Blue Origin zaostává za SpaceX. Bezosovy miliardy firmě vzaly dravost

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Když si Jeff Bezos, tehdy díky úspěchu Amazonu již miliardář, splnil v roce 2000 svůj sen a založil kosmickou společnost Blue Origin, udělal to v tichosti. Dlouhých 15 let firma fungovala v utajení a na veřejnost pronikaly jen střípky informací.

Firemní motto, latinské „Gradatim Ferociter“ („krůček po krůčku, zuřivě“) a logo se želvou odkazující na slavnou bajku měly symbolizovat filozofii pomalého, ale vytrvalého postupu, který nakonec předčí překotnou rychlost konkurence.

Po 25 letech existence firmy je dnes bilance této filozofie přinejmenším smíšená. Zatímco konkurenční SpaceX Elona Muska provádí už řádově stovky orbitálních startů ročně a radikálně mění celý obor, Blue Origin má na kontě jediný start na oběžnou dráhu.

Firma, která zahájila existenci s prakticky neomezenými finančními zdroji od majitele Amazonu a velkolepou vizí „milionů lidí žijících a pracujících ve vesmíru“, tak bájnou želvu vůbec nepřipomíná. Ale pořád jde o zajímavý případ střetu ambicí, peněz, firemní kultury a reality kosmického inženýrství.

Bezos založil Blue Origin 8. září 2000 s jasnou, i když navenek dlouho utajovanou vizí, inspirovanou myšlenkami fyzika Gerarda O’Neilla o obřích vesmírných koloniích. První léta byla skutečně ve znamení prakticky naprostého utajení. Až v roce 2006 firma provedla na svém soukromém kosmodromu v Texasu první testovací let. Malá experimentální raketa Goddard dosáhla výšky pouhých 87 metrů.

V listopadu 2015 suborbitální raketa New Shepard, pojmenovaná po prvním Američanovi ve vesmíru Alanu Shepardovi, nejenže překonala mezinárodně uznávanou hranici vesmíru ve výšce 100 kilometrů, ale její nosná raketa se následně jako první na světě vrátila a provedla řízené vertikální přistání. Blue Origin na chvíli předběhl SpaceX.

Systém New Shepard, tvořený znovupoužitelným nosičem a kabinou pro šest pasažérů, se ovšem používá pro vesmírnou turistiku – což je činnost tak zbytečná a neužitečná, jak název napovídá. Jde do značné míry jen o PR a marketing. V červenci 2021 se na jeho palubě na okraj vesmíru podíval sám Jeff Bezos. O pár měsíců později ho následoval devadesátiletý William Shatner, představitel kapitána Kirka ze Star Treku, který se stal nejstarším člověkem v kosmu.

Ani provoz New Shepardu se však neobešel bez problémů. V září 2022 selhal během bezpilotní mise nosič a kabina se musela nouzově oddělit. Nehoda vedla k 15měsíčnímu uzemnění flotily.

Zatímco New Shepard nabízel desetiminutové výlety na hranici vesmíru, skutečnou ambicí firmy byl vždy orbitální trh. V roce 2016 proto Bezos představil plány na těžkotonážní raketu New Glenn, pojmenovanou pro změnu po prvním Američanovi na oběžné dráze, Johnu Glennovi.

S výškou téměř 100 metrů a průměrem sedm metrů se zařadila mezi největší nosiče historie, srovnatelné se Saturnem V z programu Apollo. Pro pohon sloužilo sedm motorů BE-4 na kapalný metan, které si Blue Origin vyvíjel sám. Motory byly klíčovým a zároveň nejproblematičtějším prvkem celého projektu.

Blue Origin vsadil na technologicky velmi pokročilou, ale náročnou koncepci motoru na kapalný metan, který měl být první svého druhu v USA. Ambice firmy podtrhl v roce 2014 zisk prestižního kontraktu na dodávku těchto motorů pro společnost United Launch Alliance (ULA).

ULA, tradiční dodavatel startů pro americkou vládu, se na motorech BE-4 stala zcela závislou – měly totiž pohánět její novou raketu Vulcan a nahradit tak dosud používané ruské motory RD-180. Tento obchod byl pro Blue Origin obrovským úspěchem, ale zároveň z něj plynul obrovský závazek s pevně danými termíny.

Nedařilo se je ovšem plnit. Vývoj motoru BE-4, který měl být hotový kolem roku 2017, nabral obrovský skluz a první letové kusy dodal Blue Origin svému partnerovi až v roce 2023. Pro ULA to znamenalo katastrofu: Premiéra její klíčové rakety Vulcan se kvůli čekání na motory zpozdila o několik let.

Tato epizoda vážně poškodila pověst Blue Origin jako spolehlivého partnera a ukázala, že ani prakticky neomezený rozpočet z kapes Jeffa Bezose, který firmu dotoval zhruba miliardou dolarů ročně, nedokáže zaručit dodržení termínů u takto složitého technologického vývoje.

Původní termín prvního startu New Glenn, stanovený na rok 2020, se ukázal jako naprosto nereálný. Termín se posouval na rok 2021, pak 2022 a dále. Zpoždění ve vývoji motorů a další problémy v dodavatelském řetězci a celkově pomalé tempo firmy vedly k pětiletému skluzu.

Premiérový start New Glenn se nakonec uskutečnil až 16. ledna 2025. Pro firmu to byl do velké míry úspěch – raketa dosáhla oběžné dráhy hned na první pokus, což se v oboru rozhodně nepodaří vždy. Ne vše ale dopadlo bezchybně: Pokus o přistání prvního stupně skončil jeho ztrátou v Atlantiku.

