Ukrajinská protivzdušná obrana čelí nové výzvě

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Nejméně 31 mrtvých si vyžádal čtvrteční ruský útok na Kyjev, který přinesl nový a znepokojivý prvek: podle ukrajinských představitelů použila Moskva modernizované bezpilotní letouny typu Šáhid-238, vybavené proudovým motorem.

Tyto nové drony jsou rychlejší, létají výše a jsou podstatně hůře odhalitelné než jejich vrtuloví předchůdci, upozorňují servery Kyiv Post a The War Zone.

Ministr vnitra Ihor Klymenko potvrdil, že ruské síly během nočního útoku nasadily vysokorychlostní drony, které je obtížné nejen zachytit, ale i sestřelit. Cílem se stala především civilní a veřejná infrastruktura.

„Vidíme je čím dál častěji,“ uvedl Klymenko ve vysílání televize TSN. Podle něj jde o vylepšenou verzi známých šáhidů, tentokrát pravděpodobně s raketovým či proudovým pohonem.

Mluvčí ukrajinského letectva Jurij Ihnat upozornil, že nové drony létají rychlostí přes 500 km/h a jejich let je pro radary obtížně rozpoznatelný. „Zní jinak než starší modely a létají tak rychle, že je naše obranné systémy často nedokážou včas zachytit. Někdy je radary dokonce zamění za řízené střely,“ popsal.

K odhalení starší typů často došlo až díky hlasitému motoru, který zněl jako moped nebo motorová pila.

Proudová verze šáhidu představuje významnou hrozbu – nejen kvůli obtížné detekci a zachycení, ale i kvůli ekonomickým dopadům na obranu. K jejich zneškodnění Ukrajina často používá drahé rakety země–vzduch SAM, jejichž cena může přesáhnout několik milionů dolarů za kus.

Útok podle Ihnata zahrnoval osm proudových šáhidů, ačkoli celkově jich Rusko vypustilo přes 300. I když proudové drony představují jen malou část arzenálu, jejich výhodou je schopnost proniknout ukrajinskou protivzdušnou obranou.

Varianta íránského modelu Šáhid-238 sice na první pohled připomíná starší Šáhid-136, ale drony jsou rychlejší, méně nápadné a schopné letu ve výšce až 9000 metrů při rychlosti 400–600 km/h. „To z nich činí zásadní výzvu pro naši protivzdušnou obranu,“ řekl pro deník Focus letecký analytik Kostiantyn Kryvolap.

Vojenský expert Pavel Narožnyj upozornil na jejich několikanásobně nákladnější výrobu. „Zatímco klasický šáhid stojí přibližně 200 tisíc dolarů, verze s proudovým motorem může stát až milion,“ uvedl.

Jen samotný motor údajně vyjde na 50 tisíc dolarů a více. Vyrábí je především Írán, částečně i Čína. Rusko má kapacity na produkci jen několika desítek kusů měsíčně.

Kryvolap popsal, že Rusko nově kombinuje rychlé proudové drony s pomalejšími typy. Tato taktika má ztížit obranu – zatímco rychlé šáhidy mohou efektivně zachytit pouze stíhačky F-16, Mirage nebo MiG-29, pomalejší modely představují pro letouny riziko. „Při nižších rychlostech hrozí ztráta ovladatelnosti a riziko přátelské palby,“ dodal.

Ukrajinská obrana podle něj stále postrádá jasně stanovenou strategii obrany proti dronovým útokům. „Zatímco u raket vědí obránci přesně, co dělat, u dronů – zejména při jejich zachytávání stíhači – panuje improvizace,“ uvedl.

Problémem je i výška a rychlost letu. Drony létají příliš nízko na to, aby je spolehlivě zachytil radar, a příliš rychle na to, aby je stíhaly mobilní pozemní jednotky. Efektivně je mohou zničit jen stíhačky a raketové systémy, což je ovšem velmi nákladné. „Někdy je cena zásahu vyšší než hodnota samotného dronu,“ shrnul Narožnyj.

Ačkoli nejde o první případ použití těchto bezpilotních letounů, přichází v době, kdy se Ukrajina potýká s masivními útoky vrtulových šáhidů, jejichž počet dramaticky roste.

K možným protiopatřením patří nasazení vlastních bezpilotních letounů s pohledem z první osoby (FPV), které Ukrajina využívá k eliminaci ruských průzkumných dronů. Tyto tzv. protiletadlové FPV drony však musí být rychlejší a létat výše než běžné modely určené k útokům na pozemní cíle.

Otázkou zůstává, kolik těchto nových zbraní dokáže Moskva vyrobit. Rusko nedávno prezentovalo údajně největší továrnu na výrobu dronů na světě a armádní stanice Zvezda odvysílala záběry, na nichž dělníci s rozmazanými obličeji montují černé trojúhelníkové drony.

„Toto je největší a zároveň nejutajovanější továrna na světě vyrábějící bezpilotní bojové letouny,“ uvedl ředitel závodu Timur Šagivalejev, na nějž USA uvalily sankce.

Podle dostupných informací údajně vyrábí Rusko 2000 vrtulových šáhidů měsíčně s plánem zvýšit produkci až na 5000 kusů. Výroba proudových verzí je však technologicky náročnější.

V nejbližší době bude tak Rusko pravděpodobně nadále kombinovat masové útoky klasickými Šáhidy-136 s jednotlivými proudovými verzemi – tzv. vrstvené údery.

Rusko, jak už bylo naznačeno výše, zjevně vidí ve vrtulových dronech Šáhid-136 způsob, jak za co nejnižší cenu zahltit ukrajinské stíhačky, kterých je stále méně. Tím by si mohlo otevřít cestu k neomezeným útokům ničivějšími zbraněmi, například proudovými drony.