Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Provozovatel přenosové soustavy ČEPS v příští dekádě investuje do rozvoje elektroenergetické sítě přes 80 miliard Kč. To je přibližně o 20 miliard Kč více, než soustava spolkla v předchozích 10 letech.
Investice půjdou především do posilování stávajícího vedení, stavby rozvoden a obnovy staršího vedení, což má českou energetiku připravit na růst spotřeby elektřiny v průmyslu a dopravě vlivem dekarbonizace, rozvoj obnovitelných zdrojů energie a útlum uhlí.
„Současně se zvýší význam přeshraničních propojení. Česká republika musí být schopna exportovat i importovat elektřinu. Přenosová soustava je už dnes propojena se všemi sousedními státy a tyto vazby bude proto nutné i nadále posilovat,“ říká místopředseda představenstva ČEPS Svatopluk Vnouček.
Vyplývá to z desetiletého plánu rozvoje soustavy, který ČEPS představil v pondělí. Tyto výhledy slouží také jako podklad pro Energetický regulační úřad (ERÚ), který promítá investice provozovatele přenosové soustavy a distributorů elektřiny do plateb odběratelů. Tyto náklady tak každoročně platí domácnosti a firmy v cenách elektřiny.
ERÚ už je zohlednil ve výpočtech na příštích šest let. „Tyto podklady už jsme ERÚ poskytovali, a když představoval plány, tak už s těmito investičními náklady počítal,“ říká Vnouček s tím, že nemůže výši regulované složky komentovat.
Investice ČEPS se tak odrazí v položce s názvem ceny za systémové služby. V příštích letech by se měly platby v rámci regulované složky ceny elektřiny zvyšovat zhruba o inflaci.
Celkový roční investiční rozpočet ČEPS a tří distributorů činí zhruba 40 miliard Kč. S náklady by jim měly pomoct i dotace, které menší část nákladů pokryjí. Ministerstva průmyslu a obchodu a životního prostředí na to vyčlenily 10 až 15 miliard Kč. Tyto prostředky pak provozovatelé přenosové a distribuční sítě nepřenesou na spotřebitele.
Už to není o tom, že si investor vybírá dodavatele, ale dodavatel si vybírá investora. To je realita dnešních dní.
O dotaci plánuje požádat i ČEPS. „Myslím si, že některé investiční akce jsou vhodné, aby byly hrazeny z příspěvku této distribuční výzvy. Máme vytipované zejména ty, které směřují do posílení transformační kapacity mezi přenosovou a distribuční soustavou a měly by umožnit distribuční soustavě připojování obnovitelných zdrojů,“ říká Vnouček. Bude však záviset na tom, o kolik peněz požádají distributoři.
Kam budou peníze směřovat, určuje ČEPS podle toho, jak jsou vedení zatížena, jaké je maximální využití přenosové kapacity a kde hrozí bezpečnostní rizika.
Mimo jiné by měl ČEPS posílit i páteřní linku V411 Hradec-Vyškov, na níž došlo na začátku července k přetržení fázového vodiče, tedy kabelu, který přenáší elektřinu mezi elektrárnami a rozvodnami a odstartovalo výpadek elektřiny v několika krajích v Česku.
„V současné době probíhá výběr zhotovitele stavby. Na příští rok je naplánováno, že by začala stavba. Jsme bezprostředně před realizací zdvojení vedení, pokud dopadne výběr zhotovitele dobře. Myslím si, že je to jednoroční akce a příští rok by měla být dokončena,“ říká Vnouček.
Mezi klíčovými projekty je například i výstavba rozvodny Praha Sever a je důležitá pro zásobování Prahy elektřinou. „V současné době se už staví a měla by být dokončena v roce 2028,“ říká Vnouček.
Důležité je také předělání rozvodny Malešice z 220 kilovoltů na 400 kilovoltů. „Praha se totiž poměrně intenzivně rozvíjí z hlediska dekarbonizace, elektrického vytápění, datových center, nárůstu spotřeby, přistěhování nových lidí,“ vysvětluje důvody výstavby rozvoden Vnouček.
ČEPS musí také už nyní řešit dostatečnou kapacitu vedení na Vysočině kvůli budoucnosti jaderných lokalit Temelín a Dukovany. Provozovatel sítě kvůli zvýšení spolehlivosti vyvedení výkonu z elektrárny Temelín postaví nové dvojité vedení Kočín-Mírovka a transformovnu Leskovice.
Posílit by se měly také některá přeshraniční propojení, která umožní pružnější obchodování s elektřinou a podpoří efektivnější využití obnovitelných zdrojů. „V rámci 10letého plánu budeme zvětšovat kapacitu vedení do východního Německa a se všemi ostatními sousedními státy řešíme možné posílení stávajících vedení, nebo výstavbu nových,“ říká Vnouček. Posílí se například propojení mezi Českem a Slovenskem.
Investiční proces však podle ČEPS přesahuje 10letou hranici, protože první dekádu zabere příprava projektu. „V interních plánovacích procesech se díváme do let plus 20 až 25 let. V současné době už řešíme další budoucnost jaderných lokalit Temelín a Dukovany, velký rozvoj východních Čech a rozvodny Krasíkov apod.,“ říká člen představenstva ČEPS Karel Slončík. Získání veškerých povolování, výběrového řízení a realizace stavby trvá zhruba 12,5 roku.
Podle Slončíka však začala investovat do energetické infrastruktury celá Evropa, což se projevilo nárůstem cen a nedostatkem materiálů. „Už to není o tom, že si investor vybírá dodavatele, ale dodavatel si vybírá investora. To je realita dnešních dní,“ říká Slončík.
Prodloužily se také dodávky klíčových zařízení. Například tzv. tlumivek, které vyrovnávají napětí v přenosové soustavě a snižují negativní vliv narůstajících přetoků nevyužitého výkonu z distribučních sítí. Jejich dodací lhůta se prodloužila dvojnásobně ze dvou na čtyři roky. Zatímco podpěrné konstrukce dodavatel dříve přivezl za tři měsíce, dnes to trvá i dva roky.
Výstavba jedné stanice tak trvá tři až šest let a vyjde na stovky milionů Kč. Některé rozvodny se však staví až 12 let. Stavba elektrického vedení vychází na jednotky miliard Kč.
