Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
S příchodem léta a extrémních teplot se v českých vodách každoročně opakuje stejný scénář – sinice, nedostatek kyslíku a přehřátá voda. Výsledkem je hromadný úhyn ryb. „Když se tyto negativní faktory spojí dohromady, stane se voda pro ryby neobyvatelnou,“ varuje rybář a ochránce přírody Jakub Vágner. V posledních dnech se přesně tohle stalo. V noci na pondělí například uhynuly pod novomlýnskými nádržemi v řece Dyji na Břeclavsku tuny ryb.
Podle Vágnera jde o selhání systému. „Dokud bude výdělek vodní elektrárny prioritou nad životem celé řeky, tento problém nikdy nezmizí,“ uvedl na svém facebookovém profilu. Podle jeho slov jde o hazardování se životním prostředím. „Myslím si, že je nejvyšší čas hnát k zodpovědnosti ministerstva i Povodí Moravy,“ dodal s tím, že stát by měl mít přesně nastavené kroky, které je nutné podniknout, jakmile se situace začne zhoršovat.
Případ z Dyje podle něj není ojedinělý, jen se o podobných haváriích málo mluví. „Strašně bych si přál, aby se to příští rok už neopakovalo. Není to problém jen Dyje, ale i mnoha jiných řek,“ tvrdí v rozhovoru pro Seznam Zprávy.
Co přesně se v rybnících a nádržích děje, když ryby hynou kvůli vysokým teplotám?
Záleží na konkrétním rybníku, jaký má obnos sedimentu a jak má silný přítok. Pro ryby není důležité jen množství kyslíku, ale také teplota vody. I ta dokáže ryby zabít. Množství sedimentu samozřejmě ovlivňuje, v jakém je rybník následně stavu při takto vysokých teplotách.
Vytvářejí se sinice, což je v létě patrné na hladinách, nejenom rybníků, ale i některých českých přehrad. Voda mění barvu a postupně zelená. V případech, když se tyto negativní faktory spojí dohromady, tak to vede k hromadnému úhynu ryb, jelikož se pro ně voda stane neobyvatelnou.
Jaká teplota vody je už pro ryby nebezpečná?
Jakmile jsou teploty vzduchu kolem pětatřiceti stupňů několik dní po sobě, tak je to většinou problém. Teplota vody se poté rapidně zvyšuje, jelikož rybníky jsou většinou mělké a voda se prohřeje až ke dnu.
Zmínil jste sinice, dá se proti nim nějak účinně bojovat?
Jen velmi těžko. Dá se říct, že je to takové civilizační onemocnění, protože voda je odrazem toho, jak se chováme k přírodě. V dnešní době vypouštíme spoustu různých saponátů a přípravků z myček, praček, z našich domácností. Samozřejmě i zemědělství do toho musíme započítat, i to je velký faktor. Jednoduše žijeme trochu na dluh přírody. Všechny tyto látky odchází do země a ze země poté do vody.
Čističky odpadních vod jsou schopné čistit jen některé prvky, které z naší domácnosti odchází, ale čištění by mělo být u nás legislativně pořešeno na mnohem větší úrovni. Technologie už existují. V zemích, jako je třeba Švýcarsko, tam je o stupeň čištění více než u nás. A je to velmi vidět. Myslím si, že lepší a kvalitnější čištění vody je jedna z nejdůležitějších věcí, které by Česká republika měla vyřešit.
Je podle vás potřeba změnit naše hospodářství s vodou?
Určitě. Bylo by ho potřeba změnit od absolutního základu. Překopat celé myšlení nad vodou v České republice. Myslet si, že čistá, zdravá a dobrá voda je samozřejmost, je obrovský omyl a měli bychom se poučit z našich vlastních chyb.
Příčinou toho, co se děje na Dyji pod Mušovskými jezery, kde už potřetí v řadě uhynuly desítky tun ryb, je skutečnost, že s vodou neumíme hospodařit. Když už se tohle děje, tak máme předvídat, že k úhynu může dojít znovu a nesmíme si dovolit chyby, které jsou způsobované, jako v případě Dyje, vodními elektrárnami, kdy se v takových vedrech pouští do řeky neokysličená voda.
