Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Americký prezident Donald Trump v úterý vyjádřil naději, že jeho ruský protějšek Vladimir Putin bude usilovat o rychlé ukončení války na Ukrajině. Zároveň ale šéf Bílého domu připustil, že Putin možná dohodu uzavřít nechce, napsala agentura Reuters.
„Nemyslím si, že to bude problém, abych k vám byl upřímný. Putina to už unavuje. Všechny to unavuje, ale nikdy nevíte,“ řekl Trump v rozhovoru pořadu Fox & Friends televize Fox News.
„V nadcházejících dvou týdnech se o Putinovi dozvíme… Je možné, že dohodu uzavřít nechce,“ řekl Trump a dodal, že Putin bude v těžké situaci, pokud dohodu nepřijme.
Na dotaz, s jakými bezpečnostními zárukami by Ukrajina mohla počítat, Trump odpověděl, že mimo jiné Francie, Německo a Británie chtějí mít na místě vojáky, a dodal: „Nemyslím, že to bude problém.“ Na dotaz, zda by v rámci bezpečnostních záruk mohli být na místo vysláni také američtí vojáci, Trump odpověděl, že k tomu rozhodně nedojde. „To vás ujišťuji,“ dodal s tím, že chce zabránit zabíjení.
„Budeme ochotni jim pomoci, zejména ze vzduchu, protože nikdo nemá to, co my, prostě to nemají,“ uvedl Trump o možné letecké podpoře evropských spojenců, kteří by pomáhali zajistit bezpečnost Ukrajiny.
Americký prezident také poznamenal, že Ukrajina musí přijmout, že se jí nevrátí ztracená území, včetně východní části Donbasu, ale že výměnou za to bude mít mír. „Viděli jste mapu, velké části území byly uzmuty. Teď hovoří o Donbasu, ale jak víte, 79 procent Donbasu teď vlastní a kontroluje Rusko,“ uvedl Trump s tím, že Ukrajina není dost silná, aby situaci změnila. „Byla to válka a Rusko je velmi silná vojenská mocnost,“ řekl.
Šéf Bílého domu také podotkl, že ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj bude muset být v jednáních flexibilní a „udělat, co musí“.
Trump v pondělí jednal v Bílém domě s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, s představiteli klíčových evropských zemí a se zástupci Severoatlantické aliance a Evropské unie. Zelenskyj dal po rozhovorech najevo souhlas se setkáním s Putinem, zřejmě do dvou týdnů. Trump bez podrobností zmínil americkou účast na připravovaných bezpečnostních zárukách pro Ukrajinu. Pondělní schůzku Trump narychlo zorganizoval po svém pátečním rokování s Putinem na Aljašce.
Videokonference koalice ochotných
Německo a jeho spojenci usilovně pracují na bezpečnostních zárukách pro Ukrajinu, řekl v úterý německý ministr zahraničí Johann Wadephul. Bezpečnostní záruky by podle něj znamenaly, že smluvní strany Ukrajině pomohou, pokud ji Rusko znovu napadne. V Německu se v této souvislosti také hovoří o možném vyslání vojáků na Ukrajinu k zajištění míru. Kancléř Friedrich Merz to nevyloučil, zásadně proti se ovšem staví levicová opozice.
Všichni účastníci úterní virtuální schůzky takzvané koalice ochotných potvrdili nutnost pokračovat v podpoře Ukrajiny. Uvedl to polský premiér Donald Tusk po skončení videokonference, na které vedoucí představitelé Kanady, Japonska, Turecka, Nového Zélandu a evropských zemí hodnotili výsledky pondělních jednání v Bílém domě.
Turecký ministr zahraničí Hakan Fidan zároveň telefonicky hovořil se svým americkým protějškem Marcem Rubiem. Ministři spolu diskutovali o možných krocích k ukončení války mezi Ruskem a Ukrajinou, uvedlo turecké ministerstvo zahraničí.
