„V jiném vesmíru.“ Sliby ANO by podle ekonomů stály stovky miliard

Nižší daně pro právnické osoby, návrat valorizačního mechanismu důchodů, jednotné DPH na stravovací služby a nealkoholické nápoje. Hnutí ANO ve svém programu slibuje řadu rozsáhlých změn. Z těch nejzásadnějších Seznam Zprávy vybraly osm a s ekonomy Danielem Münichem a Davidem Klimešem jsme mluvili o tom, kolik by dané změny mohly stát.

V rámcovém odhadu, který nejdříve Münich zveřejnil na svém facebooku, se částka, kterou by stát při prosazení změn musel vynaložit, vyšplhala zhruba na 75 až 82 miliard ročně. Při připočtení dopadů v oblasti důchodů suma výrazně překročila sto miliard. „Nejde ale o součet za všechno, stačí se podívat třeba na oblast školství, tam by okamžitě přibylo dalších 30 až 40 miliard a tak dále. Celkově se tedy bavíme opravdu o stovkách miliard v náročnosti pro stát,“ zhodnotil Münich.

Podle ekonoma si voliči budou muset vybrat mezi dvěma extrémy. „Mezitím co program Spolu neslibuje téměř nic, tady se naopak slibuje úplně všechno. Po věcné stránce, co se týče nějakých systémových reforem, je v programu ANO řada zajímavých a rozumných věcí, finanční nákladnost těch slibů je ale úplně v jiné dimenzi, vesmíru i galaxii. Je to v podstatě naprostý nesmysl,“ doplnil Münich.

Při výhledu současného státního rozpočtu jsou tak sliby podle Münicha i při konzervativních odhadech nesplnitelné. Místopředseda ANO Karel Havlíček na dotaz Seznam Zpráv ohledně hospodářské strategie oznámil, že způsob financování bude představen příští úterý. „Strategie je komplet hotová, ale dávkujeme to. Včera program, očekáváme diskuzi, učitě se budou skloňovat některá opatření. Cílem programu není a nebyla provazba na rozpočet, to nemá žádná strana, je to soubor našich cílů,“ řekl Havlíček.

ANO v programu slibuje návrat tří daňových slev, které by podle odhadů Münicha představovaly výdaje zhruba 14 až 15 miliard ročně. U podobné částky se ve svých odhadech pohybuje i ekonom David Klimeš.

První by byla sleva na druhého z manželů, kterou od roku 2024 mohou uplatňovat jen ti, kteří mají manžela či manželku starající se o dítě do tří let věku. Systém, kdy na slevu dosáhne nepracující manžel či manželka i v případě, že nemají děti, je podle Münicha demotivační a ekonomové tento přístup dlouhodobě kritizují. „Vzniká tam pak obrovské zdanění při příchodu dané ženy na trh práce, není důvod to znovu zavádět. Jde o návrat do systému, který nedává smysl, obzvláště v situaci, kdy nemáte ve státním rozpočtu dost peněz,“ řekl Münich.

Podle jeho odhadů změna v této slevě uspořila ročně devět až deset miliard. Klimeš je v tomto ohledu konzervativnější, i tak ale odhaduje částku kolem pěti miliard ročně. „Zároveň znovuzavedení této slevy je nejméně zdůvodněné, sleva zpomaluje návrat na trh práce některých skupin obyvatel, což by stát neměl podporovat,“ uvedl Klimeš.

Druhou daňovou slevou, která by se podle ANO měla vrátit, je školkovné, které bylo zrušeno od roku 2024. Finanční injekce rodinám s malými dětmi při jejich umístění do školky podle Münicha ale představovala pomoc především pro střední a vyšší třídu. „Vůbec to nepomáhalo těm chudším, kteří neměli z čeho si tu slevu na školku odečíst. Nemáme peníze na dávky a přídavky pro matky samoživitelky, není tedy důvod podporovat slevami střední a vyšší třídu s malými dětmi,“ uvedl Münich. Stát podle něj zrušením školkovného ušetřil až čtyři miliardy ročně.

