Ministerstvo obrátilo. Na změny v územních plánech přitom obce už daly statisíce

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Bydlení červené, rekreační objekty žluté, občanské vybavení sytě růžové, zeleň zelená a třeba výroba šedivá.

Před rokem sjednocená pravidla pro grafickou podobu územního plánování navrhuje v nové vyhlášce Ministerstvo pro místní rozvoj opět rozvolnit.

Pro část odborníků i starostů je to nepochopitelný obrat.

„Mluvilo se o tom 30 let, aby se sjednotily územně plánovací dokumentace a staly se srozumitelné napříč republikou. To, že dnes dochází k rušení standardů, vidím jako obrovský krok zpátky. Bude zase chaos v územně plánovacích dokumentacích. Jejich srozumitelnost bude daleko horší,“ říká Petr Durdík, předseda Asociace pro urbanismus a územní plánování ČR.

Popisuje, že sjednotit - třeba červenou barvu pro bydlení – pomáhá v lepší srozumitelnosti plánů. „Jde o to, že územní plány po celé republice dříve byly tak, že bydlení bylo v každém územním plánu označené jinou barvou. A to se sjednotilo. Uživatelů je spousta. Jsou to i občané a ti se potřebují zorientovat a tohle jim pomáhá,“ hájí zásady jednotné grafické podoby.

Ministerstvo pro místní rozvoj jako předkladatel myšlenku opětovného rozvolnění grafické podoby hájí.

„Od jednotného grafického standardu se neupouští zcela, ale už nebude bezpodmínečně závazný v právním předpisu. I nadále je doporučován Ministerstvem pro místní rozvoj, a to formou metodiky MMR. V odůvodněných případech bude možné se od něj odchýlit za předpokladu dodržení základních předpokladů uvedených ve vyhlášce,“ reaguje Petr Waleczko, ředitel odboru komunikace Ministerstva pro místní rozvoj.

Přidává i technický argument. Loni zavedený grafický standard je ušitý na míru jedinému měřítku, a to 1:5 000. Nepočítá tak třeba s měřítkem 1:10 000.

„V případě komplikovanějších území a měřítka 1:10 000 je už aplikace jednotného grafického standardu mnohem problematičtější,“ tvrdí Petr Waleczko.

V důvodové zprávě k upuštění od sjednocených grafických prvků zároveň ministerstvo mluví i o tom, že dojde k úspoře peněz.

Obce a města totiž do sjednocení investovaly řádově stovky tisíc korun. Podle důvodové zprávy například středočeská obec Křesatice se 742 obyvateli vynaložila 380 tisíc korun. Vimperk pak 590 tisíc korun, Šluknov 1,2 milionu a Klatovy 1,5 milionu korun.

Podle ministerstva tak ústupek bude znamenat úsporu jedné i více miliard korun.

Konkrétně třeba zmíněné Křesatice se ale na projednávaný ústupek od sjednocené grafické podoby dívají kriticky.

„Tak samozřejmě, že bychom nebyli rádi. Jsme těsně před cílem. Doděláváme poslední úpravy. Jsou tam ještě malé doplatky v rámci desítek tisíc. Chceme to samozřejmě dotáhnout,“ říká starosta Jaroslav Ptáčník.

Mluví o tom, že v obci mají rozjetou řadu projektů od chodníků až po zahradu ve škole, na které by vynaložené peníze mohly jít. „Není to tak, že bychom si řekli, že jsme přišli o 300 tisíc a jedeme dál,“ dodává starosta.

Naopak Jan Tesárek, ředitel Kanceláře architekta města Brno, zrušení jednotné grafiky vítá, přestože v ní mají nový územní plán.

Výhrady v rámci připomínkového řízení poslaly i jednotlivé kraje. Například Vysočina zmiňuje, že změna je nekoncepční a vychází vstříc úzkému okruhu uživatelů.

„Vyvolává celou řadu pochybností o důvodech změny, navrženém způsobu řešení a vyhodnocení jejich dopadů,“ stojí v připomínce Kraje Vysočina.

Praha zase zmiňuje, že je pro jednotný standard, ovšem pouze co se týče dat, nikoliv grafické podoby.

Právě hlavní město mělo usilovat o zrušení požadavku na grafický standard. „Dnes je to v podstatě otázka Prahy. Ten tlak je obrovský z hlavního města,“ konstatuje Petr Durdík.

V samotné důvodové zprávě ke změně pravidel Ministerstvo pro místní rozvoj popisuje, že vyhlášku s pražskými úředníky konzultovalo. „Ze strany Institutu plánování a rozvoje hlavního města Prahy byly Ministerstvu pro místní rozvoj předány podklady pro zpracování návrhu vyhlášky dne 23. 6. 2025,“ stojí v důvodové zprávě.

Ředitel Institut plánování a rozvoje hlavního města Prahy Ondřej Boháč mluví o tom, že klíčová je digitalizace a tedy sjednocení dat. „Česká města totiž potřebují funkční aplikaci a datovou základnu, nikoli jen nové pastelky na obarvování map. Ministerstvo pro místní rozvoj nyní i v reakci na naše aktivity konečně přichází s krokem, který se dá označit za skutečnou digitalizaci,“ reaguje.

Naopak podle Jihomoravského kraje bude zrušení jednotné grafické podoby matoucí zejména pro laickou veřejnost, zvláště pokud se předtím aktivně účastnila projednávání návrhu.