Když se premiér zeptá a energetici odpovídají pomalu

Analýzu si také můžete poslechnout v audioverzi.

Proč ve chvíli, kdy spadne drát, to má takový dramatický dopad? zeptal se řečnicky bezprostředně po výpadku elektřiny už minulý týden premiér Petr Fiala. Jak jsme na tom tedy po týdnu s odpověďmi?

Základní půdorys událostí, které nastaly v pátek 4. července kolem poledne, asi velká část z nás zná. Pojďme si je zrekapitulovat a doplnit o některé informace, které zazněly až v posledních dnech či desítkách hodin.

K výpadku došlo v době, kdy se nedělo nic z běžného hlediska nepředstavitelného. V 11:51:06 se přerušilo vedení V411 na severu Čech. Vedení je to nepochybně důležité, ale zároveň nelze říci, že by šlo dlouhodobě o nejpřetíženější část české soustavy.

Jeden ze tří „drátů“ vedení spadl na zem a následoval zkrat. ČEPS na svém brífinku 10. července uvedl, že vedení nechal nedávno zkontrolovat: konkrétně nechal prověřit vzorek vedení v laboratořích ČVUT. A výsledek byl uspokojivý, vedení podle znalců splňovalo, co mělo.

K podobné události na V411 došlo v listopadu loňského roku, takže sama o sobě by takový incident výpadek způsobit neměl. Jak jste asi v posledních dnech mnohokrát slyšeli, k dispozici by mělo být vždy dost rezerv na to, aby jedna událost sama o sobě – i když by to byl třeba výpadek výroby z Temelína – velký problém, natož blackout, nezpůsobila.

Pozornost se tedy v tuto chvíli soustředí na děj, který nastal zhruba minutu a půl po zkratu na V411 – přesně v 11:52:48. V tu chvíli totiž vypadl šestý blok hnědouhelné elektrárny Ledvice společnosti ČEZ.

Navzdory číslování mají Ledvice v této době funkční bloky jen dva. Menší blok čtyři má výkon cca 110 MW. Větší blok šest má výkon cca 660 MW, a je to nejnovější uhelný blok u nás, funguje teprve od roku 2017. S jeho výstavbou byly velké potíže, výrazně se zdržela, ale je to nejmodernější uhelná elektrárna (a jestli se nic zásadního nestane, tak taky úplně poslední uhelný blok vůbec postavený v Česku).

Výpadek Ledvic je ze zpětného pohledu – alespoň při tom, co dnes víme – překvapivý. Uhelná elektrárna, zvláště takhle moderní, by měla soustavě pomoci problémy s nestabilitou spíše překonávat, nikoliv naopak. Jak se řešilo v souvislosti s blackoutem ve Španělsku, tyto zdroje mají mimo jiné velkou „setrvačnost“, která jim umožňuje podržet síť v případě nějakých výkyvů.

V Ledvicích se ale elektrárna místo toho odpojila a v oblasti tak začalo chybět několik set megawattů výkonu. Dva problémy – výpadek V411 a Ledvic – se spojily do jediného. Obrazně řečeno, na severu Čech chyběla elektřina, která se do oblasti začala „valit“, kudy to jen šlo, bez ohledu na to, s čím se při tvorbě sítě počítalo.

Když se dál budeme držet naší vodní analogie, elektřina se valila tak prudce, že v některých případech připravená „koryta“ (vedení) objemu nestačila. Těsně před dvanáctou, v 11:59:44, tak dispečer raději vypnul přetížené vedení V208, které přivádí elektřinu z jihu Čech (kde jí bylo dost) na sever (kde byl nedostatek). Hrozilo, že nával vedení přepálí. Elektřina si hledala jiné cesty a o tři sekundy později měla také kvůli přetížení vypadnout další důležitá linka V401, tedy trasa Týnec-Krasíkov. „Zhaslo“ i devět „křižovatek“, tedy rozvoden.

Především v severní části Čech tak vznikl ostrov, na kterém se nevyrábělo dost elektřiny pro všechny zájemce. V oblasti nebyl dostatek zdrojů, protože přes den se do ní obvykle dováží elektřina z jiných míst, kde je levnější – třeba z německých obnovitelných zdrojů.

Výsledkem byly chaotické a nezvyklé scény na řadě míst republiky. Především na jihu Česka byl pak elektřiny přebytek, ale ten se podařilo do velké míry vyvést do zahraničí.

