Tiché vítězství billboardů. Zákon je pustí dál než kdy dřív

Navzdory potížím se už několik let dařilo postupně likvidovat přebujelou reklamu kolem silnic a dálnic. Za rok ale může být vše jinak. Reálně hrozí, že billboardy, které musely zmizet, se na původní místa zase vrátí. A ty, co odstraněny být měly, u silnic zůstanou.

Na vině je nenápadná změna v zákoně o pozemních komunikacích, která přišla jako jakýsi vedlejší produkt novely stavebního zákona z dílny Ministerstva pro místní rozvoj. Fakticky znamená, že se od 1. července 2026 výrazně rozšíří území, kde mohou poutače stát bez povolení silničního správního úřadu a dopravní policie.

V zastavěném území měst a obcí se už nebude nikde uplatňovat takzvané silniční ochranné pásmo, a to bez ohledu na hustotu zástavby.

V Praze se výrazné změkčení podmínek pro billboardy bude týkat hlavně okolí frekventovaných komunikací, jako je Jižní spojka, Štěrboholská radiála, Rozvadovská spojka nebo ulice K Barrandovu, kde jsou už dnes desítky a stovky poutačů, byť podle mnohých názorů tam nemají co dělat.

Až novela vstoupí v platnost, nebude pochyb, že tyto billboardy žádná speciální razítka nepotřebují. Postačí papír ze stavebního úřadu.

„Změnu vnímám zásadně negativně a doufám, že se ji ještě podaří zvrátit,“ komentuje novelu Zdeněk Jahn, zakladatel facebookové skupiny Přidej se a strhni to, který nyní pracuje na Ministerstvu dopravy v oblasti regulace reklamy.

Uplatňování silničního ochranného pásma má svou logiku. Jde o to, aby kolem silnic pokud možno nebyly pevné překážky, které mohou mít fatální následky při autonehodě, a také aby řidiče během jízdy pokud možno nic nerozptylovalo.

Šíře ochranného pásma, v němž až na výjimky nesmí reklamní poutač stát, je u dálnic stanovena na 250 metrů, jinde je užší (viz box Co se změnilo a co se změní).

Jenže silniční ochranné pásmo se uplatňuje pouze mimo zastavěná území měst a obcí. Přitom podle dosavadního zákona o pozemních komunikacích „úleva“ platí jen v souvislé zástavbě. Dokonce pro tyto účely se v § 30 určuje, že v okolí musí být minimálně pět domů různých vlastníků s číslem popisným, a také stanovuje maximální rozestupy na 75 metrů. Slůvko souvislý je tak zásadní.

Tam, kde je zástavba řidší (tedy nesouvislá), než je stanoveno, se ochranné pásmo uplatňuje, a tudíž by tam měla platit i tvrdá regulace. A taková místa se přitom nacházejí i v intravilánu obcí a měst – typicky třeba jde o výše uvedenou Jižní spojku a pražské výpadovky. I v jejich okolí by každý billboard měla nejdříve povolit dopravní policie a silniční správní úřad, nestačí razítko ze stavebního úřadu. Avšak v praxi to tak vůbec nefunguje. Billboardy tam zůstávají, ačkoliv potřebná povolení nemají.

Za rok, až vstoupí novela v platnost, už ale tento problém definitivně odpadne. O „souvisle zastavěném území obce“ se přestane hovořit, nově jen o „zastavěném území“.

Už citovaný Zdeněk Jahn uznává, že současná právní úprava je „strašně složitá“, umožňuje vícero výkladů a zastavěné území se podle ní určuje dosti těžko. Avšak novinky podle něj nic lepšího nepřinesou. „Povede to k tomu, že se výrazně zvětší území s mírnější regulací billboardů. My naopak potřebujeme zpřísnění regulace a především důsledné vymáhání,“ soudí Jahn.

Jaké zásadní změny v přístupu úřadů můžeme očekávat, lze už dnes ilustrovat názorným příkladem.

Seznam Zprávy v minulých měsících řešily, zda je legální reklama jedné z českých bank, která visí na lávce přes magistrálu u pražského obchodního centra Chodov. A získaly k tomuto dvě naprosto rozdílná úřední stanoviska.

Formálně nadřazené Ministerstvo dopravy uvedlo, že lávka (s billboardem) se v „současné době stále nachází mimo souvisle zastavěné území“, a tudíž se na něj vztahuje i silniční ochranné pásmo. Jak doplnilo, v tomto případě (jelikož magistrála tam byla před časem přeřazena z kategorie dálnice na silnici I. třídy) má toto ochranné pásmo šíři (i výši) 50 metrů.