Firma je v oboru také poměrně široce „rozkročená“. Kromě nosičů vyvíjí lunární přistávací modul Blue Moon. Po neúspěchu ve výběrovém řízení a následné – také neúspěšné – kontroverzní žalobě na NASA (Bezosova firma žalovala agenturu za to, že dala smlouvu jen vítězi řízení, tedy SpaceX) má společnost s americkým úřadem alespoň smlouvu na dopravu astronautů na Měsíc v rámci mise Artemis V kolem roku 2029. Společně s dalšími partnery pracuje na konceptu komerční vesmírné stanice Orbital Reef, která by jednou mohla nahradit dosluhující ISS.

Po 25 letech existence se tedy Blue Origin sice konečně zařadil do elitního klubu firem schopných dopravovat náklad na oběžnou dráhu, ale ukázalo se, že k rutinnímu a ziskovému provozu zbývá ještě notný kus cesty.

Zatímco společnost Jeffa Bezose potřebovala 25 let na svůj první a dosud jediný let na oběžnou dráhu, konkurenční SpaceX založená o dva roky později dosáhla stejného milníku za šest let. Za rok 2024 jich uskutečnila 138…

Přístup obou společností byl přitom od začátku hodně odlišný. Blue Origin si – jak napovídá motto – zvolila postup, který by se dal označit za konzervativní a metodický. Léta v utajení testovala jednotlivé technologie a snažila se minimalizovat riziko selhání při prvním ostrém startu.

Naproti tomu SpaceX razila metodu rychlých iterací: Rychle postavit prototyp, otestovat jej v reálných podmínkách, a pokud dojde k havárii, brát ji jako cenný zdroj dat pro okamžité vylepšení další verze. Tento přístup, dobře viditelný u vývoje rakety Falcon 9 a dnes u testů lodi Starship, vedl k mnohem rychlejšímu pokroku, byť za cenu veřejných a často spektakulárních nezdarů.

Pomalý a na dokonalost zaměřený přístup si Blue Origin mohla dovolit díky svému finančnímu zázemí. Zdá se paradoxní, že právě největší výhoda firmy – prakticky neomezené financování Jeffem Bezosem – mohla být zároveň brzdou.

Na rozdíl od SpaceX, která v počátcích bojovala o přežití a musela usilovat o každou komerční zakázku a vládní kontrakt, Blue Origin nebyla pod existenčním tlakem. Tento luxus mohl vést k menší naléhavosti a určité letargii. Jak to shrnul analytik a bývalý manažer ULA George Sowers: „Nemuseli vydělávat peníze, aby přežili, protože je financoval Bezos. Ale to není udržitelný model – musí začít produkovat výsledky.“

S pomalým tempem a tlakem na zrychlení v posledních letech souvisely i interní problémy. V roce 2021 otřásl firmou otevřený dopis bývalé manažerky Alexandry Abramsové. Popsala v něm firemní kulturu jako toxickou a potlačující bezpečnostní obavy, kde se mnoho inženýrů bálo upozorňovat na technické potíže ze strachu z postihu.

Podle ní se ve firmě hromadily takzvané „technické dluhy“ – problémy, které se odsouvaly a zametaly pod koberec ve snaze alespoň na papíře stíhat termíny. Harmonogramy byly podle ní interně „terčem vtipů“, protože zaměstnanci věděli, že jsou zcela nereálné.

Frustrace z pomalého postupu nakonec zřejmě došla i samotnému Bezosovi. Poté, co v roce 2021 opustil vedení Amazonu, aby se mohl více věnovat Blue Origin, veřejně prohlásil: „Blue Origin musí být mnohem rychlejší.“ Zásadní změna přišla na konci roku 2023, kdy byl z funkce výkonného ředitele odvolán Bob Smith. Na jeho místo nastoupil Dave Limp, veterán z Amazonu, který tam vedl divizi vývoje hardwarových zařízení a stál za úspěšnými produkty jako čtečka Kindle nebo hlasová asistentka Alexa.

Limpův příchod je jasným signálem. Jeho úkolem je vštípit kosmické firmě „smysl pro naléhavost“ a důraz na dodržování termínů, které jsou typické pro rychloobrátkový svět spotřební elektroniky v Amazonu. S jeho nástupem došlo i k reorganizaci firmy do několika samostatných a agilnějších obchodních jednotek, což má zjednodušit řízení a zrychlit rozhodovací procesy.

V optimistickém scénáři začne New Glenn v příštích letech pravidelně létat. Klíčové budou zejména starty pro síť internetových satelitů Project Kuiper, kterou buduje sesterská firma Amazon. Pro ni má Blue Origin vynést podstatnou část z více než 3200 družic, což by zajistilo stabilní a předvídatelné příjmy. Další velkou příležitostí je již zmíněná účast na programu Artemis, v jehož rámci má firma kolem roku 2029 dopravit astronauty na Měsíc pomocí svého modulu Blue Moon.

Největším úkolem bude zřejmě zvládnout vícenásobné využití prvního stupně rakety New Glenn. V této oblasti má SpaceX téměř desetiletý náskok (a s dotažením náskoku nebojuje rozhodně jen Blue Origin). Firma bude muset dramaticky zvýšit frekvenci startů z jednotek na desítky ročně a udržet si klíčové inženýry v prostředí, kde o talenty bojuje řada dynamičtěji se rozvíjejících firem.

Uvidíme, zda se želva konečně rozběhne, nebo zůstane především drahým poučením o tom, že ani miliardy dolarů samy o sobě raketu na oběžnou dráhu nevynesou a že ani „zlatým hochům“ z generace prvních internetových podnikatelů se rozhodně nedaří vše, co si zamanou.

V plné verzi newsletteru TechMIX toho najdete ještě mnohem víc. Přihlaste se k odběru a budete ho dostávat každou středu přímo do své e-mailové schránky.