Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Prezidentská kancelář v Kyjevě tento týden oznámila změnu vlády – v zemi zmítané válkou nejde o nic neobvyklého. Vzhledem k tomu, že během válečného stavu nelze pořádat volby, využívá prezident Volodymyr Zelenskyj personální rošády jako nástroj k alespoň dojmu změn.
Tentokrát ale smyl takového kroku vyvolává pochyby. „Ve skutečnosti totiž k žádné změně nedošlo,“ poznamenal pro server The Kyiv Independent například poslanec opoziční strany Hlas Jaroslav Juřčyšyn v den hlasování o novém kabinetu, tedy ve čtvrtek.
V nové ukrajinské vládě se objevili jen tři nováčci. Takřka všechny klíčové resorty zůstaly v rukou těch, kdo je vedli už dříve. Největší a nejviditelnější změna nastala na postu premiéra, kam zamířila dosavadní ministryně hospodářství Julija Svyrydenková. Její předchůdce Denys Šmyhal ale z vlády neodešel, nově povede ministerstvo obrany.
Všechny změny, byť nevýznamné, nicméně podle zákulisních informací spojuje jedno: Prošly přes šéfa Zelenského kanceláře Andrije Jermaka, často považovaného za jednoho z nejvlivnějších mužů Ukrajiny.
„Na postu premiéra Andrij už dlouho chtěl někoho, kdo bude stoprocentně jeho člověk,“ komentovala to poslankyně a členka zahraničního výboru Mariana Bezuhová pro britský deník Financial Times. Jermakův zásadní vliv potvrdil Seznam Zprávám i zdroj blízký ukrajinské prezidentské kanceláři.
Kdo je Andrij Jermak?
Z filmového producenta až do samotné špičky ukrajinské válečné politiky. Šéf kanceláře prezidenta Andrij Jermak se stal jedním z nejmocnějších mužů Ukrajiny.
V souvislosti s postem premiéra se dlouhodobě mluvilo o jménu vicepremiéra Oleksije Černyšova, který byl považován za silného kandidáta s ambicemi nejen doma, ale i v zahraničí.
Černyšov se však dostal do otevřeného konfliktu právě se šéfem prezidentské kanceláře Jermakem, když se pokusil vytvořit vlastní kanál pro komunikaci se Spojenými státy. Tím narušil Jermakovu exkluzivní kontrolu nad zahraniční politikou.
„Nedávno se přitom objevily informace, že je ve Spojených státech Jermakem frustrovaných více lidí, podle deseti lidí obeznámených s jeho jednáním,“ připomíná Taras Kuzio, expert na ukrajinskou politiku z Národní univerzity v Kyjevě.
Podle několika anonymních vládních zdrojů, se kterými mluvil britský časopis The Economist, se Jermak zasadil o to, aby se proti Černyšovovi rozběhlo vyšetřování kvůli podezřením z korupce, zatímco jiné podobné případy ve vládě několikrát zastavil. Důležité je poznamenat, že neexistují žádné přímo důkazy, že by Jermak nařídil vyšetřování Černyšova, avšak tato otázka rozvířila na Ukrajině politickou debatu.
Premiérka s dobrými vazbami
Černyšov se tak ocitl pod tlakem vyšetřování a z boje o premiérské křeslo vypadl. Jeho pád zároveň otevřel cestu Juliji Svyrydenkové.
„Svyrydenková je považována za blízkou spojenkyni Jermaka. Má také silné vazby na tým Donalda Trumpa, protože vedla jednání o nerostech společně s americkým ministrem financí Scottem Bessentem,“ řekl Seznam Zprávám reportér Christopher Miller z deníku Financial Times, který se už více než deset let věnuje vnitropolitickým záležitostem Ukrajiny.
Jmenování Svyrydenkové bylo očekávané a v ukrajinské politice je vnímáno jako další krok k upevnění moci prezidentova nejbližšího okolí. Experti napříč médii se shodují, že žádné zásadní změny nepřinese, ba naopak.
„Hlavní politická rozhodnutí se budou i nadále přijímat v prezidentské kanceláři, Svyrydenková je spolu s vládou pouze bude realizovat,“ uvedl kyjevský analytik Volodymyr Fesenko.
Teď už bývalý premiér Šmyhal byl na seznamu ke střídání už od července loňského roku, kdy o tom na základě několika na sobě nezávislých výpovědí informoval deník Ukrajinska pravda. Zelenskyj spekulace naposledy popřel letos v červnu, nicméně podle zdroje blízkého kanceláři s ním byl dlouhodobě nespokojen.
„Prezident je ze Šmyhala unavený, je to vidět na jeho chování při jednáních. Už ho ani moc neposlouchá. Je to spíš něco osobního, emocionálního, než jen politický přepočet,“ tvrdil tehdy listu jeden ze zdrojů z prezidentova okolí. Dodal, že Zelenskyj neustále chce nějaká kreativní řešení a návrhy, zatímco Šmyhal to zcela nedokáže, i když se v posledních letech zlepšil.
Zelenskyj tak jeho odvoláním pouze naplnil dlouhodobě zvažovaný plán. Šmyhal byl vnímán jako nenápadný technokrat, který v klíčových oblastech – od obrany po sociální politiku – příliš nevynikal. Ztrácel vliv kvůli pomalému tempu reforem i proto, že nebyl součástí nejbližšího okruhu kolem Jermaka.
„Jinými slovy nebyl dostatečně loajální, ale o tom se veřejně na Ukrajině nemluví,“ dodává zdroj z vládní frakce citovaný zpravodajským webem Kommersant Ukraine.
