Past jménem tepelný ostrov. Opravdové peklo nastává po západu slunce

Po dosud nejteplejším dni v roce přichází ve čtvrtek vidina na částečné ochlazení. Problém tropických teplot, které jsou i v Česku stále častější, tím ale nemizí. Klimatolog Pavel Zahradníček navíc upozorňuje, že ještě závažnější důsledky má rostoucí počet tropických nocí.

Je vedro. Banální konstatování zdánlivě banálního faktu, který ale tento týden neúprosně vstoupil do života prakticky každého, pokud tedy zrovna nežije třeba na hřebenech hor. A netýká se samozřejmě jen obyvatel Česka. Vlna velmi vysokých teplot totiž zasáhla velkou část Evropy.

Středa se v tuzemsku stala zatím nejteplejším dnem roku, na některých místech dokonce padla hranice 37 °C. Během čtvrtka má dorazit studená fronta, meteorologové očekávají, že se objeví přeháňky i bouřky. Pro kdekoho jistě vítaná úleva. Jenže v dlouhodobém výhledu odborníci upozorňují, že tropických dní, kdy teplota vystoupá nad 30 °C, bude jen přibývat. A to poměrně výrazně, byť modely pracují s různými scénáři založenými na pravděpodobnosti.

„Trend je jasný. (…) Zjednodušeně: Výhled do konce století předpokládá, že oproti současným podmínkám vzroste počet tropických dní až na čtyřnásobek, do poloviny století pak ‚jen‘ na trojnásobek,“ nastiňuje meteorolog a klimatolog Pavel Zahradníček z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR. V rozhovoru pro podcast 5:59 zmiňuje i tu nejhorší – byť zároveň nejméně pravděpodobnou – variantu, kdy by tropických dní mohlo být až osmkrát více než nyní.

Pro lepší představu expert uvádí jako příklad Prahu. Ještě v 90. letech zažívalo centrum nejlidnatějšího tuzemského města v průměru asi 13 tropických dní za rok. Do poloviny století se jich ale podle Zahradníčka předpokládá zhruba 32, ke konci století pak kolem 44. Ve zmíněném nejčernějším scénáři, který má přibližně desetiprocentní pravděpodobnost, by takových dní dokonce mohlo být asi sedm desítek.

Pesimistický je však pohled i na jiný ukazatel. Ještě rychleji totiž přibývají tropické noci, kdy teplota neklesne pod 20 °C. Český klimatolog vypočítává, že zatímco ke konci minulého století zažívali lidé v Praze v průměru dvě takto horké noci za rok, v závěru století současného jich podle středního scénáře bude 33.

Právě velmi horké noci jsou přitom z určitého úhlu pohledu větším problémem, než když tropy zažíváme ve dne. Tehdy totiž lidé ve městech mohou před vysokými teplotami „utéct“ na plovárnu, do muzeí nebo jiných veřejných vnitřních prostor, ideálně klimatizovaných. Uniknout před horkou nocí je ale mnohem obtížnější.

Stále častější vedro ve městech přitom nesouvisí jen se změnou klimatu vyvolanou člověkem. Byť podle Zahradníčka platí, že právě rostoucí teplota vzduchu se odráží také v počtu tropických dní a nocí. Za velmi podstatný faktor však uvádí i tzv. tepelné ostrovy měst, kdy v prostředí městské zástavby vznikají výrazně vyšší teploty než v okolních oblastech.

„Ve městě se nám ty efekty umocňují – tepelný ostrov města umocňuje klimatickou změnu ve městě a naopak klimatická změna umocňuje ten tepelný ostrov,“ vysvětluje expert s tím, že tepelné ostrovy považuje odborná komunita za jeden z vůbec nejhorších dopadů změny klimatu. Zkrátka proto, že ve městech žije nejvíce lidí a všeobecně se předpokládá, že tento podíl bude do budoucna dál narůstat.

Negativní efekt se projevuje hlavně v noci. Přes letní den totiž podle Pavla Zahradníčka platí, že se třeba Polabí nebo okolí Prahy dokážou rozpálit výrazně více než samotné centrum metropole. Jenže s nástupem noci začne tepelný ostrov „úřadovat“ – v nahřátých ulicích teplo zůstává, zatímco mimo město srazí teploty větší proudění vzduchu. „A najednou máme v noci ve městě až o sedm nebo deset stupňů vyšší teplotu než v jeho okolí,“ dodává klimatolog.

Neznamená to, že se s tepelnými ostrovy nedá nic dělat. Určitým návodem může být například podoba městské zástavby a veřejného prostoru ve středomořských zemích, které jsou velkým horkům uvyklé. Zatím ale ze Zahradníčkova pohledu platí jednoduché konstatování, že „máme špatně postavená města“. A jsou to zároveň města, ve kterých horké dny a ještě výrazněji pak horké noci velmi negativně dopadají na zdraví lidí, kteří je obývají.

„Hlavně ve městech nám během horkých vln výrazným způsobem roste nadúmrtí obyvatelstva. V rámci hydrometeorologických extrémů jsou horké vlny jedněmi z největších zabijáků, ačkoliv se o tom moc neví a ani příliš nemluví,“ upozorňuje meteorolog a klimatolog Pavel Zahradníček z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR.

V podcastu 5:59 se také dozvíte, v čem konkrétně je současná podoba měst z pohledu vytváření tepelných ostrovů problematická nebo s jakými reakcemi se expert Zahradníček setkává, když o dopadech změny klimatu přednáší veřejnosti, zástupcům byznysu i dalšímu publiku. Poslechněte si v přehrávači v úvodu článku.