Článek
Střety mezi sunnitskými beduínskými kmeny a drúzskými bojovníky v jihosyrské provincii Suvajda si od nedělního rána vyžádaly 89 obětí, informovala agentura AFP s odvoláním na Syrskou organizaci pro lidská práva (SOHR). Ta sídlí v Británii a dlouhodobě monitoruje dění v Sýrii prostřednictvím svých pozorovatelů. Do bojů na jihu Sýrie se zapojila i izraelská armáda, podrobnosti k tomu zatím nejsou známy.
Izraelská armáda dnes jen oznámila, že zničila na jihu Sýrie v oblasti bojů beduínských kmenů a drúzů několik tanků. Agentura AFP v této souvislosti připomněla, že izraelská armáda v této části Sýrie v posledních měsících již několikrát operovala pod záminkou ochrany drúzů.
Mezi oběťmi střetů, které podle SOHR vypukly v neděli, den po únosu drúzského prodavače zeleniny beduínskými ozbrojenci, je 50 drúzů včetně dvou žen a dvou dětí, 18 beduínů a 14 příslušníků bezpečnostních sil, které v těchto bojích stojí na straně beduínských bojovníků. Několik obětí nebylo ještě identifikováno.
Syrská vláda podle AFP oznámila, že do provincie Suvajda poslala další jednotky a otevřela bezpečnostní koridory pro civilisty. Kvůli bojům zůstává uzavřena dálnice spojující Suvajdu s Damaškem.
Drúzové, kteří v Sýrii tvoří přibližně tři procenta populace, jsou náboženská skupina mající kořeny v šíitské větvi islámu. Nejvíce jich žije v provincii Suvajda. Asi tři čtvrtiny obyvatel Sýrie jsou sunnitští muslimové. Během občanské války, která v Sýrii začala v roce 2011, vytvořili drúzové vlastní milice. A nyní po pádu režimu Bašára Asada nejsou drúzové jednotní v tom, zda se integrovat do armádních složek nové vlády, uvedla televize Al-Džazíra.
Novou syrskou vládu sestavilo loni v prosinci sunnitské islamistické uskupení Haját Tahrír aš-Šám (HTS) poté, co vedlo bleskovou ofenzivu, jež svrhla Asadův diktátorský režim. Prozatímním prezidentem Sýrie je od ledna lídr HTS Ahmad Šara, který měl před lety vazby na teroristickou síť al-Káida a který jako lídr země slibuje rovná práva pro všechny náboženské a etnické menšiny v zemi.
Sýrii nicméně za nové vlády sužuje sektářské násilí. Například při vlně březnových násilností namířených proti příslušníkům alavitské menšiny bylo podle agentury AFP zabito více než 1700 lidí, převážně alavitských civilistů. Alavité jsou náboženská menšina, která má kořeny v šíitské větvi islámu a patřil k ní i bývalý prezident Bašár Asad.
Napětí mezi beduíny a drúzy panuje dlouhodobě a čas od času přeroste v násilnosti, napsala AFP. Koncem dubna si podle SOHR vyžádalo stovku obětí sektářské násilí a střety drúzských bojovníků s bezpečnostními složkami v provincii Suvajda a u metropole Damašku.