Hlavní obsah

Video: Ukrajinská rozvědka hlásí, že Rusům na Krymu zničila radary a loď

Bez komentáře: Záběry z ukrajinského útoku na ruské cíle na okupovaném Krymu. Video: x.com/Osinttechnical

Cílení na radary a protiletecké systémy postupně vytváří mezery v ruské protivzdušné obraně nad Krymem i severozápadním Černým mořem.

Článek

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Drony ukrajinské vojenské rozvědky (HUR) zaútočily ve čtvrtek na několika místech okupovaného Krymu. Podle dostupných informací mířily na ruské vojenské cíle strategického významu, mimo jiné vyloďovací plavidlo a tři klíčové radarové stanice, napsala ukrajinská média.

Mezi zasaženými cíli bylo plavidlo určené k pobřežním operacím a přepravě vojenského personálu. Útok měl na lodi způsobit požár a vážné škody.

Zasaženy byly také prvky ruského systému protivzdušné obrany. Zničeny nebo poškozeny měly být radary dlouhého dosahu Nebo-SVU, které dokážou detekovat letadla i balistické střely), Podlet-K1 určený k identifikaci nízko letících cílů a mobilní radar 96L6E, používaný k leteckému dohledu, shrnul server The War Zone.

Analytici, kteří se specializují na prohledávání otevřených zdrojů (metoda označovaná jako OSINT), včetně sociálních sítí a geolokace vojenských operací, uvedli, že během ukrajinské operace vojáci úspěšně zasáhli ruský radar patřící ke špičkovému systému protivzdušné obrany S-500, upozornily server Militarnyi nebo Ukrajinska pravda.

„Po těžkých ztrátách na zařízení protivzdušné obrany na Krymu začali ruští okupanti skrývat své drahé vojenské vybavení do kopulovitých ochranných struktur,“ uvedla samotná vojenská rozvědka. Autenticitu záběrů ani tvrzení Kyjeva nicméně nelze nezávisle ověřit.

Jednou ze zmíněných konstrukcí měla být podle médií i kopule na hoře Aj-Petri, která se podle tvrzení Ukrajinců stala terčem útoku. V objektu se údajně nacházelo zařízení náležející 3. radiotechnickému pluku ruské protivzdušné obrany.

Většina útoků byla vedena z hladinových bezpilotních prostředků (USV), které drony vypustily těsně u pobřeží. Ty poté letěly nízko nad hladinou až ke svým cílům.

Použití FPV dronů vypouštěných z námořních dronů přináší Ukrajině výrazné taktické výhody. Zatímco dříve Ukrajina nasazovala námořní drony v roli „sebevražedných“ prostředků, nyní je přetváří v opakovaně použitelné bojové platformy. Fungují jako mobilní základny pro vypouštění dalších dronů a umožňují zasáhnout více cílů při jednom výpadu, a to na větší vzdálenost, než jakou zvládnou klasické FPV drony.

Nové bezpilotní letouny unesou těžší hlavice, mají delší dolet a lze je navádět přesněji – bez nutnosti střemhlavého útoku. Navíc umožňují zasáhnout více cílů z jedné mise. Zároveň jsou levnější než řízené střely a je těžší je zachytit tradičními prostředky protivzdušné obrany, obzvlášť v oblastech, kde Rusko nemá protiopatření běžně používaná na frontové linii.

Cílení na radary a protiletecké systémy postupně vytváří mezery v ruské protivzdušné obraně nad Krymem i severozápadním Černým mořem. To může usnadnit útoky ukrajinských střel dlouhého doletu, jako jsou Storm Shadow nebo dálkově řízené kamikaze drony.

Útok na vrchol Aj-Petri přitom naznačuje širší strategii – tento cíl leží v jižní části poloostrova a jeho vyřazení může být klíčové pro vedení operací daleko za Krymem, včetně útoků na ruské území podél černomořského pobřeží, například v oblasti Soči.

Doporučované