Agentura Reuters uvádí, že zdroj popsal, že ministři probírali také výsledky jednání mezi prezidenty USA a Ruska na Aljašce a i pondělní setkání ve Washingtonu, kterého se zúčastnili evropští lídři, Ukrajina a Spojené státy.
Je třeba mírnit očekávání, uvedl Pavel
Jednání světových lídrů o válce na Ukrajině jsou na začátku, očekávání je potřeba zatím mírnit. Novinářům to v úterý v Lánech řekl prezident Petr Pavel. Podle něj je třeba stále tlačit na Rusko tvrdými sankcemi. Ocenil, že USA a zástupci Evropy se shodli na potřebě jasných garancí pro Ukrajinu.
„Asi bychom si všichni přáli, aby (jednání) vyústila co nejdříve v mírovou dohodu, zastavení bojů a obnovení Ukrajiny po válce. Ale vzhledem k tomu, že jsme na začátku procesu, tak bychom měli mírnit očekávání a řídit se konkrétními výsledky,“ uvedl prezident.
Pavel případné setkání označil za pozitivní, upozornil ale, že ho Rusko ještě nepotvrdilo. „Pak teprve můžeme hodnotit, jestli ten proces směřuje k rychlému míru, nebo jestli bude docházet k nějakým zdržením či získávání času pro různé další ústupky,“ podotkl.
Pokud budou Rusku hrozit sankce koordinované mezi Evropou a Spojenými státy, tak je podle Pavla šance, že vyjednávání nebude protahovat. „Pokud by měly být sankce brzo uvolněny, tak vlastně nebude vystaveno žádnému tlaku a válka může pokračovat ještě několik měsíců,“ sdělil Pavel.
Politici o nadcházejícím setkání Ukrajiny a Ruska
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov v úterý uvedl, že případný summit vrcholných představitelů Ruska a Ukrajiny k vyřešení válečného konfliktu na Ukrajině musí být důkladně připraven, Moskva přitom nevylučuje žádný formát, ať už bilaterální, či trilaterální. „Klíčové je, aby se o tyto formáty neusilovalo jen kvůli mediálnímu pokrytí nebo večernímu vysílání,“ řekl Lavrov.
„Česká republika společně s evropskými zeměmi považuje za důležité, aby Ukrajina dostala silné bezpečnostní garance a měla tak - stejně jako celá Evropa - jistotu, že další ruský útok se nebude opakovat,“ uvedl v úterý premiér Petr Fiala. Podle ministryně obrany Jany Černochové by Evropa měla žádat, aby před uzavřením míru bylo sjednané příměří; pokud by ruský prezident Vladimir Putin jednání se Zelenským odmítl, měly by následovat co nejtvrdší sankce, uvedla ministryně.
Předpokladem pokroku, pokud jde o ukončení války na Ukrajině, je diskuze o územních změnách a také porozumění, že Kyjev se nemůže stát členem NATO. Uvedl to v úterý slovenský premiér Robert Fico po telefonátu se státníky členských zemích EU věnovaném pondělní schůzce amerického prezidenta Donalda Trumpa s jeho ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským. Rezervovaně se Fico postavil k případným dalším protiruským sankcím.
„Pokud tato dvě porozumění, jedno ohledně členství v NATO a druhé o vojensky kontrolovaných územích, povedou k příměří a k ukončení nesmyslného zabíjení Slovanů, proces otevřený americkým prezidentem bude třeba považovat za jeho obrovský osobní úspěch,“ uvedl Fico na sociální síti. Vyjádřil rovněž lítost, že podle něj EU musela čekat na Trumpa, aby jí ukázal cestu k míru.
Podporu veškerému úsilí směřujícímu k míru na Ukrajině v úterý vyjádřila i Čína. „Míru lze dosáhnout pouze dialogem a vyjednáváním,“ uvedla mluvčí čínského ministerstva zahraničí Mao Ning.
