noci, protože před odpalem je do nich potřeba načerpat palivo. To je právě ta chvíle, kdy je většinou detekuje izraelská armáda a za světla je snazší je detekovat a i rovnou zničit. Takže většinu těch salv posílají v noci. A Izraelci, jak jsou právě odolní, tak žertují, že největší íránskou zbraní je nevyspalost izraelské populace.

V krytu jste tak alespoň dvacet minut, spíš půl hodiny, pak rychle zpátky do postele a za dvě hodiny znova běh. To se moc nevyspíte.