Stejná práce, až čtyřikrát nižší daň. Část ekonomů navrhuje vyšší sazby pro „ičaře“

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Sociálnědemokratický ministr Jan Mládek leží živnostníkům dodnes v žaludku za to, že je kdysi označil za „parazity“. Jejich – v porovnání se zaměstnanci – výrazně nižší daňová zátěž dráždí dodnes. A když vlády hledají nové zdroje příjmu, bývají OSVČ často první na ráně.

Zatím si ale nikdo z politiků na výdajové paušály či paušální daň nedovolil sáhnout. Podle ekonoma Vladimíra Bezděka nyní nazrál čas toto tabu prolomit.

„Při zavádění kompletně nového daňového systému v první půli 90. let v souvislosti s celkovou ekonomickou transformací dávalo smysl podpořit výrazně OSVČ jakožto nositele ekonomické samostatnosti a pružnosti ve vznikající tržní ekonomice. Cíl vybudovat významný segment ‚samopodnikatelů‘ se podařilo naplnit. Dnes jsme ovšem o 30 let dále. A ekonomika jako celek i veřejné finance čelí novým velkým výzvám,“ míní ekonomický poradce prezidenta.

Think tank PAQ Research a Výzkumný institut práce a sociálních věcí (RILSA) přinesly rozsáhlou analýzu toho, jak OSVČ v českém daňovém systému fungují. A došly k závěru, že danění OSVČ není fér. Oproti zaměstnancům odvádějí státu zlomek. Pravidla navíc daňově zvýhodňují i vysokopříjmové OSVČ v kancelářských profesích vůči těm s nižšími příjmy a vysokými náklady.

Propastný rozdíl ve zdanění je nejnázornější na modelovém příkladu dobře vydělávajícího pracovníka například v IT. Pokud pracuje jako OSVČ, má tržby kolem 93 tisíc měsíčně a nízké reálné náklady. Nejvíce se mu tedy vyplatí paušální daň, na které měsíčně odvede 8716 Kč.

Pokud by se tentýž „ajťák“ nechal zaměstnat, zaplatil by daň z příjmu a pojistné zhruba 35 tisíc korun. Spolu s částkou, kterou by za dotyčného odvedl státu jeho zaměstnavatel, je zdanění čtyřnásobné oproti tomu, co stát získá od OSVČ.

„Osoby samostatně výdělečně činné jsou kořením ekonomiky, měli bychom je podporovat. Ručí za své podnikání celým svým majetkem, musí si práci zajistit a uhájit a jejich rizika jsou nesrovnatelná se zaměstnanci, proto porovnávat jejich daňové zatížení s lidmi v pracovněprávním vztahu je velmi, velmi nefér,“ oponuje daňový poradce skupiny BDO Jiří Nekovář, někdejší předseda Komory daňových poradců.

Autoři studie pod vedením Petra Vilíma a Filipa Pertolda odhadují, že čtyři z pěti živnostníků neplatí daně skoro vůbec. Odhadem 78 % z Čechů, kteří jsou OSVČ na hlavní činnost, zaplatí na dani z příjmu fyzických osob maximálně stovku měsíčně.

Že se od OSVČ vybere v součtu málo, potvrzují i data Eurostatu. V roce 2023 OSVČ odvedly na dani a pojistném celkem 94 mld. Kč. To dělá cca 8 % z celkových povinných odvodů práce (1,188 mld. Kč). Vzhledem k tomu, že v populaci tvoří hlavní OSVČ 13 % (a dalších 9 % jsou vedlejší, celkem 1,1 milionu lidí), odvody OSVČ jsou v porovnání se zaměstnanci méně než poloviční, konstatuje studie.

