Srovnání tří vlád: Jak rozdávali dávky Sobotka, Babiš a Fiala

Analýzu si také můžete poslechnout v audioverzi.

Blíží se konec mandátu vlády Petra Fialy (ODS) a stejně tak konec dávkového systému v současné podobě. Hned čtyři využívané dávky včetně příspěvku na bydlení a přídavku na dítě budou v rámci revize spojené do jediné žádosti.

Volby do Poslanecké sněmovny jsou naplánované na 3. a 4. října. Start sjednocené dávky na 1. říjen.

Seznam Zprávy proto přinášejí porovnání vlád posledních tří premiérů – Bohuslava Sobotky, Andreje Babiše a Petra Fialy – z pohledu výdajů jedenácti vybraných dávek. Po sloučení příspěvků už totiž bude další srovnávání s předchozími obdobími zkreslenější a komplikovanější.

Redakce pracovala s výdaji na vybraných jedenáct dávek vždy z jara úvodního roku a jara posledního roku každé ze zmíněných vlád. Konkrétně tak porovnávala data za období leden až duben 2014 se stejným obdobím v roce 2017 u Bohuslava Sobotky, let 2017 a 2021 u Andreje Babiše (pro účely srovnání jsme sloučili období první i druhé vlády) a první čtyři měsíce roku 2022 s rokem 2025 u Petra Fialy.

Informace o výdajích na jednotlivé dávky redakce čerpala z datových listů „Informace o vyplacených dávkách“, které vydává Ministerstvo práce a sociálních věcí za každý měsíc.

Klíčové postavy určující výdaje na dávky jsou i ministři práce a sociálních věcí tří srovnávaných vlád: Michaela Marksová (ČSSD), Jana Maláčová (ČSSD) a Marian Jurečka (KDU-ČSL).

Výsledek? V absolutních hodnotách – tedy čistě při porovnání vynaložených částek na začátku a na konci vlády – všechny kabinety nejvíce přidávaly shodně na starobních důchodech. Sobotkově vládě narostly náklady o více než 14 miliard, Babišově o téměř 27 miliard a Fialově o více jak 43 miliard korun.

Důchody se ovšem v zásadě navyšují automaticky na základě valorizačního mechanismu. I když například za Andreje Babiše se důchody zvyšovaly nad zákonem stanovený rámec (v roce 2020 navíc schválila vláda i jednorázový příspěvek 5 000 korun pro důchodce a vláda Petra Fialy pak v roce 2022 rozdávala zase 5 000 korun na dítě). Naopak vláda Petra Fialy se snažila kočírovat stále se zvyšující nárůst nákladů na důchody a upravovala valorizační mechanismy.

Více vypovídající je tak druhé použité měřítko: jak rostly náklady v procentech. Vláda Petra Fialy tak například ztrojnásobila výdaje na příspěvek na bydlení: v roce 2022 to byly 2,5 miliardy a v roce 2025 7,5 miliard. Právě příspěvek na bydlení se stal hlavním nástrojem aktuální vlády na podporu občanů v inflační krizi.

Podobně zásadně se zvedly například náklady na nemocenské během vlády Andreje Babiše, a to ze 7,5 na více jak 12,6 miliard korun jen za první čtyři měsíce roku. Zejména rok 2020 a 2021 totiž výrazně ovlivnila pandemie covidu a řada karantén.

Nemocenská rostla i za vlády Bohuslava Sobotky, kde došlo ke zvýšení dávky při delší pracovní neschopnosti.

Projděte si detailněji jedenáct vybraných dávek a jak se v průběhu jednotlivých vlád měnily výdaje na ně (údaje jsou zaokrouhlené). Údaje z období vlád Andreje Babiše a Petra Fialy jsou vždy na dalších listech:

Kontrast mezi vládami Fialy a Babiše je u rodičovského příspěvku a příspěvku na bydlení. Za Babiše rostly náklady na „rodičák“ a klesaly na příspěvky na bydlení, za Fialy zase klesají náklady na příspěvek rodičům a – jak už bylo zmíněno – rostou výdaje na příspěvky na bydlení.

Ministerstvo práce a sociálních věcí u poklesu výdajů na rodičovský příspěvek argumentuje mimo jiné tím, že se rodí méně dětí. „Vyplácíme-li podporu méně rodičům, jsou náklady nižší,“ vysvětloval resort už na podzim.

Skutečně i aktuální data ukazují, že zatímco v roce 2022 v březnu se vyplácelo 287 500 dávek, letos pak o téměř 60 tisíc méně. Jenže podrobnější vhled ukazuje, že i výše samotné rodičovské dávky se propadá.

Detailnější vhled do rodičovského příspěvku, jak se měnil počet vyplacených dávek, zprůměrovaná částka a podíl vůči hrubé mzdě. K údajům za další vlády je třeba překliknout na další listy:

Redakce vychází ze zprůměrované vyplacené dávky za březen tak, aby šla srovnat s průměrnou hrubou mzdou.

Za Sobotkovy vlády se průměrná částka zvedla z 6 828 na 8 249,6 korun. Částka přitom představovala více než 29 % tehdejší průměrné mzdy. Za Babišovy vlády se průměrný rodičovský příspěvek vyšplhal na 9 878 korun, což představovalo 27,6 % průměrné mzdy. A letos v březnu, během Fialovy vlády, se příspěvek rodičům vyšplhal na 10 234 korun, jenže částka představuje jen necelých 22 % hrubé mzdy.

