Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Když politici nechtějí měnit daně, obvykle nemají v plánu ani žádné reformy. Z volebních programů, nebo aspoň priorit, které už strany zveřejnily, je přitom zřejmé, že nikdo do daní výrazněji zasahovat nechce.
Hlavně o jejich snižování není řeč, pouze ANO slibuje vrátit sazbu daně z podnikových zisků na 19 procent, kde byla před dvěma lety. Plán snížit DPH za potraviny pak chtějí Piráti, Stačilo! a Přísaha.
Přirozeným důsledkem daňové opatrnosti je fakt, že ze všech osmi stran, od ANO po Přísahu, kterým průzkumy dávají aspoň nějakou šanci protlačit se do Sněmovny, prokazují vůli dosáhnout vyrovnaného rozpočtu jenom Motoristé.
Levnější energie slibují všichni
Snížení daní bývá hlavním nástrojem, jak přitáhnout investory, a posílit tak hospodářství, přesto se ekonomové nad nedostatkem iniciativy v oblasti daní příliš nepozastavují. „Daně jsou z pohledu ekonomiky nastaveny tak necitlivě, že nějaké drobné změny už jsou jedno,“ míní hlavní ekonom banky Creditas Petr Dufek. „Šance na prosperitu je malá od té doby, co si Evropská unie postavila tak náročné klimatické cíle.“
Investory však neodrazují vysoké daně, ale stále složitější byrokratické předpisy, například postupně se rozšiřující povinnost reportování ESG, tedy hlášení dosvědčující environmentální a sociální udržitelnost firmy. Od Nového roku přibude povinnost kontroly, jestli dodavatelské firmy neničí tropické pralesy.
Stejně velkou bolestí jsou vysoké ceny energií. Je pravda, že jejich snižování slibují všechny strany, konkrétní návrhy na rychlou změnu však představují jen ANO, SPD a Motoristé. K jejich receptům patří úplné zestátnění ČEZ nebo zákaz výrobcům prodávat elektřinu přes zahraniční burzy, pokud předtím svou produkci nenabídnou státní výkupní firmě.
Všechny strany však sázejí na to, že cenově dostupnou energii zabezpečí dva nové jaderné bloky v Dukovanech, které však budou uvedeny do provozu až za deset let. Piráti a STAN si navíc slibují obrat k lepšímu od obnovitelných zdrojů, Motoristé naopak žádají návrat k uhlí.
„Ostatní čekat nebudou“
Česko se přitom bez zásadní ekonomické reformy neobejde, jak tvrdí například člen vládní rady NERV Petr Zahradník. „Jet dál po stejné koleji znamená záruku zaostávání ve světovém i evropském měřítku. Ostatní čekat nebudou,“ varuje.
Příští vláda se podle něho může inspirovat z tzv. Draghiho zprávy, která Evropské unii loni doporučila podporu umělé inteligence (to v programech doporučují zvláště Spolu a Piráti), digitalizaci (to je oblíbené téma většiny stran), případně vypracování strategie pro získávání strategických surovin, vývoj technologií nutných k zelené transformaci a využití odpadů jako suroviny. Tomu se programy takřka nevěnují a není v nich k nalezení ani možnost těžby lithia pod Krušnými horami.
Ekonomická konjunktura, a tím ani vyšší příjmy z daní zadluženému rozpočtu nepomohou, podle Zahradníka se však nabízí ještě druhá možnost – modernizovat a zefektivnit školství, zdravotnictví a důchody, tedy najít úspory ve třech oblastech, které letos pohltí 57 procent státního rozpočtu a které přitom nikdo už 35 let nereformoval.
Potíž je v tom, že z obavy před hněvem voličů se nikdo kromě Motoristů neodvažuje ani zmínit, že by bylo třeba zavést školné a poplatky či hrazený nadstandard u lékaře, či jiným způsobem omezit dostupnost vzdělávání a zdravotní péče výměnou za zlepšení kvality.
Místo reforem však patří k předvolebním tahákům kratší čekací doby u lékaře a vyšší platy či kariérní řád pro učitele. U důchodů se zase diskutuje takřka výhradně o tom, jestli po roce 2030 zastavit růst penzijního věku na 65 letech. Trvají na tom ANO, SPD, Stačilo!, Motoristé i Přísaha.
Ohňostroj nápadů, jak na bydlení
Zároveň dokonce hrozí, že čtvrtou stejně nákladnou oblastí státní podpory se stane bydlení, kde podle expertů chybí až půl milionu bytů.
