Komentář: „Jednoho Obamu už měli.“ Rasa je stále Trumpova nejsilnější karta

Komentář si také můžete poslechnout v audioverzi.

Donald Trump zuří a veřejně žádá, aby ho veřejnost začala chválit za podle něj zlaté časy, které do Ameriky opět přivedl. Jeho nedávný maniakální projev k národu přímo z Oválné pracovny Bílého domu ale spíše vysílá opačný signál.

Prezidentství je v krizi a žádný řev do kamer Američany o jejich pocitech nepřesvědčí.

Inflace je stejně vysoká jako před rokem a na počátku toho nového se dá očekávat, že ceny půjdou ještě nahoru. Podnikatelé nechtěli příliš dramaticky zdražovat před vánočními svátky, aby vyrovnali své ztráty z Trumpových dovozních cel. V lednu je už ale nic držet zpátky nebude.

Vláda mezitím odeslala dvacet miliard dolarů ideologicky spřízněnému prezidentovi Argentiny a v Karibiku zahájila válečnou kampaň proti Venezuele.

A nakonec sám Trump začal kličkovat s takzvanými Epsteinovými seznamy, které coby kandidát slíbil odtajnit jako první věc svého druhého mandátu (hned po ukončení války na Ukrajině).

Tohle všechno se odráží v propadu oblíbenosti Donalda Trumpa. Dokonce se podle průzkumů nepatrně otřásá i neotřesitelné MAGA, hnutí Make America Great Again.

Trump se nicméně právě o tuto základnu nejvěrnějších může nadále opřít.

Konfrontováni s realitou členové MAGA nabízejí zhruba tři odpovědi. Ti nejhorlivější tvrdí stejně jako prezident, že je na tom Amerika skvěle. Ti mírnější, že slibované zlaté časy jsou za rohem. A třetí tábor za současnou situaci stále viní demokrata Joea Bidena.

Podle nedávného průzkumu stanice NBC News sice i toto křídlo Republikánské strany považuje za nejdůležitější téma ekonomiku a inflaci, přesto se v rozhovorech se členy MAGA dříve či později objeví jiné viscerální téma, jež je mobilizuje.

Během nedávné cesty po konzervativních venkovských regionech jsem sledoval, jak neutuchající podpora, kterou MAGA Američané k Trumpovi chovají, vychází z prezidentova přístupu k rasové otázce.

Trumpovi příznivci v Kentucky, Indianě či Arkansasu s nadějí mluvili o tom, že tento prezident zarazil nekontrolovatelný příliv imigrantů do USA. Zároveň chválili jeho deportace, které se z většiny týkají minorit.

A nakonec se této skupině Američanů zamlouvá i útočná rétorika prezidenta namířená proti lidem tmavé pleti. Třeba když Trump nedávno desetitisícovou komunitu Somálců žijící v Minnesotě označil za „odpad“.

Není žádným tajemstvím, že jeden z hlavních poradců Donalda Trumpa Stephen Miller, architekt masových deportací, věří v takzvanou teorii „Velké výměny“. Tedy, že předchozí americké vlády (rozuměj demokratické) dělaly vše proto, aby k demografické změně v USA došlo a bílá rasa tak ztratila svou dominanci.

Sám Trump nedávno poznamenal (údajně napůl žertem), že Miller by nejraději nechal v Americe jen zhruba 100 milionů lidí. Zbytek (a víme jaký) by nechal „vyhodit“.

Možná jsou to jen slova, každopádně například na bývalého horníka Marka Carmera z městečka Beattyville ve státě Kentucky působí až hypnoticky. Konečně je podle něj u moci lídr, který vidí přibližující se zkázu.

„Už jednoho Obamu měli,“ pronesl v rozhovoru pro Seznam Zprávy.

Znovu a znovu si člověk uvědomuje, že v části americké stejně jako evropské kolektivní představivosti je Amerika nadále považována za „národ imigrantů“. V jiné imaginaci - a zdá se stále málo probádané - ale panuje přesvědčení, že USA patří jen jedné sortě (bílých) lidí.

Možná ještě znepokojivější než rasismus je planá naděje horníka Carmera a mnohých dalších, že díky Trumpovi dochází k obratu. Nedochází. USA budou do dvaceti let zemí minorit. Jinými slovy, mysl Marka Carmera svádí boj s větrnými mlýny.

Příznivci Donalda Trumpa označují prezidenta za transformativního vůdce. Pokud se podíváme na imigraci, tak to bezpochyby platí. Ostatně rok 2025 bude prvním za posledních nejméně 50 let, kdy USA vykáží negativní migraci, tedy že více lidí ze země odešlo, než do ní přišlo.

Demokraté téma imigrace šokujícím způsobem podcenili, nedokázali upravit svou rétoriku, natož aby začali jednat na jižní hranici s Mexikem, kudy za Joea Bidena proudil do USA rekordní počet nelegálních přistěhovalců.

Trump ale deportace změnil v nahánění lidí, bez ohledu na životní okolnosti deportovaného. V čem je dvacet let pracující Mexičan, jehož práci žádný Američan nechce, pro USA nebezpečný? Vždyť přece špatně placenou, ale dobře odvedenou prací přispívá k rozkvětu daného byznysu!

Někteří imigrační agenti se přitom chovají, jako kdyby jim ulice patřila, jejich počínání z ní dělá spíše ulici kubánskou nebo venezuelskou. Nikdo by se v Americe neměl obávat, že by ho mohly arbitrárně přepadnout vládní ozbrojené složky a to třeba jen na základě „podezření“, že nevypadáte jako „rodilý“ Američan.

V určitých případech ale nelze poznat rozdíl: Maskovaní muži bez označení přirazí k chodníku v neoznačeném autě, vyběhnou ven a „podezřelého“ napadnou a spoutají. Videa s podobnými „incidenty“ se objevovala pravidelně po celý rok.

V očích celé řady trumpistů jsou tyto metody nutné, protože USA čelí invazi imigrantů, kteří potom budou „volit Obamu“. I proto Trumpova podpora v MAGA nijak dramaticky neklesne. Protože jeho řev je řevem velkého davu stárnoucích bělochů, jakým je Mark Carmer.