Hlavní obsah

Z laboratoře do výroby. Nový zákon má pomoct vědě a spojit ji s byznysem

Foto: Shutterstock.com

Skloubit vědeckou kariéru s osobním životem není jednoduché. Nový zákon by to měl zlepšit, slibuje vláda. (Ilustrační snímek)

Lasery užívané od letectví po zdravotnictví. Molekula, která by mohla vyzrát na leukemii. Oba příklady neskončily vědcům v šuplíků, „žijí“ ale v průmyslu. Byť uplatnění vědy v praxi v Česku kulhá, nový zákon by ji měl nakopnout.

Článek

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Spolupráce mezi vědou a byznysem v Česku dlouho fungovala jen díky jednotlivcům, nadšencům a občas i navzdory systému. Zákony výzkum sice podporovaly, ale pokud šlo o to přenést výsledky do praxe – tedy například vytvořit spin-off firmu, licencovat technologii nebo spojit se s konkrétní firmou –, pravidla byla nejasná a každá instituce si je vykládala po svém.

„V oblasti přenosu znalostí zaostáváme, zejména v systematičnosti a infrastruktuře. Chybí stabilní rámec i zkušený personál, který by most mezi vědou a aplikací stavěl s důsledností, jakou vidíme v západní Evropě či v USA. Velké a až zarážející jsou i rozdíly ve ‚schopnostech a ochotě‘ vytvářet podmínky a podporovat transfer na jednotlivých institucích,“ uvedl pro Seznam Zprávy Aleksi Šedo, prorektor Univerzity Karlovy pro rozvoj.

Nový vládní zákon o výzkumu, vývoji a transferu znalostí, který poslanci schválili v červnu, má tohle prostředí změnit. Poprvé jasně říká, co všechno přenos znalostí vlastně znamená – nejde jen o patenty, ale třeba i o sdílení know-how, spolupráci na vývoji produktů, zakládání aplikačně zaměřených firem nebo poskytování expertízy pro konkrétní technologické projekty.

„Převozníci“ mezi dvěma světy

Zákon výzkumným organizacím nově umožňuje zakládat takzvané aplikační společnosti. Ty budou moci obchodně rozvíjet výsledky výzkumu, například spravovat licence, domlouvat spolupráci s podniky nebo rovnou uvádět technologie na trh. Díky tomu se univerzity nebo ústavy nemusí samy proměňovat v poloviční podniky, ale mohou tyto aktivity oddělit do zvláštních entit se specializovaným řízením.

Důležitou součástí zákona je i profesionalizace „transferových specialistů“, tedy lidí, kteří propojují vědecký svět s tím komerčním. Doposud šlo často o podhodnocenou profesi, navíc bez jasně daných kompetencí. Zákon s nimi počítá jako s klíčovými zaměstnanci vědeckých institucí, což má zlepšit kvalitu služeb i důvěru firem, které s výzkumnými týmy jednají.

Vědci samotní navíc získávají větší právní jistotu i motivaci. Zákon počítá s tím, že pokud jejich práce vede k praktickému využití, mohou se spravedlivě podílet na výnosech – a to bez obav, že narazí na právní nejasnosti nebo že je instituce odmění jen symbolicky. Pokud vznikne spin-off firma, mohou se stát jejími spoluvlastníky a přitom dál pracovat ve své domovské instituci.

Zkrátka – zákon by měl přenášení výsledků do praxe nejen umožnit, ale i zjednodušit a odblokovat tam, kde dosud chyběly jasné mantinely.

Šance pro nová pracovní místa

Po novém zákoně kromě vědců volal několik let i český byznys. Jeho přijetí, které musí ještě posvětit Senát, proto vesměs vítá. „Zákon o vědě je klíčový pro užší spolupráci vědeckého prostředí a soukromé sféry. Komercionalizace vědy díky němu už nebude neuchopitelné slovo, ale naopak zásadní proces, který využije vědecké poznatky v praxi,“ říká Alexandra Kala, majitelka společnosti Profimed a ambasadorka Druhé ekonomické transformace.

