Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Maďarsko má ze zemí Evropské unie nejlepší vztahy s Ruskem a naopak nejhorší s Ukrajinou.
Podtrhla to květnová aféra se zatýkáním agentů a vyhošťováním diplomatů, která ještě víc přiostřila vztahy mezi Budapeští a Kyjevem. Maďarský premiér Viktor Orbán nechce ukončit ekonomickou spolupráci s Ruskem, odmítá Ukrajině posílat zbraně a nechce ji v Evropské unii ani v NATO.
V pátek 9. května ukrajinská kontrarozvědka SBU oznámila, že v Zakarpatské oblasti zatkla dva bývalé příslušníky ukrajinské armády – muže a ženu –, kteří zjišťovali informace pro jejich řídícího důstojníka z maďarské tajné služby. Zveřejnili přitom i odposlech, kde Maďar Ukrajince úkoluje.
„Maďaři v reakci vyhostili dva ukrajinské diplomaty, což je trochu podivné, protože ti agenti zadržení v Zakarpatí nebyli ani diplomaté, ani občané Maďarska,“ říká pro Seznam Zprávy diplomat a bývalý maďarský velvyslanec v Praze György Varga.
„Referendum“ proti Ukrajině v EU
Zemi čekají příští rok v dubnu parlamentní volby. Zatím to podle průzkumů vypadá, že Orbánova strana Fidesz může poprvé od roku 2010 ztratit moc a že se z vítězství bude radovat opoziční formace Tisza.
Premiér Orbán stupňuje kritiku Ukrajiny i postoje Evropské unie vůči Kyjevu. O opozici a jejím lídrovi Péteru Magyarovi mluví jako o lidech, kteří spolupracují s ukrajinskými tajnými službami.
Maďarské parlamentní volby
- Mají se konat v dubnu 2026.
- V předchozích čtyřech vždy zvítězil Fidesz Viktora Orbána.
- Hlavní opoziční stranu Tisza vede bývalý Orbánův stranický kolega Péter Magyar.
- Předsedu vlády Magyar kritizuje za izolaci Maďarska v EU a NATO, stejně tak za jeho vazby na Rusko.
Lídr strany Tisza Péter Magyar.
„Všude po Maďarsku visí plakáty, aby lidé v neoficiálním referendu hlasovali proti vstupu Ukrajiny do Evropské unie. Je na na nich nápis ‚Nenechte je rozhodovat o nás bez nás‘ a jsou tam tváře Ursuly von der Leyenové, Volodymyra Zelenského a šéfa Evropské lidové strany v Evropském parlamentu Manfreda Webera,“ přibližuje Varga.
„Jsou skoro všude, nedá se to přehlédnout. V tom referendu lze hlasovat online a z kolika e-mailových adres chcete. Ale co zatím vím, lidi to moc nezajímá,“ podotýká.
Budapešť vs. Kyjev
Viktor Orbán viní ukrajinské úřady, že v Zakarpatské oblasti porušují práva maďarské menšiny a omezují používání maďarštiny.
Ochrana menšin je pro něj stěžejním tématem. V minulosti prohlásil, že se považuje za premiéra všech Maďarů. I těch, kteří kvůli Trianonské smlouvě z roku 1920 zůstali za hranicemi Maďarska – tedy na Slovensku, v Rumunsku, Srbsku a na Ukrajině.
Premiér několikrát vyvolal rozruch tím, že se na fotbalovém zápase objevil se šálou, na které byla mapa takzvaného Velkého Maďarska, neosekaného Trianonskou smlouvou. Ta před více než sto lety stanovila hranice Maďarska jakožto nástupce Uherska po první světové válce.
V Kyjevě jsou přesvědčeni, že Orbán „skočí“ po Zakarpatí, pokud ruská agrese Ukrajinu rozvrátí. A právě proto podle nich maďarská vláda shromažďuje informace. „Konečným cílem Viktora Orbána je vytvoření maďarské enklávy na území Ukrajiny. My nazýváme příslušníky tamní menšiny Ukrajinci maďarského původu, Budapešť je považuje za Maďary žijící v Zakarpatí. Tedy ani ne na Ukrajině,“ řekl už před šesti lety tehdejší šéf ukrajinské rozvědky (ZSRU) Jehor Božok.
Bývalý analytik kanceláře maďarského premiéra ještě z předorbánovské doby Gábor Györi Seznam Zprávám řekl, že naprostá většina Maďarů o obnovu Velkého Maďarska a o ukrajinskou Zakarpatskou oblast nemá zájem.
„Osobně si nedokážu představit, že by Maďarsko o něco takového usilovalo. Veřejnost tomu není nakloněna. Touha získat zpět všechna ztracená území byla samozřejmě silná po Trianonu, po první světové válce. Dnes naprostá většina Maďarů něco takového odmítá, znamenalo by to téměř jistě násilný konflikt,“ vysvětluje.
Varga se domnívá, že ani Orbán nechce cokoliv anektovat. „Do jeho politické kuchyně nikdo zvenčí úplně nevidí, ale nemyslím si, že by se zabýval myšlenkami na anexi nějakého území, které teď patří Ukrajině. To by byla extrémně nebezpečná hra,“ míní.
„Jeho hlavním zájmem je udržet se u moci a vyvolat v Maďarsku strach z Ukrajiny. Z toho, co se stane, když vstoupí do Evropské unie, a že je bezpečnostním rizikem. Dříve Orbán upozorňoval hlavně na migranty a říkal, že před nimi Maďary ochrání, ale migranti už dnes nikoho nezajímají, tak udělal hrozbu z Ukrajinců,“ je přesvědčen bývalý diplomat.
Opoziční Tisza a její šéf Péter Magyar kritizují Orbána za proruskou politiku, ale zároveň souhlasí s jeho rozhodnutím neposílat Ukrajině zbraně. „Magyar je o něco víc nakloněný Ukrajině než Orbán, ale moc často ji nezmiňuje a nechce, aby to bylo hlavní volební téma,“ uzavírá Gábor Györi.
