Článek
Přestože páteční setkání ruského prezidenta Vladimira Putina s jeho americkým protějškem Donaldem Trumpem, jehož předmětem byla válka na Ukrajině, nepřineslo výrazný posun, státníci si podle Trumpa v lecčems notovali.
Ruský prezident, který dal před více než třemi lety pokyn k plnohodnotné invazi ruských vojsk na Ukrajinu, například naznačil, že by se v případě konce bojů mohla stát bezpečnostním garantem na území napadené země Čína.
V podobném duchu již v minulosti mluvil i Trump. „Doufejme, že nám Čína pomůže zastavit válku na Ukrajině. Mají nad tou situací velikou moc a budeme s nimi spolupracovat,“ řekl v lednu prezident na ekonomické konferenci v Davosu.
Čína ale zatím stojí opodál a spíše vyčkává. „Číňané se snaží skončit jako ta neutrální strana, aby z toho nakonec získali nejvíc, protože nebudou na straně ani jednoho, ale budou na straně budoucího míru,“ popisuje čínskou taktiku v rozhovoru pro Seznam Zprávy sinolog z Univerzity Palackého v Olomouci Ondřej Kučera.
Podle něj by pozice Číny jako garanta míru byla strategickým vítězstvím, ve výsledku by prý nejvíce ztratilo Rusko, byť Čína platí za jeho neoficiálního spojence. „V případě Ruska je to opravdu tak, že by se fakticky Čína dostala do pozice, kdy si to Rusko vlastně obklíčí. Pokud se to stane, tak to z tohoto hlediska vnímám jako obrovský strategický úspěch Číny,“ usuzuje.
„Si Ťin-pching spíše ovládá Putina než naopak“
Vladimir Putin v rámci pátečního setkání s Donaldem Trumpem zmínil, že by se mírovým garantem na Ukrajině mohla stát Čína. Donald Trump již možné zapojení Číny avizoval v minulosti. Proč zrovna Čína?
Na první pohled to vypadá logicky, na druhý tím ale obě strany Čínu posilují. Pro Putina je Čína významný spolupracovník v tom smyslu, že vůbec umožňuje přežití ruské ekonomiky. Čína je pro Putina určitou zárukou jeho vlastního přežití, takže ten důvod je nasnadě.
Jak přistupuje Čína k válce na Ukrajině?
Čína se oficiálně prezentuje jako neutrální a tvrdí, že podporuje mír a diplomacii. De facto ale platí za spojence Ruska, s nímž nepřerušila vztahy kvůli invazi na Ukrajinu jako řada jiných zemí, a pomáhá tak udržet při životě tamní ekonomiku.
Čínská vláda je ale na druhou stranu opatrná a snaží vybalancovat vztah s Evropou a Spojenými státy. Proto Čína opakovaně mluví o potřebě diplomatického, nikoliv vojenského řešení konfliktu. Do konkrétních vyjednávání se ale nepouští.
„Číňané se snaží skončit jako ta neutrální strana, aby z toho nakonec získali nejvíc, protože nebudou na straně ani jednoho, ale budou na straně budoucího míru,“ popisuje čínskou taktiku pro Seznam Zprávy sinolog z Univerzity Palackého v Olomouci Ondřej Kučera.
U Trumpa je to komplikovanější. Z pohledu Ameriky je Čína určitým způsobem strategický rival, se kterým soupeří o jakési ekonomické ovládnutí světa. A v tomto smyslu to jakoby nedává smysl. Pokud by se Čína dostala do této pozice, tak je ta pozice velmi výhodná, protože pokud by ten mír udržela, což je velmi pravděpodobné, protože fakticky Si Ťin-pching spíše ovládá Putina než naopak, tak jí tím velmi stoupne mezinárodní kredit.
Takže je to Čína, komu tato varianta hraje nejvíce do karet?
