Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Na většině území Česka prochází provozování černé reklamy podél silnic bez rizika a trestu. Naznačují to statistiky o počtu pokut za nelegální reklamu kolem silnic za období od 1. ledna 2024 do 30. dubna 2025, které mají Seznam Zprávy k dispozici.
Nejvíce finančních sankcí (25) za sledované období vyměřila radnice ve dvacetitisícovém Berouně. Potrestáno za nepovolenou reklamu tam bylo hned několik místních firem a živnostníků, nejvyšší pokutu 12 tisíc korun dostal majitel benzinové pumpy v Libečově.
Za Berounem následuje podobně velké Uherské Hradiště (13 pokut), kde finanční flastr 5 tisíc korun udělili mimo jiné i fotbalovému klubu 1. FC Slovácko. Malá Jilemnice dala 7 pokut.
Avšak ve většině velkých českých měst a obcí – včetně Prahy, Brna a Plzně – úředníci nepotrestali nikoho. Uvnitř republiky zeje obří „bezpokutová“ zóna.
Zmíněná čísla o počtu pokut, které ukazuje i níže uvedená mapa, sesbíral v uplynulých týdnech pražský právník a občanský aktivista Adam Hromas. Chtěl vědět, nakolik jsou postihováni podnikatelé, kteří staví bez povolení billboardy kolem silnic v tzv. ochranném pásmu.
Hromas oslovil všech 205 obcí s rozšířenou působností i zástupce hlavního města, které je samostatným správním obvodem. Jak podotýká, na žádosti zaslané podle informačního zákona nakonec odpověděly všechny úřady s výjimkou Městského úřadu Lanškroun.
Sám je přesvědčen, že mnohé úřady problém s rozbujelou černou reklamou zcela ignorují. Nejvíce se pozastavuje nad čísly z Prahy a Brna.
„Mám dojem, že si v Česku vydržujeme velice robustní a nákladný aparát, který ale není schopen úspěšně vyřešit ani elementární úkoly,“ míní Hromas, který všechna sesbíraná data a odpovědi jednotlivých úřadů poskytl redakci Seznam Zpráv.
Nechceme se soudit
Proč nad ostatními obcemi s rozšířenou působností tolik vyčnívá nevelký středočeský Beroun s 25 pokutami?
„Pokuty jsou vyměřovány, protože nám to stanovuje zákon o pozemních komunikacích,“ reagovala na dotaz Seznam Zpráv stroze mluvčí berounského městského úřadu Petra Lišková.
To v Brně, kde nebyla za černou reklamu udělena jediná sankce, volí odlišnou strategii. Pokuty nevidí jako prioritní řešení, spíše se prý snaží o dohodu, aby nezabředávali do složitých soudních tahanic.
„Případné trestání by mohlo narušit efektivní spolupráci při odstraňování reklamních zařízení s konkrétním známým vlastníkem reklamního zařízení a věc by se mohla přenést do komplikovaných soudních sporů,“ uvedl mluvčí brněnského magistrátu Filip Poňuchálek. A popisuje případ z Řípské ulice, kde prý vlastník reklamního zařízení fyzicky zabránil jeho odstranění a nyní se s ním úřad „složitě soudí“.
Poňuchálek ale také poukazuje na změnu zákona, která umožňuje nepovolené reklamy odstraňovat, aniž by bylo nutné zjišťovat vlastníky reklamních tabulí.
Zmíněný Adam Hromas za brněnským přístupem vidí spíše pohodlnost úředníků než snahu o co nejlepší výsledky v likvidaci nepovolené reklamy.
„Jít cestou nejmenšího odporu a nemít s tím moc práce. A nedej bože hlavně neuložit nějakou pokutu, aby se provozovatel nelegální reklamy náhodou neurazil,“ glosuje v ironickém duchu. Nevěří, že by brněnská strategie vedla k lepším výsledkům a vyčištění veřejného prostoru od vizuálního smogu.
