Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Od pátečního izraelského útoku na Írán létají rakety na obě strany a najít cestu ven z této spirály se zdá být těžší než kdy dřív. S pomocnou rukou přispěchal i ruský prezident Vladimir Putin.
Během posledních dnů si telefonoval jak s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem, tak íránským prezidentem Masúdem Pezeškjánem. A oběma navrhl, že by Moskva mohla v konfliktu působit jako mediátor.
„Bylo dohodnuto, že ruská strana bude pokračovat v úzkých kontaktech s vedením Íránu i Izraele s cílem vyřešit současnou situaci, která je plná nejkatastrofálnějších důsledků pro celý region,“ uvedl Kreml v tiskové zprávě po telefonátech lídrů.
Přestože to vzhledem k jeho vlastní agresi na Ukrajině může znít paradoxně, Rusko nehraje na Blízkém východě s úplně nevýhodnými kartami.
Mezi Izraelem a Íránem dlouhodobě balancuje a s oběma má dobré diplomatické vztahy. Současně je ale stávající krize pro Kreml výzva, protože bude muset být opatrný, aby si tuto svou pozici udržel.
Partnerství s Íránem a také vřelý vztah s Izraelem
Naznačují to i aktuální vyjádření ruské diplomacie, ze kterých plyne, že se zatím nechce přiklánět k žádné ze stran.
Ruské ministerstvo zahraničí sice vydalo ostře formulované prohlášení, v němž odsoudilo izraelské útoky jako „kategoricky nepřijatelné“ a varovalo, že „všechny důsledky této provokace ponese izraelské vedení“.
Zároveň ale Moskva nevyslala žádný signál, že by Teheránu mohla nabídnout cokoli nad rámec politické podpory, a to i přes nedávno uzavřenou partnerskou smlouvu mezi zeměmi. Důvodem je právě i snaha o vřelé vztahy s izraelským vedením, které téměř stabilně udržuje po celou dobu války na Ukrajině.
„To je zcela racionální: koneckonců, plná roztržka by mohla vést k odvetě Izraele, třeba v podobě vyslání zbraní na Ukrajinu. Postupem času však bude pro Rusko těžší tvrdit, že je neutrální, a zároveň prohlubovat spolupráci s Íránem,“ popsal před časem v analýze pro think-tank Carnegie Endowment for International Peace expert na Írán Nikita Smagin.
Izraelský útok na Írán
- ONLINE: Vývoj eskalace konfliktu mezi Izraelem a Íránem minutu po minutě
- ANALÝZA: Jak složité je zničit íránský jaderný program
- ANALÝZA: Izraelci sní o změně režimu v Íránu, dříve tam vládl spojenec
- FOTKY: Íránská odveta způsobuje větší škody, než na jaké je Izrael zvyklý
- VIDEO: Jak pracuje protivzdušná obrana Izraele
- PROFIL: Izrael zabil vůdce revolučních gard, jednoho z nejmocnějších mužů Íránu
Strategie se prozatím zdá jako účinná. Netanjahu se zdráhal poslat Ukrajině větší podporu, dlouhodobě tak odmítal poskytnout zbraně i munici a omezoval izraelské působení na humanitární pomoc.
Na začátku měsíce se pak sice objevily zprávy o tom, že Izrael konečně dodal Ukrajině vyřazené systémy protivzdušné obrany Patriot, ale vláda židovského státu to později popřela.
Letos v únoru, při třetím výročí rozpoutání plnohodnotné ruské agrese, se pak izraelští zástupci během hlasování o rezoluci odsuzující Rusko ve Valném shromáždění Organizace spojených národů postavili jako jedni z mála proti.
S Netanjahuem, který před válkou na Ukrajině často cestoval do Ruska, navíc udržuje Putin i vřelé osobní vztahy.
Snahu Moskvy o balancování mezi znepřátelenými aktéry pak dobře dokládají zejména hranice, které si Rusko samo ve vztazích klade.