Ano. Myslím si, že v dlouhodobém hledisku to nejvíce oslabí Rusko, protože co se týká Ameriky, to jsou takové krátkodobé hry. Fakticky to ekonomické propojení Ameriky s Čínou je brutálně rozsáhlé. V případě Ruska je to opravdu tak, že by se fakticky Čína dostala do pozice, kdy si to Rusko vlastně obklíčí. Pokud se to stane, tak to z tohoto hlediska vnímám jako obrovský strategický úspěch Číny.
Jak by mohla tato mírová garance v praxi vypadat?
Těžko říci. Výsledek by mohl být podobný jako v korejské válce, tedy že dojde k vytyčení hranice a Číňané pravděpodobně s dalšími zeměmi by kontrolovali nějakou tu demilitarizovanou zónu podél hranice.
O zapojení Číny jako garanta míru v minulosti mluvil i Trump. Proč se ale Peking neúčastní žádných mírových rozhovorů?
Právě proto, aby mohli být ti, kteří budou třetí stranou. Číňané se snaží skončit jako ta neutrální strana, aby z toho nakonec získali nejvíc, protože nebudou na straně ani jednoho, ale budou na straně budoucího míru.
Spojenec Ruska i Ukrajiny
Je Čína jako garant míru přijatelná i pro a Evropu?
Myslím si, že je přijatelná, ale s tím, a to si myslím, že se bude snažit Evropa vyjednat, že samozřejmě tam bude zapojena i nějaká přijatelnější evropská země. Nevím, jestli přímo Evropská unie nebo právě nějaká konkrétní země. Třeba v korejské válce to bylo tak, že tou neutrální zemí bylo Československo.
Byť se Čína prezentuje neutrálně, platí za spojence Ruska. Tak byla by její garance opravdu bezpečná?
Oni na to nahlíží jinak. Jsou sice spojencem Ruska, ale jsou i spojencem Ukrajiny. Je to ironické, ale třeba Číňani oficiálně řekli, že Krym by se Rusku odstoupit neměl, přestože teď se o tom teď mluví. Oficiální čínská pozice je, že Krym je ukrajinský.
Ta podpora Ruska je taktický cíl, ale ze strategického hlediska se Číňani snaží být zadobře s oběma zeměmi. Samozřejmě Ukrajinci chápou Číňany tak, že umožňují Rusům přežití, ale na druhou stranu si myslím, že se s tím smíří.
Jaké jsou vlastně vztahy Ruska a Číny?
Oni se na jednu stranu tváří, jako že jsou to velcí kamarádi, ale fakticky ty vztahy jsou velmi komplikované. Až do roku 2005 nebyla vymezená společná hranice, protože tam byly hraniční konflikty, a to třeba v šedesátých letech velmi brutální. Vztah Číny vůči Rusku byl vždycky velmi opatrný a až v roce 2005 za Putina došlo k tomu vyrovnání na té hranici. A tam je podstatná věc – Putin ustoupil Číňanům.
Myslím si, že kdyby Putin vyhrával, tak Čína sníží jeho podporu prostě proto, že oni nechtějí, aby vyhrál, oni chtějí, aby se totálně vyšťavil.
To zmiňuje i server Modern Diplomacy, který podotýká, že Peking doufá, že se strany konfliktu navzájem vyčerpají a USA postupně ztratí legitimitu. Lze to brát jako základní logiku Číny směrem k válce na Ukrajině?
Ano, to je ta základní logika. Jde jim vlastně o tu soft power. V Evropě na to máme trošku jiný náhled, protože to vnímáme primárně skrz lidská práva a podobně, ale zbytek světa to nezajímá. Čína získává tím, že do toho konfliktu nejde vojensky, že pořád konzistentně tvrdí, že se má jednat.
Číňané to vnímají jako válku Ameriky a Ruska. Není to tak, že jsou na straně Ruska a kritizují Ukrajinu, ne, oni kritizují Ameriku, že válku rozdmýchává. Ukrajinu vnímají jako oběť. Oficiální čínská reakce na tu schůzku v Anchorage je: „No konečně se začali bavit ti, kteří se mají začít bavit, aby válka skončila“.
