Odstranili jsme 5,5 milionu videí z Ruska, říká před volbami šéf českého Googlu

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Výběrové řízení na šéfa technologického giganta doprovázela zajímavá kampaň na sociální síti LinkedIn. „Top Job Pick For You? Google Country Director, Czechia!“ hlásal inzerát na profesní sociální síti, kterou mimochodem vlastní velký konkurent Microsoft. Google se tímto neobvyklým způsobem snažil nalákat co nejvíce uchazečů na uvolněné místo po Taťáně le Moigne, která českou odnož firmy vedla 18 let.

Nakonec vybral kandidáta zevnitř firmy, Františka Štrupla, vystudovaného fyzika, který je kromě kariéry v technologických firmách také absolventem ​​extrémních závodů, například v Kyrgyzstánu nebo v Patagonii.

„Učí to člověka disciplíně a odolnosti,“ říká Štrupl v rozhovoru pro Seznam Zprávy.

Role šéfa českého Googlu odolnost rozhodně vyžaduje, navíc když Štrupl nastoupil po „první dámě českého internetu“, jak byla le Moigne v minulosti několikrát nazvána. Google je totiž v Česku a nejen zde jakožto jeden z technologických lídrů samozřejmě kritizovaný, naposledy například kvůli analýze The Observer, podle které firma usnadňovala mimo jiné ruskou a čínskou cenzuru, když měla na jejich žádost mazat nevhodný obsah.

Jak se k mazání obsahu společnost staví?

Google je velmi transparentní v tom, jaké požadavky vlád nebo lokálních institucí z jednotlivých zemí k nám chodí. Zároveň jsme i velmi transparentní v tom, jak na ně reagujeme. Existuje na to přehled, který publikujeme, kde jsou všechny požadavky, které k nám přichází, i ty naše reakce zdokumentované.

Jasně, ale řekněme si upřímně, že lidé takové dokumenty běžně nečtou. Jaké jsou tedy pro mazání obsahu pravidla?

Když nějaký takový požadavek přijde, tak ho porovnáme s našimi oficiálními zásadami, které máme, a koukáme se, jestli je žádost nějakým způsobem porušuje, nebo ne. Zároveň ho porovnáváme s platnou legislativou té dané země. Pokud se stane, že dojdeme k závěru, že vládní požadavek není oprávněný, tak máme i tu odvahu mu nevyhovět, což byl mimo jiné několikrát případ i právě Ruska. A to i přesto, že jsme následně sankcionováni a pokutováni.

Můžete být konkrétnější?

Tady je možná důležité také připomenout naši platformu YouTube. Je to místo, kde se soustředí jak nezávislé hlasy, tak občanská žurnalistika a my se proto velmi usilovně snažíme, aby tato video platforma zůstala v Rusku nadále funkční a dostupná. Zároveň od začátku ruské invaze na Ukrajinu podnikáme na YouTube spoustu opatření proti dezinformacím. Globálně jsme například v počátcích války zablokovali zpravodajské kanály, které jsou sponzorované ruským státem a podnikáme opatření proti tvůrcům, kteří se toto rozhodnutí snaží obcházet. Odstranili jsme takto z YouTube více než přes 5,5 milionu videí a 1000 kanálů, a to včetně těch spojených s RT a Sputnikem.

Takže s analýzou nesouhlasíte, chápu to správně?

Myslím, že zrovna ta informace v The Observer byla minimálně zavádějící, ne-li vlastně lživá.

Jak se Google připravoval na možný nárůst dezinformací před volbami? Jaké poučení jste si například vzali z minulosti nebo z ciziny?

Dbáme na to, aby všechny informace, které uživatel od nás dostane, byly ideálně co nejvíce z ověřených zdrojů, například ze státních webů nebo ověřených médií. Pomocí technologií se snažíme detekovat závadný obsah, dezinformace, misinformace - to je pro nás opravdu důležitý úkol. Spolupracujeme také s fact-checkingovými organizacemi, jako je Demagog.cz nebo CEDMO, což je středoevropská observatoř digitálních médií vedená Václavem Moravcem.

Máte například moderátory obsahu, jako je sociální síť TikTok?

Moderátory obsahu v té podobě, jak si představujete, nemáme. Máme spíš týmy odpovědné za dodržování našich zásad, neříkal bych tomu ale moderace.