Avšak místně příslušný odbor pozemních komunikací a drah pražského magistrátu se ke stejné lávce se stejnou reklamou vyjádřil zcela odlišně. Fakticky odmítl, že by tam mostní reklama mohla být umístěna protiprávně. V odpovědi poskytnuté podle informačního zákona redakci odepsal, že „předmětné reklamní zařízení se nachází v zastavěném území obce, tedy mimo silniční ochranné pásmo místní komunikace 1. třídy“. A tudíž prý jeho provozování vůbec nepodléhá povolení.

Přestože je v místě řidší zástavba, podle územního plánu metropole se lávka skutečně nachází v zastavěném území. Pražští úředníci tak už zjevně přejali definici z popisované novely, ač ještě neplatí. I to může být důvod, proč od pražských silnic sporné billboardy vůbec nemizí.

Billboardovou „liberalizaci“ vítají v prvé řadě podnikatelé s venkovní reklamou. Mimo jiné i jihočeský Anton Fischer, který se v minulých letech kvůli svým převážně načerno stojícím poutačům opakovaně dostal do konfliktu s úřady i aktivisty a teď kvůli tomu čelí trestnímu stíhání.

„Já jsem spokojený s tím, co se schválilo, takže to podporuji a těším se na to,“ komentuje Fischer upravený zákon. Podle jeho odhadu se území, kde mohou reklamní cedule legálně stát, po této změně „několikanásobně rozšíří“. A vítá to třeba v Českých Budějovicích, kde má svou základnu.

Fischer každopádně čeká, že jeho dlouholeté problémy s úředníky po této změně skončí. „O tom jsem přesvědčen,“ reagoval. Jeho primárním cílem prý ale není billboardy ve městech ještě více „zahustit“.

„Chci je hlavně udržet tam, kde teď jsou,“ osvětlil pro Seznam Zprávy svou motivaci trestně stíhaný Fischer.

Právník Adam Hromas, který se v boji proti nelegální reklamě angažuje už několik let, souhlasí, že „výsledkem změny bude radikální omezení silničního ochranného pásma ve městech a obcích“. Odhaduje, že například v Praze se změna zákona dotkne povolovacího režimu asi pro 1500 dosavadních billboardů rozmístěných v okolí hlavních tahů.

„Omezením silničního ochranného pásma dojde nejen k rozvolnění regulace pro umisťování nových reklam u silnic ve městech a obcích a prodlužování povolení těm současným, ale samozřejmě zcela odpadne možnost poměrně efektivního odstraňování nelegálních reklam ze strany silničářů,“ upozorňuje Hromas na další důsledky.

„Takové reklamy bude možné do budoucna řešit pouze přes stavební úřad, což trvá několik měsíců, ale spíše několik let, a výsledkem je pouze výzva vlastníku reklamy k odstranění, nikoli samotné odstranění ze strany úřadů,“ očekává Hromas dopady.

Ministr dopravy Martin Kupka (ODS) míní, že chystané změny mohou zvrátit úpravy v novele. Pozměňovací návrhy načetl ve Sněmovně k úplně jinému projednávanému zákonu (zákonu o správě informací o stavbě) středočeský poslanec za ODS Jiří Havránek. Sněmovna je má schvalovat při třetím čtení v nejzazší možné době – tento poslední týden před prázdninami.

„Klíčové je, že na základě této úpravy zachováme i v intravilánech (měst) ochranné pásmo 50 metrů,“ vyzdvihuje Kupka. Mimochodem, odmítá, že by šlo o trik formou „přílepku“, Havránkův podnět označuje za „ústrojné“ řešení. Avšak – jak ze stále neschváleného návrhu vyplývá – úprava se týká právě jen dálnic procházejících skrze města, nikoliv dalších komunikací typu Jižní spojka.

Podle už citovaného právníka Hromase tak návrh vyřeší jen naprosté minimum případů, navíc další body pozměňovacího návrhu (například povolení pro reklamy mají platit na dobu neurčitou) podle něj přinesou jen další změkčení regulace. Tudíž očekává, že „eldorádo“ pro billboardy od července 2026 skutečně začne.

„Situaci, která má nastat za rok, tento pozměňovací návrh nezvrátí,“ domnívá se Hromas.