Íránu sice dodalo sofistikované systémy protivzdušné obrany S-300, o nichž Izrael tvrdí, že je jeho armáda zničila během loňských úderů na Írán, ale s dodávkami dalších zbraní Moskva otálela. Důvodem byla podle odborníků zejména obava z reakce Izraele.

Ruský prezident Vladimir Putin a jeho íránský protějšek Masúd Pezeškján.
Moskva bude těžit z roztříštěné pozornosti
Kromě možného pokusu o diplomatický úspěch se ale před ruským režimem s eskalací napětí na Blízkém východě otevírají i další příležitosti.
Stejně jako útok palestinské teroristické organizace Hamás na Izrael na podzim 2023 a následná válka v Gaze, i boje mezi Izraelem a Íránem odvádějí pozornost Západu od ruské agrese na Ukrajinu - a to v důležitém okamžiku pro další vývoj konfliktu.
Spojené státy i další západní země totiž zvažují, zda uvalit na Moskvu nové tvrdé sankce, které by ji přinutily k většímu zájmu o uzavření míru na Ukrajině. Až doposud totiž Moskva ze svých rozsáhlých požadavků neustoupila a jednání protahovala ve snaze zajistit si lepší pozici na bojišti i mimo něj.
Očekávalo se, že rozhodnutí o sankcích a dalším postupu v souvislosti s válkou na Ukrajině by mohla vzejít z probíhajícího summitu skupiny G7 v Kanadě. Izraelsko-íránský konflikt ale toto téma odsunul na druhou kolej. Americký prezident Donald Trump místo toho zkritizoval seskupení, že vyloučilo po anexi Krymu Rusko, vyzval k evakuaci z Teheránu a pak událost předčasně opustil.
Vztahy mezi Ruskem a Íránem
Ruský prezident Vladimir Putin schválil dohodu o strategickém partnerství mezi Ruskem a Íránem. Na podobě paktu o komplexním strategickém partnerství mezi oběma zeměmi se lídři shodli letos v lednu. Smlouva pokrývá řadu oblastí spolupráce včetně obrany, boje proti terorismu, energetiky, vědy či financí.
Dohoda ovšem neobsahuje klauzuli o vzájemné obraně podobnou té, kterou má Moskva se Severní Koreou.
Na roztříštěnou pozornost reagují s radostí i ruská média. „Jakákoli eskalace na Blízkém východě odvádí pozornost odpůrců Moskvy od Ukrajiny a mění priority vojenské pomoci Západu,“ napsal v pondělí deník Kommersant.
Z noci na úterý pak ruské síly podnikly rozsáhlý útok na Kyjev, po kterém zemřelo 14 lidí. Zelenskyj jej označil za jeden z nejstrašnějších od začátku války.
Západní snahy o oslabení ruské válečné mašinérie se navíc silně zaměřují na snahy omezit její příjmy z prodeje ropy. Pokud ale podle očekávání její ceny v důsledku bojů mezi Izraelem a Íránem výrazně vzrostou, bude to pro Kyjev a jeho podporovatele neúspěch, poznamenala stanice Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda.
Na druhou stranu by ale mohla situace mít dopad i na íránské dodávky zbraní, které Rusko používá proti Ukrajině – konkrétně drony Šáhid. Přesto by to podle analytiků nemusela být pro ruskou armádu zásadní rána.
„Jistě, rádi si od Íránu koupí, co budou moci – i když si Írán nyní samozřejmě bude svou produkci rezervovat pro vlastní potřebu – ale už ho v takové míře nepotřebují,“ řekl ve svém podcastu analytik Mark Galeotti, který se dlouhodobě věnuje Rusku.
Moskvu ale může ve výsledku bolet i ztráta dalšího spojence, pokud se válka nevyvine pro Írán dobře. Za poslední rok by tak přišla už o druhého nejvěrnějšího partnera na Blízkém východě. Ztráta Sýrie znamenala reputační ránu, ale i oslabení přítomnosti v regionu.