V rámci Evropy také Česko nápadně vyniká v tom, kolik podnikatelů tu máme. Na každé čtyři zaměstnance připadá v Česku jedna osoba samostatně výdělečně činná. Podíl OSVČ na pracovní síle je čtvrtý nejvyšší v Evropě a nejvyšší mezi ekonomikami s vysokým podílem průmyslu. To podle autorů studie indikuje, že jsou tu podmínky pro OSVČ nastaveny až příliš výhodně.

Podle Josefa Jaroše, předsedy Asociace malých a středních podniků, je důvod vysokého počtu podnikatelů u nás jinde. „Vysoká míra zdanění práce žene lidi do živnostenských listů. Je to ten omílaný švarcsystém. Než zásadně zdaňovat živnostníky, my bychom hledali cestu jinde. Upravit zdanění práce. Je hrozně lákavé zdanit živnostníky a všechno se vyřeší, samozřejmě, že nevyřeší.“

V čem má být podle zmíněných ekonomů tak výhodné být živnostník? Primárně v benevolentních výdajových paušálech. Podnikatel, který nechce dokládat veškeré faktury a účtenky a pak si od daňového základu odpočíst své reálné výdaje, si může odepsat paušální částku.

Ta je jak oproti zahraničí, tak proti 90. letům, kdy se systém zaváděl, velmi štědrá. V Německu či Polsku možnost uplatnit paušální výdaje vůbec neexistuje. U nás si řemeslníci a zemědělci daňový základ snižují o 80 %, kancelářské živnosti odečítají 60 %. Ze zbylého daňového základu se vypočítává – logicky nižší – výsledná daň i pojistné.

Šetření mezi zhruba 1400 OSVČ, jehož zjištění studie přináší, potvrdilo to, o čem se už roky šušká. Že skutečné výdaje OSVČ jsou výrazně nižší než uplatněný paušál. Největší rozdíl je u OSVČ v profesích, které klasifikujeme jako kancelářské. Ty nenakupují stroje anebo materiál, ale spíše hardware a software. A přitom smí využívat štědrý 60% paušál.

„Odhadované skutečné náklady těchto OSVČ dosahují jen zhruba čtvrtiny oproti uplatnitelnému paušálnímu výdaji,“ zjistila studie. Typická OSVČ s 60% paušálem v kancelářské profesi si dnes z tržeb 600 tisíc Kč může odečíst 360 tisíc. Její základ pro daň a pojistné tak tvoří 240 000 Kč, i když reálný příjem (zisk) po odečtení nákladů 16 % tvoří cca 500 000 Kč, tedy více než dvojnásobek.

Co navrhuje tým autorů reformy pod vedením ekonomů Petra Vilíma a Filipa Pertolda? Paušální odpočet pokrátit všem živnostníkům. Nejvíce ale kancelářským profesím, ze 60 % na 30 %. Viz tabulka níže.

„Debatě nad výdajovými paušály se u některých profesí nebráníme. U kancelářských profesí by nějakou úpravu snesly. Budeme ale radikálně proti, pokud by se diskuze vedla ve stylu pojďme na všechny živnostníky en bloc (najednou, pozn. red.),“ říká Josef Jaroš z Asociace malých a středních podnikatelů a živnostníků.

Ještě více než paušální výdaje se některým OSVČ vyplatí paušální daň. Tento alternativní režim využívá skoro 120 tisíc OSVČ. Funguje tak, že do určitého limitu tržeb lze daně a zdravotní a sociální pojištění odbavit jedinou, společnou platbou.

To mnohým OSVČ ušetří nejen papírování, ale i náklady. Díky relativně nízké platbě (nejčastěji 8716 Kč měsíčně) si mohou OSVČ s vysokými tržbami a nízkými náklady snížit průměrnou daňovou sazbu až na 7 %. A to včetně pojistného.

Paušální daň, který zavedla někdejší ministryně financí za ANO Alena Schillerová, je v rámci střední Evropy unikát. Podobný režim sice dříve fungoval v Polsku a Maďarsku, ale z důvodu přílišné daňové optimalizace se zrušil nebo výrazně omezil.