I pražští úředníci v dopise odpověděli, že žádnou pokutu od loňského ledna ještě neudělili.
Seznam Zprávy chtěly vysvětlení i od pražského magistrátu, proč v milionovém hlavním městě nebyla za nepovolenou reklamu udělena jediná pokuta. Ani za pět dnů pražští úředníci zdůvodnění neposkytli.
Z nedávných vyjádření ovšem vyplývá, že věcně příslušný magistrátní odbor pozemních komunikací a drah už v předstihu začal uplatňovat nová (benevolentnější) pravidla, která až od 1. července příštího roku zavádí novela zákona o pozemních komunikacích.
V zastavěném území měst a obcí se oproti současné praxi už zmíněné silniční ochranné pásmo nemá nikde uplatňovat. Ani tam, kde je řídká zástavba a dosud by tam ochrana i podle Ministerstva dopravy fungovat měla.
Největší flastr v Hradci Králové: 150 tisíc Kč
- Ten, kdo v silničním ochranném pásmu zřizuje či provozuje reklamní zařízení bez povolení nebo v rozporu s tímto povolením, dopouští se přestupku. Hovoří o tom zákon o pozemních komunikacích (§ 42).
- Z více jak dvou set obcí z rozšířenou působností udělilo za tento druh přestupku nějakou pokutu jen 22 z nich.
- Nejvyšší jednorázovou sankci uložili úředníci v Hradci Králové, a to ve výši 150 tisíc korun tamní reklamní společnosti Coning. Hradec Králové je zároveň krajským městem s nejvyšším počtem pokut (za sledovaných 16 měsíců jich uložil 7).
„Já pokuty nezaplatím“
Naznačený nový přístup, kdy při výstavbě billboardů u silnic v obcích a městech už nebudou nikde vyžadována zvláštní povolení od silničního správního úřadu a dopravní policie, vítají podnikatelé, kteří se živí venkovní reklamou. Výslovně to nedávno uvedl jihočeský billboardový boss Anton Fischer, jenž od konce červena sedí v chorvatské vazbě kvůli podezření z vraždy.
„Já jsem spokojený s tím, co se schválilo, takže to podporuji a těším se na to,“ komentoval na počátku května Fischer změnu zákona. V rozhovoru pro Seznam Zprávy tehdy vyjádřil přesvědčení, že právě jemu v budoucnu ubude pokut a častých problémů s úřady.
Mimochodem z aktuální statistiky vyplynulo, že Fischerovi, který loni uvedl, že má po celé republice 1500 reklamních stojanů a podstatná část je nelegálních, byly uloženy pokuty pouze v Tachově, Českých Budějovicích a Českém Krumlově.
Navíc všechny směřovaly na nastrčené schránkové firmy REKLAM Reality a Domov seniorů CZ, na něž byly předmětné billboardy formálně napsány.
Jeden z Fischerových billboardů, jak jej začátkem května v Českých Budějovicích zachytil reportér Seznam Zpráv. Jako majitel byla na konstrukci uvedena firma Domov seniorů CZ, která byla mezitím zlikvidována a vymazána z rejstříku. Pokuty, které jí vyměřily úřady, neuhradila.
Jak z poskytnutých informací dále vyplynulo, žádná z vyměřených pokut nakonec stejně nebyla uhrazena. Obě zmíněné společnosti byly v mezidobí poslány do likvidace a od května jsou i vymazány z obchodního rejstříku.
Sám Anton Fischer, který je v Česku trestně stíhán kvůli svým konfliktům s aktivisty, ještě před uvalením chorvatské vazby připustil, že toto je jeho standardní podnikatelská strategie, jak se vyhnout sankcím.
„Ano, dělám to záměrně, je to účelové… Já ty pokuty nezaplatím. A pokud mi ty billboardy seberou, tak si je mohou nechat. Vždycky počítám s nějakým ‚odpadem‘,“ přiznal Anton Fischer.
