Hlavní obsah

Dehydratace z vedra přichází náhle a potichu. O to nebezpečnější může být

Foto: Shutterstock.com

Teploty v Česku přesahují třicet stupňů. Alkohol k ochlazení nepomáhá.

Nynější extrémní horka mohou v Česku doprovázet i komplikace v podobě dehydratace, úpalu či úžehu. Hlavní prevencí je zvýšený příjem tekutin, u dětí je důležitá i pokrývka hlavy a vyhýbání se pobytu na přímém slunci.

Článek

Se stoupajícími teplotami se zvyšuje i počet rizik pro lidský organismus. Mezi nimi je například dehydratace, tedy nedostatek vody v těle. Podle anesteziologa z Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM) Pavla Vychodila je zásadní dodržovat pitný režim.

„Obecně platí, že normální příjem vody pro dospělého člověka by měl být minimálně dva litry pro ženu, dva a půl až tři litry pro muže. Ale určitě je lepší pít víc, o ledviny bych se nebál,“ říká lékař s tím, že v extrémních vedrech lidem neuškodí ani příjem čtyř litrů tekutin. A to především v případech, kdy lidé vykonávají fyzickou aktivitu.

Jak poznat dehydrataci?

„Je jedno, jestli jde o pokrývače na střeše, dělníka u dálnice nebo někoho, kdo sportuje. Když na něj svítí sluníčko, míra přehřívání je v současných vedrech neuvěřitelně rychlá a schopnost ochlazovat se je velmi špatná,“ vysvětluje Vychodil. Dodává, že tekutiny je nutné doplňovat i kvůli zvýšenému pocení.

Problém dehydratace spočívá v tom, že její příznaky se projevují opožděně. „Tím hlavním je pocit žízně. K tomu by ale vlastně nemělo dojít, lidé by proto měli popíjet po troškách, dávat si průběžně dvě deci,“ popisuje. Dostavit se může i pocit suchosti v ústech. Pokud se lidé nacházejí venku, měli by mít po ruce láhev s pitím nebo možnost si ho někde koupit.

Další nápovědou, zda je lidský organismus dostatečně zavodněný, pak může být i moč. „Pokud člověk čůrá a moč je relativně světlá, má zřejmě dostatečný příjem vody. Pokud ale někdo vyčůrá za celý den pár desítek mililitrů a jeho moč je tmavá, znamená to opak,“ dodává lékař.

Vedle doplňování tekutin je pak například u sportovců vhodné obohatit nápoj i o minerály, které tělo během pocení vylučuje – může jít například o hořčík. Obecně by se pak lidé měli v parných dnech vyhýbat zvýšené fyzické zátěži, nebo si ji naplánovat na brzké ranní či večerní hodiny. Lidé by ve vedru také měli volit volné, prodyšné oblečení, aby mělo tělo možnost se přirozeně chladit.

Kdo je v horku nejohroženější?

Podle lékaře by se měli pobytu na slunci během extrémních veder vyhnout ti, kdo mají poškozené ledviny nebo srdce. Další ohroženou skupinou jsou děti, které mají obecně horší termoregulaci. „U nich je velké riziko, protože se snáz přehřejí a mají velkou hlavičku. Zároveň se nedokáží bránit nepříjemné situaci, u nejmenších dětí je jedinou obranou – respektive upozorněním, že je něco v nepořádku – pláč,“ podotýká Vychodil.

Důležité proto podle něj je, aby se malé děti na slunci příliš dlouho nezdržovaly. „Je důležité, aby byly venku oblečené a namazané padesátkou, protože kůže si popálení pamatuje celý život. Ideální je v tomto počasí jezdit s malými dětmi maximálně k vodě,“ říká lékař. Pobytu na přímém slunci v odpolední hodinách by se spíše vyvaroval.

