Hlavní obsah

Čeští novináři často čelí útokům. Nová platforma jim poskytne pomoc

Foto: Shutterstock.com

Ilustrační fotografie.

Více než třetina českých novinářů se aspoň jednou měsíčně setkává s útoky, většina je však nikomu nehlásí. Oznamování incidentů i přístup k užitečným informacím usnadní nově spuštěná platforma Bezpečná žurnalistika.

Článek

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Od čtvrtka funguje platforma Bezpečná žurnalistika. Projekt, který vytvořil Český výbor Mezinárodního tiskového institutu (CZ IPI), je prvním prostředím, ve kterém mohou novináři hlásit incidenty či hledat pomoc se svými problémy.

Platforma Bezpečná žurnalistika funguje v online prostředí. Její nejpodstatnější částí je formulář, skrze který mohou novináři nahlásit incident související s jejich prací. „Jakmile se formulář odešle, vyhodnotí jej zkušený pracovník. Ten pak osobu, která hlášení odeslala, kontaktuje a domluví se s ní na dalším postupu,“ popsal fungování člen správní rady CZ IPI Petr Orálek.

Pomoc nabízená oznamovateli se odvíjí od charakteru hlášení. Platforma může poškozenému poskytnout psychologickou či právní pomoc, přičemž k dispozici jsou odborníci z obou oblastí. Novináři mohou také požádat o radu, jak ve své situaci postupovat, či o pomoc s podáním oznámení činu na policii.

Dotazník je možné vyplnit i anonymně, poté se však s novinářem, který incident nahlásil, nelze spojit a nabídnout mu pomoc. „V takovém případě hlášení aspoň zaevidujeme a stane se součástí našich statistik,“ uvedl Orálek.

Ředitel Úřadu služby kriminální policie Vladimír Lukášek upozornil, že dotazník není vhodné použít v situacích, kdy se novinář nachází v přímém ohrožení. „V případě ohrožení života nebo ublížení na zdraví je třeba volat linku 158,“ uvedl a dodal, že dotazník také nenahrazuje trestní oznámení.

Formulář pro hlášení incidentu:

Projekt také novinářům nabízí informativní část. „Jde o takový manuál pro novináře, jak se chovat v určitých situacích,“ popsal Orálek. Novináři zde najdou například návod, jak postupovat v situaci, kdy čelí nátlaku, nebo případy, kdy by měli podat trestní oznámení. Zahrnuty jsou také odpovědi na nejčastější dotazy novinářů, kteří čelí problémům – například jak postupovat v případě, kdy na ně byla podána žaloba.

Druhá část webu vznikla ve spolupráci s Policií ČR. „Popsali jsme mechanismy, které dnes fungují při ohlašování přestupků, případně trestných činů,“ popsal Lukášek. Policisté dále osobám působícím na webu předali informace o tom, jak se má oběť chovat, pokud se setká s konkrétními typy útoků, jako je vydírání či vyhrožování.

Foto: Bezpečná žurnalistika

Platforma Bezpečná žurnalistika novinářům radí, jak postupovat například při nátlaku nebo vyhrožování.

Novináři se s útoky setkávají denně

Myšlenka založit platformu, která by nabízela komplexní pomoc novinářům, vznikla podle zástupců rady CZ IPI asi před dvěma lety. Jedním z důvodů byla situace regionálních redaktorů. „Mnozí moji kolegové, kteří pracují v regionech, nejsou dobře napojeni na redakční centrum. Pokud jsou vystaveni nepříjemným situacím, není pro ně tak snadné na to upozornit redakci,“ uvedla místopředsedkyně správní rady CZ IPI Zuzana Vlasatá.

Koncem loňského roku si česká pobočka IPI nechala vypracovat průzkum od agentury Ipsos o stavu novinářské profese. „Minimálně jednou měsíčně se s útoky setká více než třetina novinářů,“ zmínila Vlasatá.

Šest procent respondentů dále uvedlo, že se s útoky setkává denně. Většina ale tyto incidenty nikomu nehlásí. Z průzkumu také vyplynulo, že právní pomoc či psychologickou oporu by ocenilo 42 procent z nich.

Autoři iniciativy se při tvorbě Bezpečné žurnalistiky inspirovali již existujícími platformami v zahraničí. „Zjistili jsme, že existuje řada osvědčených modelů, a to například v Holandsku,“ uvedla Vlasatá. Finální předlohou se pak stal projekt Bezpečná žurnalistika ze sousedního Slovenska, který provozuje Investigatívne centrum Jána Kuciaka (ICJK).

Slovenská platforma vznikla v únoru roku 2023 právě podle holandského modelu. Minulý rok bylo skrze iniciativu nahlášeno 74 incidentů. „Jedná se jen o ty nejzávažnější případy, protože víme, že ty méně vážné už novináři ani nehlásí,“ upozornil šéfredaktor ICJK Lukáš Diko.

Diko také dodal, že spuštění podobného projektu v Česku vítá. „Podobná iniciativa může pomoct předejít činům, jako byla právě vražda Jána Kuciaka,“ uvedl.

Související témata:

Doporučované