V okamžiku, kdy máte v řekách zabudovaná čidla na měření kyslíku, kdy rybáři i lidé kolem vidí, že se ryby začínají pohybovat malátně u hladiny, tak v tento okamžik musí, ať už správci, nebo státní orgány zareagovat a vpustit tam horní okysličenou vodu. Musí být prioritou život řeky, ne výroba elektřiny na jedné elektrárně. To je absolutní hazardování se životním prostředím a myslím si, že za to by měli být někteří lidé vedení k odpovědnosti.
Jsou nějaké druhy ryb, které jsou na extrémní teploty citlivější?
Kupříkladu lososovité druhy ryb jsou náchylnější na tyto teploty. To ovšem zase závisí na více faktorech. V okamžiku, kdy je voda plná sinic, pak už to není jen o teplotě vody a množství kyslíku, ale z vody se stává toxický koktejl. To už ryby nemohou přežít. To je to hlavní, co se v létě hlavně děje.
Mění se kvůli klimatickým změnám dlouhodobě i populace ryb v českých vodách?
Že se některým druhům ryb přestává dařit, je celoevropský problém. Některým rybím druhům se naopak daří o něco lépe než historicky. Evoluce pořád probíhá, voda se mění. Navíc Česká republika má obrovské množství rybožravých predátorů, takže kdyby se lidskou činností nedosazoval například lipan a pstruh, tak by kompletně zmizeli.
Ryby si ale dokáží poradit se vším. Řeky mají obrovskou regenerační schopnost. Historicky byly otravy vždycky, byly i přírodní otravy. Řeka se vždy zregenerovala a dokázala se dostat na původní populaci ryb. Problém na Dyji je ale každoroční. A když je řeka zničená dlouhodobě, tak regenerační schopnost je čím dál tím menší.
Mohou v těchto situacích pomoci i běžní lidé?
Určitě mohou. Často jsou to právě běžní lidé, kteří vidí jako první, že je nějaký problém. Mohou zavolat policii a hasiče. Ti mají povinnost situaci okamžitě začít řešit. Běžní lidé jsou úžasní v tom, že pomáhají i českému nebo moravskému rybářskému svazu. Pomáhají ryby odlovit, když vidí, že jsou malátné, nebo když je zřejmé, že situace povede k hromadnému úhynu. Pak ryby převážejí do jiných lokalit, kde mají šanci se zotavit.
Jak se chová ryba, když nemá kyslík?
Je malátná, pohybuje se u hladiny, převrací se na bok, následně se otáčí břichem vzhůru a poté umírá. Je to úplně zřejmé i pro laika, že se rybě nedaří. U řek bývá blížící se kolaps dobře patrný zejména v podjezí, kde se ryby shromažďují. Snaží se dostat do co nejprokysličenější vody, kde je alespoň nějaký pohyb, kde voda nestojí. Ale v okamžik, kdy se vpouští spodní neprokysličená voda, tak ryby nemají úniku.
Mohl by pomoct déšť či náhlé ochlazení?
Deště i ochlazení pomohou. Není to jen o množství kyslíku, ale i o teplotě vody. Kdybyste do 20litrového kýble zavřela malé rybky a dala jim dovnitř pět akvarijních vzduchování a v autě budete mít 35 stupňů, ryby se stejně uvaří.
Takže ochlazení určitě pomůže a rybám se začne dařit lépe. Nejdůležitější ale je, že víme, že tyto teploty přicházejí každým rokem a spousta lidí je z toho úplně zbytečně překvapených. My na to máme být připravení. Má být vypracovaná přesná metodika, co se má dít v dostatečném předstihu tak, aby se tyto události, kdy vymře celá řeka, neopakovaly.
Má tato situace nějaký konkrétní vliv na vaši práci?
Má vliv na nás všechny. Snad všichni chceme, abychom měli zdravou přírodu, lesy a hlavně chceme mít zdravou vodu. Vždyť se z vody skládáme, jsme jí tvoření a celý život na naší planetě je na ní závislý. Dlouhodobě se kvalita vody v Česku přehlíží. Jen když jsou vedra a nebo když jsou povodně a pak se zase slehne zem. Naše země má spoustu výborných odborníků na problematiku vody a jsou to lidé, kteří by měli jasně rozhodovat jako praktici, nikoliv teoretici.
Strašně bych si přál, aby se toto příští rok už neopakovalo. Není to problém jen Dyje, ale i mnoha jiných řek. Na mnoha místech se to snaží ututlat, aby se o tom lidé moc nedozvěděli, ale děje se to bohužel, čím dál častěji.