Zatížení rozpočtu v tomto případě Klimeš odhaduje na nižší desítky miliard. „Než tuto slevy znovu zavádět, bylo by lepší investovat do kapacit školek a škol,“ doplnil.

A do třetice, ANO slibuje daňovou slevu na práci studentů. Podle Münicha by ale nešlo o efektivní způsob využití peněz. „Náš systém finanční podpory studentů je nefunkční, lepší je studenty podporovat jinak, protože chceme, aby studovali, ne pracovali,“ popsal Münich. On i Klimeš se shodují, že státní výdaje by v tomto případě byly do miliardy korun.

Současná vláda Petra Fialy (ODS) prosadila postupné zvyšování vyměřovacího základu pro sociální pojištění na 55 procent průměrné mzdy. Podle Ministerstva financí to znamená 13 až 15 miliard ročně pro veřejné rozpočty. Hnutí ANO chce tuto změnu zastavit.

O miliardy by tedy stát podle Münicha přišel. Za vhodnější by nicméně ekonom považoval celkovou restrukturalizaci paušálů, ne plošné opatření. „Jsou obrovské rozdíly mezi různými typy OSVČ, tuto propast mezi jednotlivými profesemi potřebujeme snížit,“ okomentoval.

„Vyšší odvody jistě zatěžují živnostníky, ale pokud je ANO nechce zvyšovat, musí říct, jak jinak zaručí, že pak živnostníci nebudou mít mizerný důchod,“ říká k tomu Klimeš.

Návrat starého vzorce pro valorizaci důchodů a hranice 65 let pro odchod do penze jsou hnutím ANO představované změny, které by podle Münicha měly silný dlouhodobý efekt na rozpočet. „Okamžitě by se změnilo jen relativně málo. Jakmile ale začnou do důchodu odcházet ti, kteří původně ještě neměli, částky začnou narůstat velmi rychle,“ řekl Münich. Podle jeho odhadů by v dlouhodobém horizontu mohlo jít i o 170 miliard, samotná valorizace by pak státní pokladnu vyšla na dalších několik desítek miliard.

Před změnami v důchodové reformě varuje i Klimeš. „Ohrozilo by to stabilitu penzijního systému. Jakkoliv garantování valorizačního mechanismu a následně jeho chaotické rušení bylo velkou politickou chybou vlády Petra Fialy, rozhodně není správné se vracet k původnímu schématu,“ zhodnotil.

Zvýšení věku odchodu do důchodu označil Klimeš za obrovskou zátěž pro rozpočet v demograficky kritických třicátých letech. „Je až tragikomické připomínat, že sám Andrej Babiš byl v roce 2016 přívržencem průběžného posouvání věku pro odchod do důchodu spolu s rostoucím věkem, pak otočil. Naopak KDU-ČSL byla pro stop 65, pak otočila,“ uvedl.

„Lidé potřebují alespoň deset, dvacet let dopředu vědět, kdy do toho důchodu půjdou. Pokud hranici ANO opravdu vrátí na 65 let, budoucí vlády na to těžce doplatí, ale už to půjde jen velmi těžko vrátit,“ dodává Münich.

Konsolidační balíček vlády Petra Fialy zvýšil daně z příjmů právnických osob na 21 procent od roku 2024, Ministerstvo financí touto změnou očekávalo příjmy do rozpočtu zhruba 22 miliard ročně navíc. Pokud ANO daň sníží, státní pokladna o tyto peníze přijde. „Je až hloupé opakovat, k jakému národnímu debaklu došlo zrušením superhrubé mzdy na konci roku 2020, kdy jsme si zadělali na všechny současné problémy. Teď ten horký brambor bude hozen na novou vládu,“ okomentoval Münich.

