Macron si chtěl Putina při telefonátu otestovat, říká diplomat

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

„Jsem ochoten mluvit s novým německým kancléřem, pokud mi zatelefonuje,“ pronesl před dvěma týdny ruský vůdce Vladimir Putin.

Zatím k tomu nedošlo. Friedrich Merz do Moskvy nevolal, šéf Kremlu se zato po bezmála třech letech spojil s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem.

Kdo volal komu, případně kdo hovor inicioval, není známo. Podle francouzské prezidentské kanceláře telefonát trval dvě hodiny.

Hodnocení obou stran je podle očekávání. Macron vyzval Putina k příměří, ten zopakoval svůj tradiční slovní obrat, že dohoda o ukončení války musí zahrnovat „řešení jejích příčin“.

Jak již bylo zmíněno, státníci spolu nemluvili několik let – naposledy 11. září 2022. Pak Paříž namísto jednání s Kremlem posílala zbraně ukrajinské armádě: letouny Mirage 2000, rakety dlouhého doletu SCALP, houfnice Caesar či obrněná vozidla AMX-10RC.

„Zdůvodněním toho telefonátu byl Írán a jeho jaderný program. Tady se, myslím, Paříž a Moskva shodnou v tom, že Írán může obohacovat uran, ale pro civilní účely a pod přísnou mezinárodní kontrolou,“ řekl Seznam Zprávám expert na francouzskou politiku a bývalý český velvyslanec v Paříži Petr Janyška.

„Co se týká Ukrajiny, tak tam si spíš chtěl Macron otestovat, jaký je aktuální Putinův postoj. Nepředpokládám, že v tomto směru by jeden telefonát něco změnil. Ale Macron podle mě vnímá situaci tak, že Trumpovi se nepodařilo přimět Putina k ukončení války, tak je třeba začít něco dělat,“ dodal.

Francouzská televize France 2 natočila dokument o jednáních, která spolu Macron a Putin vedli v roce 2022. Zveřejnila telefonát obou státníků, který se uskutečnil krátce před ruskou invazí.

Putin tehdy Macrona přesvědčoval, že ruská vojska jsou u hranic s Ukrajinou jen kvůli cvičení a že vláda v Kyjevě není demokraticky zvolená.

Macron řekl, že se pokusí ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského uklidnit. Čtyři dny poté začala plošná ruská agrese.

Nedlouho předtím, 7. února 2022, se ještě pokoušel Macron s Putinem mluvit osobně přímo v Kremlu. Z tohoto setkání je památný záběr na dlouhý stůl. Putin sedí na jedné straně a daleko od něj Macron. Tak daleko, že rozhodně museli mluvit hlasitěji než při normální konverzaci.

Putin se panicky bál covidu-19 a poradce francouzského prezidenta později přiznal, že v Kremlu chtěli Macrona na koronavirus testovat. Odmítl to jako nepřijatelné, ale přesto jej k prezidentovi pustili.

Odpůrci vyjednávání hodnotí schůzky a telefonáty Macrona a tehdejšího německého kancléře Olafa Scholze s Putinem jako důkaz, že Kreml rozumí jen síle a rozhovory jen hraje o čas.

Agentura Bloomberg s odvoláním na svůj zdroj v Kremlu – na člověka obeznámeného s Putinovými názory – napsala, že ruský vůdce je naprosto přesvědčen o ruském vítězství na Ukrajině, dříve či později. „Počítá s tím, že ruská armáda nakonec ukrajinskou obranu prolomí a zabere silou čtyři oblasti, které chce připojit k Rusku,“ cituje agentura zdroj z Kremlu.

Emmanuel Macron se v každém případě snaží, aby Francie zůstala ve všech konfliktech důležitým prostředníkem. Jako jeden z mála politiků si minulý týden volal jak s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem, tak s íránským prezidentem Masúdem Pezeškjánem.

Americký prezident Donald Trump přijal Macrona jako prvního evropského státníka v Bílém domě na konci února (o tři dny dříve než britského premiéra Keira Starmera). Přes ideologické rozdíly se v době Trumpova prvního prezidentství v letech 2017 až 2021 oba muži respektovali a podle francouzských médií mezi nimi takzvaně fungovala chemie.

„Trump neuznává Evropskou unii a chce jednat hlavně s velkými státy. A ty jsou v Evropě tři: Francie, Velká Británie a Německo. Francii uznává jako velmoc s jadernými zbraněmi, což potvrdil třeba návštěvou vojenské přehlídky v Paříži nebo účastí na slavnostním otevření opravené katedrály Notre-Dame,“ upozornil Petr Janyška.