Ohňostroje nápadů, jak dotovat hypotéky, obecní a družstevní výstavbu, jak rozdávat zadarmo státní pozemky apod., se snaží zúčastnit všechny strany. Hledat nějaký model, jak přimět majitele, aby své prázdné byty pronajímali, případně prosadit jednotné a vymahatelné nájemní smlouvy se pokoušejí Piráti a STAN.
Ekonom Dufek proto tvrdí, že sociální, zdravotnický i vzdělávací rozměr volebních programů půjde jen těžko uskutečnit, protože se nenajdou potřebné peníze. „Ale kdo dvakrát slíbí, jako by už splnil,“ shrnuje účel předvolební rétoriky.
V programech se těžko hledá téma, které by mohlo předvolební debatu polarizovat – s jedinou výjimkou zahraniční politiky, která však Čechy zase tolik nezajímá. Podle květnového Eurobarometru dopady ruské invaze na Ukrajinu počítá ke dvěma hlavním problémům země jen 17 procent dotázaných, migraci pak pouze 11 procent.
Proto není divu, že k sobě mají tak blízko programy dvou formací, které chtějí oslovit nejširší spektrum voličů, tedy hnutí ANO a koalice Spolu.
Používají ostrou rétoriku a liší se v hodnocení současné situace. Podle programu Spolu s názvem Svoboda a prosperita stačí „udržet správný směr“ a Česko bude v roce 2030 zemí, „která dobře funguje“. Andrej Babiš (ANO) v úvodu k výčtu svých priorit naopak upomíná, že „dosluhující vláda“ lidem pouze „zkomplikovala a zdražila životy“, což – nepřekvapivě – slibuje napravit.
Favorité: Stejné prostředky, opačné cíle
Pokračovat v nastoupené cestě, anebo zásadně změnit směr však chtějí Spolu a ANO stejnými prostředky. Od slibu, že se daně nezvýší a naopak se zvýší slevy rodinám, přes odmítání Green Dealu a vyšší podporu hypoték až k projektům PPP při stavbě dálnic lze programy obou hlavních rivalů zaměnit. ANO je pouze vynalézavější při vymýšlení nových výdajových položek včetně školkovného a vyšších benefitů pro zaměstnance, zároveň dosud neopustilo plán, že zavede nové a lepší EET.
Vzhledem ke střetu zájmů svého šéfa, velkopodnikatele v zemědělství Andreje Babiše, ovšem ignoruje podporu menších zemědělců a posílení dohledu nad obchodními řetězci, které doporučuje koalice Petra Fialy.
Spolu některá témata domýšlí, například chce společně s Piráty digitalizovat zakládání firem a díky tomu zrušit živnostenské úřady. Jako jediná slibuje nahradit dotace účinnějším finančním nástrojem, tedy podnikatelskými půjčkami. ANO však může ztrátu dohnat, až tento týden publikuje plnou verzi svého předvolebního programu.
Přehled předvolebních slibů politických stran.
Blízkost Spolu a ANO k názorovému středu české společnosti dává možnost popsat novým způsobem, podle obvyklých evropských kritérií, tuzemskou politickou scénu. „Nalevo“ od obou volebních favoritů stojí STAN a Piráti, kteří na rozdíl od ANO i Spolu plánují zvýšit daně těm, kdo víc vydělávají, chtějí nejrozsáhlejší sociální pomoc rodinám a zároveň hodlají pokračovat v boji s klimatickou změnou.
„Napravo“ jsou čtyři protestní strany (Motoristé, Přísaha, SPD, Stačilo!), které nejvíc požadují posílit státní autoritu. Jedině vláda pevné ruky dá do pořádku situaci zvláště na trhu s energiemi a potravinami, se stejnou přísností bude třeba stíhat problémové osoby, ať už migranty, nebo ty, kdo zneužívají sociální dávky. Společnému profilu se nejčastěji vymykají Motoristé příklonem k ekonomickému liberalismu. Přísaha se specializuje na boj s korupcí, SPD a Stačilo! doporučují distanc od mezinárodních institucí.
Právě na vztahu k EU lze před sněmovními volbami nejlépe popsat rozptyl ideologií: STAN a Piráti žádají co nejrychlejší zavedení společné měny, Spolu chce přijmout euro „jen za výhodných podmínek“, ANO společnou měnu „nepřijme“, Přísaha bude „naši českou korunu“ bránit, Motoristé dokonce chtějí korunu jako českou měnu zakotvit v Ústavě. SPD a Stačilo! jsou nejradikálnější. O euru vůbec nemluví, budou však prosazovat zákon o referendu, při kterém by bylo možné rozhodovat o vystoupení z EU, hnutí Kateřiny Konečné dokonce radí hlasovat o členství v NATO.
