Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Čína celé dekády sloužila jako dílna světa, její podniky produkovaly zboží proudící přes oceán do USA nebo do Evropy a díky podpoře Pekingu i místních vlád narostly do obřích rozměrů.
Jenže se zdražováním práce a aktuálně i vyššími cly trpí Čína nadvýrobou, zboží marně hledá kupce a statistici varují, že se země dostává do deflační pasti.
Že se zboží prodává laciněji, může znít jako dobrá zpráva pro spotřebitele, ale jen na první poslech. Ve skutečnosti máloco děsí ekonomy i politiky tak moc jako klesající ceny – firmy dostanou za zboží méně peněz, takže méně investují. Když se situace nelepší, začnou propouštět, a když to dělají všechny podniky, roste nezaměstnanost. Lidé bez práce nemohou utrácet, takže firmy musejí dál zlevňovat… a celý cyklus se opakuje. Pak musí přijít nějaký impulz zvenčí, který začarovaný kruh rozetne.
Vláda v Pekingu si dobře uvědomuje, co je v sázce, proto se snaží do deflační pasti nesklouznout ještě víc. Místo podpory už tak zbytnělých podniků chce rozhýbat domácí poptávku po zboží, které by se jinak firmy snažily vyvézt za hranice.
Cestou k tomu má být podpora některých spotřebitelských úvěrů. Podle listu Financial Times bude čínská vláda dotovat úrokové sazby u některých úvěrů na nákupy v hodnotě až 50 000 jüanů, tedy necelých 150 tisíc korun. Fyzické osoby získají snížení úrokových sazeb o jeden procentní bod, nyní se sazby u jednoletých spotřebitelských úvěrů obvykle pohybují kolem tří procent.
Podporou vybraných úvěrů vyřešil Peking ožehavé dilema - kdyby totiž tamní centrální banka snížila úrokové sazby všem, přišly by banky o část zisku a mohlo by je to rozkolísat. Místo snížení sazeb tak čínské ministerstvo financí uhradí 90 procent nákladů na dotace, zbývajících 10 procent pokryjí místní vlády.
Kromě samotných spotřebitelů si budou moci na zvýhodněné úvěry sáhnout i podniky v odvětvích, jako jsou stravování a cestovní ruch. Ty budou mít nárok na úrokové dotace až do výše jednoho procentního bodu na úvěry do výše milionu juänů, tedy zhruba tří milionů korun.
„Podpora rozvoje spotřeby služeb je prospěšná pro stabilizaci a rozšíření zaměstnanosti,“ uvedl podle listu Finacial Times ve středu náměstek čínského ministra obchodu Wang Po.
Největší změna v dotacích za desetiletí
Čínští politici se loni odklonili od investičních stimulů ekonomiky a zaměřili se na podporu spotřeby, protože se druhá největší ekonomika světa potýká se zpomalením růstu a přetrvávající deflací.
Čínský vůdce Si Ťin-pching minulý měsíc neobvykle přímo kritizoval nadměrné investice do odvětví jako elektromobily, na které se místní vlády spoléhaly jako na hnací sílu růstu, ale úředníci z centra je obviňují z vytváření nadbytečných kapacit a snižování cen.
Tuto zprávu zopakovalo politbyro, nejvyšší rozhodovací orgán Komunistické strany Číny, které zdůraznilo potřebu stimulovat domácí poptávku, protože průmysl, který byl pro svůj růst závislý na vývozu, čelí rostoucímu narušení odbytu v důsledku obchodní války amerického prezidenta Donalda Trumpa.
Náměstek ministra financí Liao Min ve středu uvedl, že úřady zváží prodloužení jednoročních dotací na úvěry a rozšíření počtu způsobilých odvětví.
Hlavní ekonom ING pro Čínu Lynn Song uvedl, že dopad tohoto programu bude „pozitivní, ale poněkud omezený“, protože se opatření zaměřují na menší úvěry na nákup zboží, jako jsou vozidla nebo domácí spotřebiče. V rámci stávajícího programu „trade-in“ mohou čínští kupující získat dotované ceny, když vymění staré zboží, jako jsou smartphony, klimatizace a rýžovary, za novější modely.
Ekonomové uvedli, že úvěrové dotace pro sektor služeb také pomohou poptávku zvýšit, ale hlavní výzvou zůstává obnova důvěry domácností v ekonomiku.
„Celkově není čínská spotřeba příliš závislá na úvěrech, protože čínské domácnosti mají tendenci mít poměrně vysokou míru úspor,“ řekl Song. „Uvolnění těchto úspor obnovením důvěry by pravděpodobně znamenalo větší změnu, ale to je samozřejmě mnohem obtížnější.“
Čínské akcie ve středu posílily, referenční index CSI 300 akcií kótovaných na burzách v Šanghaji a Šen-čenu vzrostl o 0,9 procenta, zatímco hongkongský index Hang Seng posílil o 1,9 procenta.