V současnosti se stravovací služby nacházejí ve snížené sazbě DPH 12 procent a nealkoholické nápoje v základní sazbě 21 procent. To chce ANO sjednotit na nižší sazbě. Podle Münicha by to znamenalo výpadek 20 až 23 miliard ročně s tím, že vyrovnání této ztráty skrze vyšší spotřebu je nejisté. „DPH je taková hračka, se kterou si politici hrají. Ze sníženého DPH benefitují většinou ti lidé, kteří pomoc nepotřebují,“ řekl. Jako příklad uvedl gastronomii, kam podle něj ti s největšími finančními problémy nechodí.

Klimeš je s odhadem opatrnější, míru zvýšení spotřeby podle něj předem odhadnout nelze. „DPH potřebuje už dlouho systematickou revizi, ne náhodné politické pokusy, jak jsme viděli v konsolidačním balíčku či nyní v programu ANO,“ řekl.

DPH bývá podle Münicha především předmětem hádek politiků, skutečný pozitivní dopad ale tak velký není. „Lidé pak vymýšlejí co nejvíce způsobů, jak systém zneužívat, stát potom zaměstnává další úředníky, kteří složitý systém hlídají a takhle stále dokola,“ doplnil.

Zvýšení z 350 tisíc na 400 tisíc by znamenalo dle odhadů Münicha náklady pro stát dalších čtyři až pět miliard, jde přitom o formu pomoci, která je podle něj nepříliš efektivní. „Česká republika dává na rodinnou politiku spoustu peněz, bohužel ne na takové formy, které skutečně pomáhají rodinám a motivují k rodičovství,“ řekl.

Plošná opatření jsou podle Münicha drahá a neberou ohled na potřeby konkrétních lidí. „Mnohem lepší by bylo peníze vzít a například dostavět kapacity předškolních zařízení v lokalitách, kde dlouhodobě chybí,“ uvedl.

U čtyř miliard se ve svých odhadech pohybuje i Klimeš, zdůrazňuje ale, že záleží na tom, kde se stabilizuje počet nově narozených, kterých je nyní historicky nízký počet.

Pokud by sleva na jízdné stoupla z 50 procent na sazbu 75 procent, stát by podle Klimeše musel vynaložit další jednu až dvě miliardy. „Pokud by je ubral v rezortu dopravy z podpory hromadné dopravy či oprav silnic druhé a třetí třídy, nebylo by to rozumné,“ doplnil.

Podle Münicha je i zde hlavním problémem to, že jde o plošnou podporu, která je drahá a ne každý ji využije. „Pokud bych měl na stole balík peněz, ten, který to stejně bude stát, použil bych ho na financování vratné studentské pomoci, například poskytování vratných grantů, které by se splácely dodatečnou dočasnou daní v budoucnu,“ navrhl.

ANO slibuje nástupní plat 50 tisíc pro policisty, hasiče, celníky, učitele, vojáky nebo příslušníky vězeňské služby. Takový krok by státní kasu jednoznačně zasáhl, dopředu dopady ale spočítat nelze. „Mnohem rozpočtově zásadnější je slib valorizace. Neznáme jeho vzoreček, nevíme, zda tam bude garance růstu o část inflace či něčeho jiného. Rozhodně to není rozpočtově rozumné slibovat, když stát vůbec neví, zda na tento slib bude mít peníze. Zároveň mi přijde zcela chybné rozdělit státní a veřejné zaměstnance na ty, kteří mají jistotu valorizace platu a ty, kteří tuto jistotu nemají,“ zhodnotil Klimeš.

Münich upozornil také na to, že například mezi učiteli není největším problémem výše nástupních platů, ale jejich pomalý růst. „Zatímco vrstevníkům, kteří jsou mimo školství, rostou platy diametrálně více, učitelům rostou hrozně pomalu. Proto i často mladí učitelé do té práce jdou, ale pak vidí, jak ostatní jejich kamarádi letí nahoru a oni sami postupují mravenčím tempem, tak to vzdají,“ popsal.