Pojďme dál, česká pobočka Googlu za poslední finanční rok podle čerstvě zveřejněné účetní závěrky zaplatila daň z příjmu 11,6 milionu korun. Rok předtím to dělalo 22 milionů. Tržby za reklamu zobrazenou českým uživatelům ale údajně několikanásobně převyšují tyto hodnoty. Většina peněz společnosti „teče“ přes centrálu v Irsku, vysoké příjmy společnosti nejsou na našem trhu zdaněny. Hodláte tuto politiku do budoucna měnit? V jakém řádu Google platí v Česku celkový objem daní?

Google je už teď jedním z největších světových poplatníků daní. Jako mezinárodní firma platíme podle současně platných mezinárodních pravidel většinu daní v naší domovské zemi, tj. ve Spojených státech. Platíme taktéž všechny daně splatné v České republice.

Podle nového autorského zákona by měl Google, ale i další technologické platformy platit spravedlivý podíl všem vydavatelům, jinak jim hrozí vysoká pokuta až 10 procent z tržby. Google kvůli tomu přestal zobrazovat náhledy zpravodajského obsahu a opustil „Google News Showcase“,  která podporovala zpravodajský sektor. Správce licenčních práv a vydavatelů zároveň v létě zveřejnil nový sazebník, který po platformách vymáhá platby za užití obsahu. V jiných státech EU je platba za užití licenčního obsahu běžnou praxí, plánuje Google toto také v ČR? Budete s kolektivním správcem jednat?

Vydavatelům napříč Evropskou unií platíme prostřednictvím licenčních dohod, které máme dnes navázány s více než 5000 zpravodajskými publikacemi. V Česku tento úspěšný model bohužel aplikovat nemůžeme, protože nám to znemožňuje současné nešťastné znění autorského zákona.

Google nedávno spustil novou funkci, která na první pohled zásadně mění návyky uživatelů při vyhledávání. Takzvané „Přehledy od AI“ lidem předkládají výcuc z internetu, neoslabuje ale spoléhání na umělou inteligenci kritické myšlení?

Věřím, že ne. Myslím, že funkce pomáhá hlavně lidem, kteří jsou z podstaty věci zvědaví, dostat se k informacím rychleji, v ještě více strukturované podobě. Zároveň je potřeba říct, že přehled vygenerovaný umělou inteligencí je do jisté míry zjednodušující, ale zároveň rovnou nabízí celou řadu cest, jak do zdrojů proniknout hlouběji a kam vlastně pokračovat v tom hledání informací. Na našich datech vidíme, že zavedení přehledů vedlo k tomu, že uživatelé se službou tráví více času a že chtějí hledat ještě dále.

Je ale vyhledávání v „Přehledech od AI“ přesné? Nedávno jsem se takto snažil dopátrat, kolik stojí roční kupon na MHD v jiných městech než v Praze a AI „halucinovala“ - u Zlína ukázala pražský ceník a vydávala ho za zlínský.

Stát se to určitě může, nicméně je potřeba říct, že technologie, která stojí za AI přehledy, vychází z velkých jazykových modelů, ale je přizpůsobená právě pro zobrazování informací ve výsledcích vyhledávání. To znamená, že mnohem víc dbá na aktuální správnost a na možnost všechny informace ozdrojovat. Jak říkám, stát se to může, z našich dat ale vyplývá, že se to stává velmi, velmi, velmi zřídka. A pokud se něco takového objeví, mají uživatelé možnost označit výsledek jako chybný a my na to zareagujeme, přezkoumáme a upravujeme ho.

Vyhledává na Googlu informace i mladá generace? Jak se mění návyky například generace Z s oblibou sociálních sítí?

Podle dat to vypadá, že nová generace vyhledává ještě mnohem více než všechny předchozí. Využívá celou řadu zdrojů, nicméně Google pořád hraje velmi zásadní roli. My vidíme, že vlastně generace Z a zejména lidé ve věku 18–24 let jsou nejvíce aktivními uživateli vyhledávání. Je potřeba říct, že jejich vyhledávání se hodně liší od toho, jakým způsobem vyhledávaly jiné generace. Zatímco starší generace byly opravdu hodně závislé na vyhledávání pomocí klíčových slov a potom konzumace výsledků prostřednictvím odkazů, nová generace už je mnohem víc zvyklá na něco, čemu říkáme multimodalita.