Zákon podle ní přímo požaduje po výzkumných institucích, aby měly plány, jak se jejich bádání propíše do praxe. „To má zajistit to, aby z veřejných peněz, které do vědy putují, což je aktuálně přes 40 miliard korun ročně, taky něco bylo a nebylo tu jen bádání pro bádání,“ zdůraznila.

Podle byznysmena Tomáše Krska, zakladatele investiční skupiny BHM Group, je věda a výzkum tím, co zásadně ovlivňuje prosperitu ekonomiky a přináší výrazně vyšší přidanou hodnotu. „Podle aktuálního reportu Redstone Capital o transferu evropských univerzit mají evropské výzkumné instituce potenciál vytvořit během deseti let na 13 milionů nových pracovních míst a vytvořit dodatečné HDP přesahující pět miliard eur,“ uvedl pro Seznam Zprávy s tím, že nový zákon o vědě dává k tomuto českým výzkumníkům impulz, protože výrazně usnadňuje zakládání takzvaných spin-offů, tedy firem, které využijí vědecké bádání v praxi.

Posílení spolupráce vědy s byznysem je i jedním z hlavních cílů předsedy Akademie věd Radomíra Pánka. „Vědec by měl v podstatě skončit tím, že vymyslí aplikovatelný vědecký výsledek, pak by se tím neměl dál tolik zabývat. Mnohem víc společnosti prospěje, když se vrátí do vědeckého výzkumu a jeho poznatky budou do praxe a do průmyslového využití posouvat ti, kteří jsou v této oblasti zkušení,“ řekl v nedávném rozhovoru pro Seznam Zprávy.

Ministr pro vědu Marek Ženíšek (TOP 09), který přípravu zákona podědil po své předchůdkyni a stranické kolegyni Heleně Langšádlové, ujistil, že výsledná podoba zákona skutečně podpoří přenos výsledků výzkumu do praxe a posílí schopnost ČR obstát v mezinárodní konkurenci. Některá ustanovení zákona budou podle něj účinná už během příštího roku a některá až od roku 2028.

Snazší kariérní start

Zákon by měl také zlepšit podmínky pro práci vědkyň a vědců, zejména v jejich rané fázi kariéry. Zavádí totiž například možnost příspěvku na péči o děti v době pracovních cest. „Snažíme se odstranit některé bariéry, které vědecké kariéře komplikují start. Chceme, aby bylo snazší skloubit vědu s péčí o rodinu a současně podpořit návrat do výzkumu po přerušení kariéry,“ uvedl ministr Ženíšek.

Postavení mladých vědkyň a vědců představuje dlouhodobý systémový problém. Podle Pavla Barana, který stojí v čele Vědecké rady AV ČR, je to nutné řešit zejména stabilizací jejich leckdy prekérního pracovního postavení daného přílišnou závislostí na grantech a obecně nástrojích účelové podpory.

„Financování formou grantů, které jsou časově limitované, potřebnou stabilitu nezaručuje. Jinou cestu než posílení institucionálního financování nevidím, nicméně tuto skutečnost ovšem zákon neřeší a vlastně ani řešit nemůže,“ řekl redakci. Klíč podle něj musí hledat v organizacích, které mladou generaci vědkyň a vědců zaměstnávají, tedy na vysokých školách, na pracovištích Akademie i na resortech.

Cizince nelákáme, kritizuje ANO

Nový vládní zákon o vědě každopádně neušel kritice opozice. Poslanec hnutí ANO Julius Špičák, který má ve stínové vládě na starosti vědu a výzkum, vzkázal, že norma nemá šanci něco zásadního změnit. Za hlavní problém české vědy označil kromě nedostatečných financí malé zapojení zahraničních odborníků.

„Již jsme si zvykli na to, že bez cizinců se nedá hrát špičkový klubový fotbal, ale s výzkumem je to stejné. Bez skutečné podpory a zapojení zahraničních odborníků zůstane Česká republika v mezinárodním výzkumu na okraji. Musí se zjednodušit administrace jejich příchodu, zajistit zaměstnání pro partnery, školy pro děti,“ zdůraznil pro Seznam Zprávy s tím, že věda je dnes globální soutěží o talenty, přičemž tuzemské byrokratické labyrinty však špičkové kapacity spíše odrazují.

Doporučované