Cílem veškerých personálních změn je podle několika ukrajinských poslanců „uzamknout vládu“ pod Jermakovu kontrolu. „Jermak má pocit, že kvůli dlouhodobému soustředění na zahraniční politiku ztratil vliv v domácích záležitostech. V kanceláři prezidenta přestal být aktivní, a tak Zelenskyj začal větší část agendy svěřovat jeho zástupcům,“ uvedl jeden ze zákonodárců pod podmínkou anonymity pro zmíněný server.
Julija druhá
Ve frakci se Svyrydenkové přezdívá „Julija druhá“ – v narážce na opoziční lídryni a bývalou premiérku Juliji Tymošenkovou – a kromě loajality k prezidentské kanceláři čelí i výtkám kvůli slabé komunikaci s poslanci nebo neúspěšným krokům v ekonomice.
Novou premiérku zpochybnil i poslanec a člen bezpečnostního výboru Fedir Venislavskyj. Podle něj je vláda vedená Svyrydenkovou „z podstaty nelegitimní“. Připomněl, že současný zákon o právním režimu válečného stavu zakazuje měnit vrcholné státní činitele, což mělo sloužit jako pojistka proti případné uzurpaci moci.
„Jestli chceme měnit vládu v době války, musí se nejdřív změnit zákon. Jinak hrozí, že vznikne právně pochybný precedens, který může kdokoli později napadnout,“ upozornil Venislavskyj pro Kommersant.
Politolog Kuzio kritiku mírní a říká, že je pozitivní, že Ukrajina je před mnoha západními demokraciemi v tom, že dosadila ženu premiérku. „Myslím, že The Economist mírně přehání a že nedochází k žádným významným vnitropolitickým bojům. Avšak platí, že Jermak je typický postsovětský gatekeeper, který zneužívá svou roli šéfa prezidentské kanceláře,“ dodává Kuzio pro Seznam Zprávy.
Dynamika mezi parlamentem a prezidentskou kanceláří na Ukrajině je velmi specifická a v praxi silně centralizovaná. Ačkoliv podle ústavy je Ukrajina poloprezidentský systém, to znamená, že vláda podléhá sdílené kontrole prezidenta i parlamentu, skutečná moc se v posledních letech výrazně přesunula k prezidentovi Zelenskému a jeho nejbližšímu okolí.
Zelenskyj také těží z velké podpory veřejnosti, dlouhodobě za ním stojí více než polovina společnosti.
Zelenskyj chce víc
Za výměnou premiéra ostatně stojí zejména prezident. Během pětiletého působení Šmyhala v čele ukrajinské vlády zvládla země pandemii covidu-19 a od jara 2022 čelí ruské invazi. Vláda obnovila domácí výrobu zbraní, která nyní pokrývá zhruba 40 procent potřeb země.
Zelenskyj však chce víc a jeho cílem je dosáhnout 50 procent, což je důležité zejména kvůli nejistotě ohledně pokračující vojenské podpory od spojenců, jako jsou Spojené státy. „Právě to bude hlavním úkolem nové premiérky Svyrydenkové,“ říká Miller.
Co nicméně vzbuzuje pozornost, je samotný fakt, že Šmyhal se z postu premiéra přesunul do role ministra obrany, kde nahradil Rustema Umerova. Toho Zelenskyj označil za velmi efektivního manažera a vyjednavače, ale občanská společnost ho kritizuje za nečinnost a údajnou sabotáž klíčových dodávek pro armádu.
Umerov se v pátek přesunul na post tajemníka Rady národní bezpečnosti a obrany. Rada má koordinační roli v otázkách národní bezpečnosti a obrany a tvoří ji nejvýše postavení političtí činitelé a také představitelé bezpečnostních a obranných složek země.
„Přesun Šmyhala na jinou pozici v rámci vlády má ukázat, že mezi členy týmu nejsou žádné vnitřní rozpory a jde jen o běžné personální změny,“ vysvětlil pro stanici Deutsche Welle politolog Petro Oleščuk.
Analytik Oleh Saakjan naopak vidí částečnou obměnu kabinetu jako důsledek akutního nedostatku kvalifikovaných a spolehlivých lidí. Podle něj jsou noví i stávající ministři pod velkým tlakem, aby co nejrychleji předložili výsledky. „Je to jen dávka adrenalinu pro současnou vládu, ale její kvalitu to zásadně nezlepší,“ upozorňuje ukrajinský politolog.
Se Saakjanem souhlasí i výkonná ředitelka think-tanku Agentura pro legislativní iniciativy Svitlana Matvijenková. „Tuto vládu nelze nazvat novou. Je lepší ji označit za přeobsazení vládních křesel, jehož výsledek je pro nás všechny nejasný. Bylo by totiž nesprávné tvrdit, že Šmyhal jako premiér nezvládal svou roli nebo že Julija Svyrydenková přinese nějaké nové působivé výsledky,“ uvedla pro server Politico.
Současná politická dynamika však ukazuje, že mocenské boje nejsou omezené jen na změny ve vládě. Šéf prezidentské kanceláře Andrij Jermak se podle různých zvěstí opakovaně snažil odstranit také Kyryla Budanova, šéfa hlavní vojenské rozvědky (HUR).
Budanov je považován za klíčovou postavu v ukrajinském vojenském velení a má silné mezinárodní zázemí, zejména podporu Spojených států a dalších západních spojenců. Jermakovy pokusy o jeho odvolání byly podle deníku The Economist minimálně devětkrát neúspěšné, přičemž se ukazuje, že Zelenskyj si i přes tlak svého šéfa kanceláře v personálních otázkách zachovává konečné slovo.