Co to přesně znamená?

Že se kombinují různé formáty na vstupu i na výstupu. Abych byl úplně konkrétně a dal nějaký příklad, tak mladá generace je mnohem zvyklejší vyhledávat buď pomocí mluveného slova, že normálně na telefon mluví a zadávají lidskou řečí svůj dotaz a už tolik nepřemýšlí o tom, jaká klíčová slova zadá do vyhledávače. Někteří hledají dokonce pomocí vizuálního vyhledávání, což znamená, že opravdu fotí kamerou foťáku nebo kroužkují pomocí speciální funkce na obrazovce telefonu to, co chtějí vyhledat.

Co si uživatelé typicky vykroužkují?

Mladá generace hodně času tráví sledováním online videa, když ve videu uvidí někoho, kdo má boty, které se jim zrovna líbí, tak si prostě to video zastaví, zakroužkují na obrazovce telefonu a hned se dívají, kde si mohou ty stejné boty koupit. A tohle je způsob, kterým ta generace vlastně to vyhledávání používá, který vede k tomu, že ho používá ještě víc.

Při svém nástupu jste řekl, že vás fascinuje pokrok generativní AI. Google se umělé inteligenci věnuje i na vědecké bázi, jak zatím pomáhá AI akcelerovat vědecký výzkum?

Tohle je jeden z důvodů, proč mě má práce fakt baví. My opravdu věříme, že technologie mají obrovský potenciál měnit lidské životy k lepšímu, proto se na vědecký výzkum tolik zaměřujeme. Kdybych měl uvést nějaké konkrétní příklady, zmínil bych technologii AlphaFold, která pomáhá předpovídat struktury bílkovin, což je extrémně důležité pro celou řadu oblastí, zejména chemického a medicínského průmyslu. Může urychlit vývoj léků proti celé řadě nemocí a chorob, a to úsilí vlastně bylo oceněno i Nobelovou cenou, dva ze tří laureátů Nobelovy ceny za chemii v minulém roce byli z Googlu.

Jestli se nepletu, jedna z technologií se dotýká i Česka.

Ano, jde o využití technologií a umělé inteligence k předpovídání povodní a záplav prostřednictvím nástroje Flood Hub. My máme globální iniciativu, kdy se snažíme spolupracovat s lokálními institucemi a aktuálně mezi nimi je i Česká republika a Český hydrometeorologický ústav, se kterým spolupracujeme na tom, aby se výrazně zlepšila a urychlila možnost předpovídat povodně a záplavy.

Napadá mě další otázka, více praktická pro lidi. Na koho se mají obrátit, když mají pocit, že jejich podnikání má na Google špatné recenze z toho důvodu, že se ho tím snaží podrývat konkurence? Vždyť počet hvězdiček je často ten jediný důvod, proč někteří zamíří do restaurace…

Chápu, že tohle je věc, která řadu uživatelů nebo provozovatelů trápí. Je to pro nás důležité téma, netýká se to jenom recenzí, ale obecně, co se týče obsahu, tak všechno to vlastně začíná tím, že máme nějaké veřejně publikované zásady a pravidla, co by jakýkoliv obsah, který lidé nahrávají na naše platformy, měl splňovat. Počínaje tím, že by neměl být nepravdivý, ale zároveň by neměl podněcovat k nenávisti a spoustu dalších věcí.

Tím to všechno začíná a my děláme maximum pro to, abychom dokázali dodržování těch zásad vlastně naplnit. Hodně nám v tom zase pomáhají technologie, což si myslím, že je pozitivní zpráva, protože právě umělá inteligence dokáže velmi urychlit detekci takového škodlivého obsahu. Když se někdy stane, že škodlivý obsah se na platformy dostane, tak vždy existuje možnost, jak ho nahlásit. A my ho pošleme na přezkoumání.

A konečné slovo, jestli je obsah závadný, má člověk nebo technologie?

Fungují obě možnosti a dost často v kombinaci. Není to tak, že bychom to dělali úplně bez lidí, ale technologie nám hodně pomáhá v tom, abychom byli efektivní.