Článek
/Od zvláštního zpravodaje z Budapešti/
„To je otázka za milion,“ reaguje maďarský politolog a ekonom Bálint Madlovics z budapešťské Středoevropské univerzity na dotaz Seznam Zpráv, zda je sobotní pochod Budapest Pride legální, nebo ne.
Akci na podporu práv LGBT+ lidí, tedy leseb, bisexuálů, gayů, trans lidí a dalších queer osob, letos na jaře maďarská vláda s odkazem na údajnou „ochranu rodiny“ zvláštním zákonem zakázala.
Festival se však má konat i navzdory orbánovské homofobní politice. Liberální budapešťský primátor Gergely Karácsony akci zaštítil a prohlásil ji za městskou, zákaz se jí tak podle výkladu magistrátu netýká.
„Policie a vláda o Karácsonyho kroku tvrdí, že je to jen právní klička. Možná to sice odpovídá liteře zákona, ale ne jeho duchu – a duchem toho zákona je Pride zakázat,“ podotýká expert Madlovics.
Kamery v centru
Na trase pochodu, který má v sobotu odpoledne projít centrem metropole, policie dokonce v pátek dopoledne instalovala kamery. Nový zákon, který akce s „tematikou“ LGBT+ lidí zakázal, jí umožňuje použít pokročilá zařízení se systémem rozpoznávání obličejů.
Na to upozorňuje i české Ministerstvo zahraničních věcí. „Podle platné maďarské legislativy může být za účast na zakázané demonstraci uložena pokuta ve výši 6500 až 200 tisíc forintů (asi 400 až 12 500 korun); při identifikaci účastníků může policie využívat technologie k rozpoznávání tváří osob,“ varuje možné české účastníky Pridu Černínský palác.
„Víme, že před rokem nebo dvěma Maďarsko nakoupilo tento systém z Číny,“ podotýká Madlovics ke kamerám. „Jestli na to skutečně dojde a účastníkům Pridu opravdu budou snímat obličeje a pak je budou pokutovat, to záleží na kalkulaci režimu Viktora Orbána – jestli se mu to vyplatí, nebo ne,“ vysvětluje.
Jeho kolegyně z CEU Zsuzsanna Szelényi pro Seznam Zprávy dodává, že použití takových kamer by bylo v EU ojedinělé. „Je to velká hrozba pro právo na shromažďování. Mohou je použít svévolně – a také například pro pozdější vytváření deepfake materiálů. Je to opravdu velmi nebezpečné,“ myslí si.
O Orbánův mocenský kalkul jde podle Madlovicse od začátku. „Není to tak, že by režim v Maďarsku byl hluboce homofobní. Vybrali si LGBT+ lidi jako vhodný terč pro stigmatizaci. Dělají to na základě průzkumů, které ukazují, co na jejich voliče momentálně funguje,“ poznamenává.
Podobný přístup v minulosti strana Fidesz použila vůči migrantům nebo Romům – vždy podle toho, jaká skupina se jí hodí k vyvolání strachu.
„Celé to zapadá do narativu známého z Ruska nebo Běloruska: bůh, národ, rodina. V nejistém světě to poskytuje voličům pevný bod. Režim pak říká: My vás před těmi, kdo tyto pilíře rozkládají, ochráníme,“ říká Bálint Madlovics.
Faktor Magyar
Tlak na LGBT+ lidi podle něj souvisí i s vývojem vnitropolitické situace a posilováním opoziční strany Tisza Pétera Magyara. Strana, který vznikla teprve loni, je podle průzkumů relevantním Orbánovým rivalem. Maďarsko čekají parlamentní volby příští rok na jaře.
„Fidesz vždy nastoloval témata a opozice na ně jen reagovala. Tím Orbán ovládal veřejný diskurz. U Magyara se mu ale tahle taktika nedaří – lídr strany Tisza má vlastní témata a na provokace Fideszu nereaguje,“ vysvětluje Madlovics. I proto režim zvyšuje tlak – chce Magyara dotlačit k reakci, aby ho mohl označit za „ochránce zvrácených hodnot“, které orbánovská propaganda spojuje právě s LGBT+ lidmi.
Magyar v pátek řekl, že v sobotu ráno odjede se synem dovolenou a v době konání Pridu tak nebude v Maďarsku. Zároveň dodal, že podle něj nezáleží na tom, kde se kdo narodil, kde vyrůstal, čemu věří nebo koho miluje – ale na tom, co dělá pro své společenství, své bližní a svou vlast.
Policii a úřady Magyar vyzval k ochraně maďarských občanů, „v případě potřeby i proti svévoli moci“.
Péter Magyar.
Orbánova vláda si zatím trvá na svém. Ministr spravedlnosti Bence Tuzson na facebooku varoval, že budapešťskému primátorovi hrozí za organizaci pochodu až rok vězení a účastníkům přestupkové řízení. Karácsony označil snahy vlády za nesmyslné a trapné.
Ministr spravedlnosti zároveň v dopise vícero ambasádám varoval před účastí zaměstnance diplomatických zastoupení, tedy ty, kteří nemají diplomatickou imunitu.
Apel z Bruselu
Pochodu se zúčastní na sedm desítek europoslanců z celé EU a také eurokomisařka pro humanitární pomoc a řešení krizí Hadja Lahbibová. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová apelovala na maďarské úřady, aby akci povolily. Orbán to označil za vměšování.
Rétoriku vlády na poslední chvíli mírnil ministr dopravy János Lázár. Prohlásil, že by se zákaz Pridu neměl vymáhat násilím. To opakoval i premiér a šéf vládnoucí strany Fidesz Viktor Orbán, podle nějž je Maďarsko „civilizovaná země“.
Předseda vlády naznačil, že policie dav nerozpustí, ale účastníci musí počítat s důsledky. „Jsme dospělí a podle mě by se každý měl sám rozhodnout, co chce – buď dodržovat pravidla, nebo, pokud ne, nést právní následky,“ řekl.
Ani politolog Madlovics neočekává, že by policie proti průvodu zasáhla. Důvodem je podle něj historická zkušenost z roku 2006, kdy tehdejší levicová vláda nasadila proti demonstrantům policii. „Strana Fidesz to od té doby používá jako symbol: Levice bije národ. A Orbán si tohle stigma na sebe nevezme,“ míní expert.
I kdyby policie nakonec skutečně nezasáhla, zákaz akce podle politoložky Zsuzsanny Szelényi „překročil červenou linii“. „Nejde ani tolik o samotný Pride. Orbán se to snaží obrátit proti LGBT+ lidem, zvlášť proti trans lidem, což je součástí širší globální antidemokratické a krajně pravicové agendy. Většinu Maďarů tohle však moc nezajímá,“ říká expertka z CEU.
„Ve skutečnosti jde o základní právo na shromažďování v Evropě. Takže pokud se sobotní akce zúčastní nějací cizinci, jsou tady vlastně i kvůli sobě. Protože pokud se tohle stane v Maďarsku, může se to stát kdekoliv. Je to další krok autokratického scénáře,“ varuje Zsuzsanna Szelényi.
Sobotní pochod startuje od budapešťského magistrátu. Protestní akce proti němu nahlásila na vícero místech Budapešti krajní pravice.
