Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Pamatujete si, jak před několika měsíci poslanci schválili navýšení koncesionářských poplatků pro Českou televizi a Český rozhlas? Bylo to správné, protože tyto poplatky se posledních sedmnáct let vinou inflace fakticky snižovaly. Zákon zároveň změnil systém výběru těchto poplatků u firem. I to je v podstatě OK, byť konsensus je v tomto ohledu už menší, a v hlasování Hospodářské komory jde o „absurditu roku“.
Avšak skutečný problém začíná ve chvíli, kdy zákonodárci rozhodli, že i podnikatelé, kteří nebudou platit ani korunu - protože mají méně než 25 zaměstnanců - se musí přihlásit a nahlásit svůj „nulový stav“.
Představte si bar nebo restauraci, kolem kterých procházíte, ale stejně vás zastaví číšník se slovy: „Pane, vy si asi u nás nic nedáte, ale stejně musíte vyplnit dotazník o svých stravovacích preferencích, protože jinak zaplatíte pokutu patnáct tisíc.“ Vítejte ve světě této vlády.
Jde o ukázkový příklad byrokratické logiky, která vytváří povinnosti tam, kde žádný rozumný účel neexistuje. A ještě horší než samotná byrokratická povinnost je způsob, jakým byla (ne)komunikována. Ministerstvo kultury vydalo tiskové zprávy, Česká televize a Český rozhlas zveřejnily informace na svých webech, zákon byl řádně publikován ve Sbírce zákonů. Formálně bylo vše v pořádku.
V praxi se však ukázalo, že moderní demokratický stát neumí komunikovat se svými občany. Chyběla cílená kampaň, chybělo systémové informování prostřednictvím datových schránek, chyběl jakýkoli pokus oslovit konkrétní skupinu dotčených osob. Místo toho se spoléhalo na to, že si každý živnostník sám najde informaci o své nové povinnosti někde v hlubinách zákonných předpisů.
Já vím, „neznalost zákona neomlouvá“. To je OK u silničních předpisů nebo pašování drog. Když se ale bavíme o změně zákona o financování veřejnoprávních médií, která je navíc ne úplně logická a dost kontroverzní, pak už tahle zásada neplatí.
Prosím, nechte si své ironické poznámky a komentáře, že je to PŘECE moje chyba, že nesleduju hlasování Parlamentu a nezajímám se o své povinnosti. To jsou řeči, které bych možná čekal od vlády postavené a vedené nějakým veleduchem levice, ale ne premiérem z ODS.
Výsledek? O povinnosti registrace pár dní před termínem prakticky nikdo neví. Informovanost zachraňuje panika na sociálních sítích a … opozice. Ano, autor tohoto komentáře se o své povinnosti registrovat se na webech veřejnoprávních médií dozvěděl z tweetu Aleny Schillerové.
(Omlouvám se za vyrušení, ale kdyby se někdo ztrácel, tak Alena Schillerová je ta politička, které jsme ze státních peněz platili, aby na instagramu měla hezké fotky, jak si v malostranských zahradách čichá k růžím. A dnes je to politička, která supluje informační nekompetentnost Fialova kabinetu?)
Koalice, která slibovala snižování byrokracie a podporu podnikání, vytvořila novou administrativní povinnost, která dopadá právě na podnikatele - tedy na tu skupinu, kterou měla chránit nejvíce.
Nejpitomější argument: Proč si stěžujeme na něco, co zabere pár desítek vteřin, maximálně minut? Protože jestliže je to tak jednoduché, měl to státní aparát vymyslet tak, aby lidi neobtěžoval vůbec.
My se stále spoléháme na to, že volby rozhodnou velká témata jako morální kvality či minulost kandidátů. Ale ono to tak není: volby v demokratických a úspěšných zemích často rozhodují naprosté maličkosti. Třeba zbytečných, zato však zcela iritujících pět minut strávených zbytečně na webech veřejnoprávních médií.
Případ „registrace u ČT a ČRo“ je jen symptomem hlubšího problému. Ukazuje, jak funguje česká státní správa v roce 2025: formálně správně, fakticky nekompetentně. Úředníci splní své formální povinnosti (zákon zveřejní, tiskovou zprávu vydají), ale nechápou, že jejich úkolem je také zajistit, aby občané o svých povinnostech věděli.
Je to přesný opak toho, jak by měl fungovat servisní, minimalistický stát (haló, kamarádi v ODS, říkají vám tahle „slovíčka“ něco?). Výsledkem je celkem logicky poškození důvěry v demokratické instituce. Na koho jsem naštvaný, když vyplňuju nesmyslné údaje na webu České televize a Českého rozhlasu? Nemusíte odpovídat, ono je to nějak přítomné už v otázce.
Patřím do „bubliny“, která sdílí přesvědčení, že veřejnoprávní média potřebujeme. A že stejně tak potřebujeme prozápadní a spíše pravicovou vládu. Přesně na to Fialova vláda hřeší. OK, jdu se zaregistrovat. Ale stejně vás mám plné zuby.
