Pravda vítězí: Vysoké ceny bytů. „Když nemáte na Prahu, bydlete na Riviéře.“

Za posledních deset let vzrostly ceny bytů na 260 procent. Průměrný roční výdělek dnes stačí tak na dva metry podlahové plochy. Bez zásadních změn se situace nikam neposune. Předvolební sliby stran jsou ale dost vágní.

Vláda a opozice se předhánějí v tom, kdy se začalo stavět více bytů. Kdo má pravdu, je přitom úplně jedno, protože za současné i minulé vlády se stavělo bytů málo a za působení Babišova i Fialova kabinetu ceny dramaticky stoupaly.

Od konce roku 2017, kdy se ujala moci první Babišova vláda, do začátku letošního roku, kdy pomalu končí vláda Petra Fialy, vzrostly nabídkové ceny bytů v Praze o 85 procent. Údaje vycházejí z pravidelných vyhodnocení trhu prováděných třemi velkými developerskými společnostmi. V posledním čtvrtletí 2017 byl průměr nabídkové ceny bytu v hlavním městě na úrovni 91 tisíc korun za metr, v prvním letošním čtvrtletí to bylo 168 tisíc za metr.

„A to mluvíme o období, kdy už předtím během dvou let – mezi roky 2015 až 2017 – poskočila cena za metr o více než 40 procent,“ říká Robert Čásenský. „Dnes jsou pražské byty na 2,6násobku ceny než před deseti lety,“ pokračuje šéfredaktor Seznam Zpráv v podcastu Pravda vítězí, který natáčejí s Michalem Musilem, šéfredaktorem magazínu Reportér.

Konstatují také, že se problém vysokých cen bytů už zdaleka netýká jen Prahy a dalších největších měst. „S cenou za metr, za kterou jsme kupovali před lety byt v centru hlavního města, bychom dnes nejspíš neuspěli v Klatovech, o Uherském Hradišti nemluvě,“ zaznělo také v podcastu. „Já bych dnes opravdu nechtěl být mladý člověk, který třeba ve věku 28 let uvažuje o prvním vlastním bydlení,“ říká Michal Musil.

Problém nedostupnosti bytů lze dobře ilustrovat na poměru mezd a cen bydlení. „Za roční průměrnou čistou mzdu v hlavním městě, která není malá, si člověk může koupit něco mezi třemi a čtyřmi metry podlahové plochy bytu. A to by nesměl utratit za celý rok ani korunu za nic jiného a žil by jen ze vzduchu,“ vypočítávají autoři podcastu Pravda vítězí. Pokud započítáme alespoň nějaké životní náklady, stačí dnes průměrný čistý výdělek přibližně na dva čtvereční metry za rok.

Samo se to neobrátí

Problém nedostupného bydlení má řadu příčin, tou hlavní je nízká nabídka ve srovnání s poptávkou. Jinak řečeno, staví se významně méně bytů, než o kolik by měli kupující zájem. To posouvá ceny vzhůru. Rostoucí ceny bytů pak lákají ty, kteří peníze mají, protože je výhodné si nemovitost pořídit. Investoři mohou mít výnos z nájmu, ale především roste cena samotného bytu, a vložené prostředky se tak pěkně zhodnocují. Mladí lidé, kteří vstupují na trh s bydlením, se tak o stejné byty de facto „přetahují“ s těmi, kteří jsou finančně mnohem silnější.

„Obávám se, že se stávající podobou norem, předpisů a hlavně řízení státu jsou jakékoli plány na masivní výstavbu v říši utopie,“ říká Robert Čásenský a připomíná aktuální článek Ondřeje Boháče, ředitele Institutu plánování a rozvoje hlavního města Prahy, který považuje bytovou krizi za průvodní jev širšího problému – nefunkčního systému řízení měst.

Budování, vyrábění, vykoupení

Podcast Pravda vítězí rozebírá programy politických stran pro zlepšení dostupnosti bydlení. Všechny se například shodují na tom, že by se mělo stavět na tzv. brownfieldech, tedy místech, která dříve bývala využívána pro průmysl, obchod nebo dopravu. To však říkají odborníci již léta a v letošních politických programech není nic konkrétního, čím by měl stát tento směr podpořit.

Mezi velkolepé sliby patří slova Pirátů o vybudování dvou set tisíc „nových domovů“. Předseda ANO Andrej Babiš se zase před časem zasnil, že by se byty mohly produkovat „tovární výrobou“. Komunisté by chtěli byty vykupovat a dávat je k dispozici potřebným, prý by tak získali až sto tisíc bytů. Se Starosty se shodnou na regulaci platforem typu Airbnb. Starostové navíc mluví o zdanění spekulativních bytů a dotacích na výstavbu.

Zpravidla ale žádná ze stran nejde za rámec obecného doporučení, o detailech plánů většinou nehovoří. To platí i pro vládní koalici Spolu, jejíž program lze v mnoha směrech označit za velmi obecný. Nikdo se příliš nezabývá tím, kolik by naznačené plány stály a kde by se na to měly vzít prostředky.

Všechny strany přitom mohly v posledních dvou volebních obdobích zkusit alespoň něco prosadit. Ať už v rámci původní pětikoalice v tomto funkčním období, nebo předchozího spojení ANO a sociální demokracie s podporou komunistů. To se však nedělo.

Byty volby nevyhrávají?

Vlažný postoj politických stran k řešení bytového trhu může podle Michala Musila vyplývat z demografické skladby voličské základny. „Tu větší, tedy starší část populace, ceny bydlení zase až tolik nezajímají, protože oni už bydlí. Respektive se jich to často nedotýká osobně. Tudíž se na tom nedají moc vyhrát volby,“ říká šéfredaktor magazínu Reportér v podcastu Pravda vítězí.

Zároveň platí, že lídři vládní koalice ani opozice sami nemají podobnou životní zkušenost. Andrej Babiš v minulost popisoval, jak dostal byt v Bratislavě-Petržalce. Petr Fiala zase říkal, že se po svatbě nastěhovali do řadového domku v brněnských Černých Polích, který patřil rodině jeho ženy. „Oba dnes vlastní více nemovitostí, v případě Andreje Babiše je to i sídlo na francouzské Riviéře. Ovšem shánění bytu a rozpočítávání výplaty na nájemné nebo splátky hypoték ani jeden z nich zamlada nepoznali,“ říká šéfredaktor Seznam Zpráv Robert Čásenský.

Nabízí se heslo: Když nemáte na Prahu, bydlete na Riviéře.

Celý díl podcastu Pravda vítězí, který se zabývá vysokými cenami bydlení a recepty politických stran na řešení bytové situace, si můžete pustit v úvodním videu nebo ve všech hlavních podcastových aplikacích.