Článek
Sněmovna shodila plán ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) na zrušení částky, nad kterou se daní výdělek z prodeje firem a akciových podílů, ale i příjem z prodeje kryptoměn, kde se jedná především o bitcoiny. Takové prodeje by bývaly zcela osvobozeny od daně z příjmů, pokud by splnily časový test, ale nakonec pro ně bude nadále platit i hranice do 40 milionů korun ročně. Tento limit přitom začal platit teprve od letošního ledna.
Ještě loni se dani vyhnuly příjmy z prodeje kapitálového majetku, který prošel takzvaným časovým testem. Když investor prodá akcie, které držel déle než tři roky, nebo třeba podíl ve společnosti s ručením omezením, který měl více než pět let, tak daň neplatí.
Pozměňovací návrh rozšiřující osvobození od daní však nyní dolní komorou neprošel. Proti hlasovalo 92, pro 35 poslanců ze 142 přítomných. Ruku pro plné osvobození takových příjmů zvedli jen zástupci ODS a TOP 09.
Změna byla kritizována především proto, že ji předkladatel návrhu poslanec Jiří Havránek (ODS) s ministrem Stanjurou načetli jen den před tím, než se veřejnost dozvěděla o bitcoinové kauze na Ministerstvu spravedlnosti.
„Ano, v ten samý týden jsme s panem ministrem Stanjurou předložili pozměňovací návrh, kterým rušíme dlouhodobě kritizovaný limit při prodeji cenných papírů a podílů v obchodních společnostech. A proto logicky i u kryptoměn, aby nevznikala žádná disproporce, protože jsme říkali, že chce nastavit jednotné zdanění u těchto aktiv,“ popsal Havránek s tím, že načasování návrhu bylo zcela náhodné.
Časová souslednost však neunikla pozornosti ostatních politiků. „V situaci, kdy je navržena nulová daň, samozřejmě nejen pro bitcoinové miliardáře, ale u nich to je prostě extrémně viditelné, tak nám to přijde velmi bizarní. Jeden den před vypuknutím kauzy špinavých bitcoinů,“ uvedla poslankyně Olga Richterová (Piráti).
Kryptoměny však v pozměňovacím návrhu dle slov Havránka nehrály roli. V Česku jsou podle něj jen jednotky lidí, kteří drží kryptoměny v takovém objemu.
„Věcná souvislost s kauzou Jiřikovský není žádná, zkusím ji doložit. Znamenalo by to totiž, že pan Jiřikovský legálně mohl tyto kryptoměny směnit. Za druhé bychom přistupovali na tezi, že pokud by se mu je podařilo směnit, tak pochybuji, zda by je byl ochotný tady vůbec danit,“ uvedl Havránek.
Zdanění příjmů z prodeje akcií či firemních podílů mělo přinést další příjmy do státní pokladny. Nový pozměňovací návrh by ji o tyto peníze připravil. „Stanjura by pustil státnímu rozpočtu žilou, protože by státní kasu připravil o miliardy korun ročně. Tedy šel by čistě na dluh,“ kritizuje předseda poslaneckého klubu Pirátů Jakub Michálek.
Podle Ministerstva financí bylo cílem pozměňovacího návrhu oživení kapitálového trhu a odstranění bariér pro podnikání. Zrušení stropu mělo vést ke zjednodušení a lepší předvídatelnosti daňového prostředí pro investory.
„Stávající limit totiž často ovlivňuje rozhodování investorů a komplikuje jejich transakce. V praxi se ukázalo, že nastavení horní hranice příjmů je spojeno s mnoha technickými obtížemi, což vedlo k řadě problémů při aplikaci zákona,“ popisuje mluvčí Ministerstva financí Gabriela Krušinová.
Firmy vnímaly zavedení limitu 40 milionů Kč od začátku jako narušení stability daňového systému a měly obavy z dalšího omezení daňových výhod.
Stejně mluví někteří daňoví poradci, podle nichž hranice firmám ztěžuje plánování, kolik odvedou na daních. „Při prodeji podílů bylo nutné předem odhadovat, zda příjem z transakce tuto hranici překročí – což je u složitějších nebo postupně vypořádávaných prodejů často obtížné. Nejistota ohledně daňové povinnosti vedla k dodatečným nákladům na právní a daňové poradenství, zdlouhavým strukturacím a v krajních případech i k odložení plánovaných transakcí,“ popisuje Lenka Rigo, daňová poradkyně skupiny Talers.
Měnící se prostředí navíc firmám komplikuje byznysová rozhodování. „Právem se mohou cítit poškozeni ti, kteří prodej plánovali realizovat a kteří na daních zaplatí najednou více. Naopak ti, kteří stihli prodej realizovat při využití daňového limitu, získali oproti ostatním výhodu,“ popisuje Petr Koubovský, daňový poradce z Rödl & Partner.
Omezení osvobození od daně do čtyřiceti milionů ročně mělo platit původně už od ledna 2024 v rámci konsolidace veřejných financí. Zavedení limitu však bylo odsunuto o rok.