Vychodil zároveň podtrhuje, že dehydratace není jediným problémem, který může narušit letní pohodu. Velice častou komplikací je totiž přehřátí organismu, tedy úpal nebo úžeh, který zase způsobuje přehřátí hlavy.

„I tady je větší riziko u dětí, proto je důležité hlavu ochlazovat a především nosit pokrývku hlavy. Mozek nemá jak se ochladit,“ popisuje. Projevem úžehu je nejčastěji bolest hlavy, kterou může doprovázet i nevolnost. „Pokud se ale dostanou do chladu a stínu, rychle se to upraví,“ dodává.

Podobné zásady podle něj platí i pro seniory, kteří by se v době nadměrných teplot měli spíše chladit doma, „nebo pod slunečníkem u vody“. „Staří lidé mají horší termoregulaci, vedle toho se také méně potí,“ upozorňuje. Velkým problémem je i absence pocitu žízně, který se s věkem vytrácí.

„Starší lidé často nepoznají, že jejich tělo potřebuje vodu, protože netrpí pocitem žízně. U nás to stále není tak vážně, ale třeba v jižních zemích jsou vedra spojená s častějšími úmrtími starších lidí. Nutno dodat, že samozřejmě ve stáří lidé trpí řadou onemocnění, která se do toho také promítají,“ přibližuje anesteziolog.

Káva nevadí tolik jako alkohol

Vedle doplňování tekutin, proudění vzduchu a pobytu ve stínu jsou podle Vychodila i aktivity, kterým by se lidé měli obecně ve velkých vedrech vyhýbat. Zmiňuje například sportování v odpoledních hodinách, kdy teploty šplhají k dennímu maximu.

„Není například dobré po celém dni v klimatizované kanceláři běhat na náplavce, když se teploty blíží čtyřicítce. Je tam větší vlhko, což nepomáhá a organismus to nemusí zvládnout uchladit. A to pak doopravdy může skončit i tepelným šokem, který u nás někdy vídáme,“ říká lékař. Vhodné proto je, aby si lidé naplánovali sportovní aktivity jako běh či jízdu na kole na čas, kdy jsou teploty spíše nižší.

Co se příjmu tekutin týče, mnohdy se traduje, že v parných dnech je dobré vyhýbat se kávě, která odvodňuje. Podle Vychodila ale káva – popíjená střídmě – není zásadním problémem. Je ale nutné myslet na to, že by k ní měl člověk popíjet i vodu, aby doplňoval to, co může káva případně vypudit. Větší problém, zvlášť v období dovolených a popíjení na plážích či zahrádkách, může způsobit alkohol.

„Alkohol ve vedru, zvlášť přes den, v žádném případě. Maximálně radler nebo nízkostupňové pivo, třeba osmičku. I to je totiž ve vedru, které teď zažíváme, dost. Obecně ale platí, že s alkoholem je dobré vyčkat až po setmění, po vzoru jižanských zemím,“ dodává. Vedle toho také zmiňuje, že dehydrataci mohou zapříčinit i „klubové drogy“, jako je třeba extáze, která zvyšuje i tělesnou teplotu.

Při extrémním horku se také nabízí chlazení pomocí klimatizace. Ta podle Vychodila nemusí být na škodu, v případě automobilů je ale podle lékaře ideální auto vychladit předem. „Správná cesta je vyvětrat auto, případně ho začít chladit a až potom nastoupit. Aby se nestalo, že někdo nasedne do rozpáleného auta, ve kterém je pomalu padesát stupňů a najednou na něj začne foukat čtrnáctistupňový vítr,“ popisuje.

Ačkoliv může klimatizace v období veder i podle Vychodila pomoci, připomíná, že výskyt v klimatizovaných prostorech může teoreticky vést k nachlazení. „Tam je totiž problémem, že klimatizace vysušuje vzduch a tím pádem jsou naše sliznice náchylnější k nastydnutí, případně i jiným nemocem,“ říká.

Související témata:
Úžeh
Pitný režim

Doporučované