Za Babišovy vlády se zvyšoval rodičovský příspěvek z 220 tisíc na 300 tisíc korun. Za Fialovy vlády pak z 300 tisíc na 350 tisíc.

Během vlády kabinetu Petra Fialy také vzrostly výdaje i přídavek na dítě. Jde o měsíční podporu pro nízkopříjmové rodiny. Pokud příjem rodiny nepřekročí 3,4násobek životního minima, má nárok na 1 330 až 1 580 korun v závislosti na věku dítěte.

Za Sobotky i Babiše výdaje na dávku klesaly, za Fialy vzrostly z 1,1 miliardy korun na 1,7 miliardy.

Současná vláda naopak začala vyplácet vysokou podporu skrze příspěvek na bydlení. Průměrná částka podpory pro domácnost, která má potíže utáhnout náklady na bydlení, v březnu 2022 představovala 4 200 korun, letos už 6 475 korun. Poměr k průměrné mzdě vzrostl z 11 na téměř 14 %.

Navíc v březnu roku 2022 pobíralo dávku 168 800 domácnosti, letos už jich bylo 303 200.

Podle Daniela Hůleho, odborníka z organizace Člověk v tísni by se přitom v tomto ohledu nejspíš chovala podobně i vláda Andreje Babiše. „Byl jsem na jednání vlády v listopadu 2021. Těsně před tím, než se předávala vláda od Babiše k Fialovi. Myslím si, že to byl i záměr Babiše, ale p

ak už vládu předal,“ říká a je přesvědčený, že úvodní reakce na energetickou krizi na podzim roku 2021 by byla stejná, i pokud by dál vládl Babiš.

„Je potřeba to vnímat s událostmi, které se staly. V říjnu 2021 zkrachovala Bohemia Energy a následně ruská agrese na Ukrajině rozjela velkou energetickou krizi. Ukazovalo se, že mechanismus, jak se aktualizují normativní náklady na bydlení, je nevhodný,“ zmiňuje Hůle.

Paradoxně se totiž dávka určovala podle výdajů od ledna do září. „Jenže Bohemia Energy zkrachovala v říjnu. A energie letěly úplně extrémně nahoru a statisíce domácností byly v režimu dodavatele poslední instance. Hrozil ohromný malér, pokud by se použil tradiční mechanismus,“ říká Hůle.

Lucie Trlifajová, antropoložka a odbornice na dávkové systémy, chválí využití příspěvku na bydlení jako akutního nástroje v době krize. „Ale jako systémové řešení to nefunguje. Za mě je potřeba se bavit o něčem jako regulace nebo danění. Barcelona je třeba zajímavý příklad, kde se daní vyšším způsobem, když má člověk více nemovitostí. Chybí tady debata o tom, jak zvýšit dostupnost bydlení jinak než dávkami,“ říká Trlifajová.

Za Babišovy vlády naopak výdaje na příspěvek na bydlení klesaly. „Nepřipisovala bych to tolik Babišově vládě jako spíš celkové ekonomické situaci. V období 2014 až 2021 rostla reálná kupní síla mezd,“ říká Trlifajová.

Růst starobních důchodů zaznamenal během období posledních tří premiérů jasnou trajektorii. Z dat České správy sociálního zabezpečení vyplývá, že v prvním čtvrtletí roku 2014 byl průměrný důchod něco málo přes 11 tisíc, letos 21 052 korun.

Za Sobotky v průměru rostly důchody o 755 korun v rámci sledovaného období. Za Babiše rostly o 3004 korun a za Fialy o 4803 korun.

Důležitý je opět poměr důchodů vůči průměrné hrubé mzdě, který vrhá na důchody trochu jiné světlo. Během Sobotkovy vlády tento ukazatel klesal. V roce 2014 průměrný důchod představoval 44 % průměrné mzdy. V roce 2017 už 42 %.

Za Babiše byl poměr nejnižší, zase se ale nejvíce zvyšoval ve prospěch důchodců. V roce 2017 byl poměr 40,6 %. V roce 2021 bezmála 43 %.

Za vlády Petra Fialy aktuálně poměr vystoupal až na bezmála 45 %.

Právě porovnávání vyplácených dávek s průměrnou mzdou nabízí ještě jeden pohled. Dařilo se vládám držet dávky na stejné úrovni vůči mzdám? Nebo se dávky naopak propadaly, či zvyšovaly nad rámec prosperity ekonomiky?

Redakce namodelovala, o kolik by vybrané tři dávky – starobní důchody, příspěvky na bydlení a přídavky na dítě – rostly, pokud by se držely tempa mezd. A porovnala to s částkami, které se reálně vyplácely v případě důchodů, a s průměrnou částkou u příspěvku a přídavku (pro výsledky u jednotlivých vlád opět použijte překlikávání mezi listy):

Starobní důchody za Sobotkovy vlády, konkrétně v prvním čtvrtletí roku 2017, trochu pokulhávaly za růstem hrubé mzdy. Senioři měli o 600 korun méně. Pro upřesnění je potřeba doplnit, že valorizace důchodů je nastavená tak, že v řádném termínu probíhá vždy se začátkem roku.

Ovšem jak za vlády Andreje Babiše, tak Petra Fialy byly ke konci jejich období důchody vyšší, než jak by to odpovídalo růstu průměrné mzdy. Pozoruhodné přitom je, že obě vlády byly na korunu stejně štědré. V obou případech jsou důchody vyšší přesně o 822 korun, než kolik by odpovídalo růstu podle mezd.