Například pro modelovou OSVČ v kancelářské profesi při reálném zisku 1,2 milionu Kč ročně činí roční platba 105 tisíc korun, což je zhruba 9 % skutečného zisku. Při paušálních výdajích by OSVČ zaplatila o cca 80 tisíc ročně více. Kdyby pak uplatňovala reálné výdaje, státu by odvedla o téměř 320 tisíc více než v paušální dani.

Ekonomové navrhují zvýšit měsíční platbu na 9842 Kč, což odpovídá odvodům zaměstnanců z minimální mzdy.  A zadruhé, volají po snížení limitu tržeb, do kterého je možné do paušální daně naskočit. Nyní jsou to dva miliony, návrh chce limit vrátit na milion, jak to bylo do roku 2022.

Zároveň jsou autoři reformy pro to, aby možnost paušální daně zůstala jen pro OSVČ, které mají hodně papírování. Třeba v pohostinství, v maloobchodu, ale i pro řemeslníky a zemědělce. Vysoký objem faktur a účtenek je těžší kontrolovat stejně jako platby v hotovosti.

Summa summarum, 60 % všech OSVČ by se odvody zvýšily, naopak 36 % - zejména těm s nižšími příjmy - by se snížily, odhadují dopady změn autoři.  Reforma by po započtení všech dopadů vynesla až 25 miliard korun ročně, kalkuluje studie. Pomohla by omezit švarcsystém, ve kterém podle odhadů pracuje 100 tisíc lidí, a trochu narovnala pokřivený trh práce.

Vyšší výběr od OSVČ by mohl být využit na snížení zdanění zaměstnanců, nebo na vyšší financování vzdělávání a obrany, ale hlavně by posílil sociální zabezpečení živnostníků ve stáří, plánují autoři reformy.

Právě důchody jsou totiž u OSVČ do budoucna problém.  Nízké odvody znamenají v budoucnosti nižší penze. Častý argument sice zní, že OSVČ sice do veřejných rozpočtů odvádí výrazně méně, ale že také z veřejných služeb čerpají nižší benefity.

Podle daňového poradce Jiřího Nekováře si řada OSVČ na důchod spoří po vlastní ose. „Já žiju v představě, možná naivní, že osoby samostatně výdělečně činné jsou dostatečně ekonomicky vzdělané a vědí, že si na ten důchod a na to stáří musí vydělat a ušetřit.“

Jak ale vysvětluje spoluautor studie, expert na penze Filip Pertold, OSVČ zase o tolik nižší důchody než zaměstnanci nepobírají. Jejich odvody jsou přitom významně nižší.

„Vyměřené důchody OSVČ s minimálními odvody jsou kolem 12 tisíc korun. Systém je s nimi solidární, garantuje jim skoro celý náhradový poměr předchozích příjmů. Plynou z toho jen o něco málo nižší důchody, než mají zaměstnanci,“ vysvětlil před časem pro SZ Byznys Pertold.

Současná vláda zdanění OSVČ měnit nehodlá. „MF aktuálně nepřipravuje žádný konkrétní návrh na změnu těchto pravidel. Jakákoli úprava by navíc musela projít standardním legislativním procesem, jehož dokončení by bylo v rámci stávajícího volebního období velice nepravděpodobné,“ uvedla mluvčí Ministerstva financí Gabriela Krušinová.

A připomíná, že vládní konsolidační balíček už jisté zvýšení odvodové zátěže OSVČ přinesl. „Zvýšením odvodů si OSVČ zajistí vyšší důchody a zároveň přispějí k udržitelnosti důchodového systému pro všechny.“

Podnikatelům se od ledna zvýšilo pojistné, a to především sociální. Stouplo jim ale také zdravotní pojištění. A OSVČ využívajícím paušální daň narostla paušální daň. Postupné zvyšování povinných plateb podnikatelů a živnostníků bude pokračovat až do roku 2026.