Vraťme se ovšem na začátek celé události. V případě pádu vedení V411 ještě přesnou příčinu přerušení neznáme. Je například možné, že došlo přerušení v místě, kde jsou takzvané spojky. V podstatě jde o místo, kde se dva kusy vedení slisují dohromady objímkou. Podrobnosti bychom se měli dozvědět v řádu týdnu, i když ČEPS je zná určitě už nyní.

Vedení V411 je dnes „jednoduché“, tvoří ho tedy laicky řečeno jen nezbytně nutné tři „dráty“. Kdyby ho tvořily dvě trojice „drátů“ – bylo by tedy zdvojené – k výpadku by podle všeho nedošlo.

Zdvojení této trasy je naplánováno už zhruba deset let a mělo by proběhnout snad už v příštím roce (vybírá se, kdo práce provede). Bývá totiž velmi zatížené a do budoucna to bude platit podle odhadů v ještě větší míře. ČEPS se ovšem zároveň brání, že vedení nebylo tak přetěžované, aby se na modernizaci muselo spěchat: stávající kapacita prakticky vždy stačila.

Projekt také v podstatě nevybočuje z poměrů české energetiky. Podobné plány jsou sice technicky a stavebně poměrně jednoduché, ale jejich příprava a získání souhlasu trvá dekádu či více. Rychleji se u nás vedení v tuto chvíli nemodernizuje ani nestaví. Určitě to jde i rychleji – v Německu se dobu povolování podařilo snížit údajně na nízké jednotky let – ale bez velkých změn v legislativě to není možné.

Jak jsme říkali, větší nejasnosti panují kolem další důležité události, tedy výpadku elektrárny Ledvice. Správce sítě, tedy státní ČEPS, zatím jen uvádí, že událost vyšetřuje ve spolupráci s provozovatelem elektrárny, tedy (jen z větší části státní) firmou ČEZ. Na závěry si musíme počkat až do zveřejnění závěrečné zprávy někdy za pár týdnů.

Připomeňte si na fotkách, jak vypadal blackout v Česku:

ČEPS z elektrárny potřebuje podrobnější údaje, než které má normálně k dispozici. V podobných situacích mohou rozhodovat zlomky sekund, a tak podrobná data k dispozici veřejně nejsou. Na jejich základě vznikne, či vzniká podrobná simulace, co se stalo a proč. Tolik k postupu vyšetřování ze strany provozovatele sítě.

Provozovatel elektrárny, tedy ČEZ, zaujal stanovisko, že problém nevznikl u něj. Velmi zjednodušeně řečeno došlo údajně k tomu, že zvenčí – tedy od sítě – přišly požadavky, které Ledvice nemohly splnit.

Problém měl být v tom, jak rychle se tyto požadavky měnily: z 350 MW až na úplnou nulu a pak zase rychle na 150 MW. Podle ČEZ tedy „síť“ (tj. dispečink ČEPS) chtěla po elektrárně více, než bylo možné a domluvené. Výkon Ledvic se podle platné smlouvy měl pohybovat mezi 660 a 60 MW, k nule klesat neměl. A navíc byly změny velmi rychlé, takže na ně elektrárna prostě nestihla reagovat.

„Z důvodu řady velmi rychlých až skokových výkonových změn v pásmu pod hranicí technického minima došlo v 11:52 k výpadku kotle na tomto bloku,“ zdůvodnil událost mluvčí ČEZ Ladislav Kříž.

V podstatě nám tak vzniká obrázek „zločinu“ bez viníka. ČEPS přišel o jeden drát ve vedení, které (i podle expertizy z akademické sféry) bylo v pořádku. Elektrárna ČEZ se sice „zachovala“ tak, že se problém prohloubil, ale chyba podle ní přišla zvenčí. A pak už se události rozjely takovou silou, že síť si se záplavou neporadila.

Je skutečně velmi dobře možné, že se to tak opravdu stalo. „Z toho, co jsme se zatím dozvěděli, se skládá obraz, který dává smysl a má svou logiku“, říká Karel Noháč, odborník na provoz sítí z Elektrotechnické fakulty Západočeské univerzity v Plzni.

Jistotu budeme mít až ve chvíli, kdy budou k dispozici podrobnější a přesnější údaje, co se na bloku v Ledvicích přesně stalo s maximální časovou přesností. Skutečně totiž záleží například na tom, jak rychle se měnily požadavky na výkon elektrárny – pokud by probíhaly v řádech desítek sekund, mělo by je zařízení zvládnout. Pokud to bylo v desetinách sekundy, chtělo se po něm nemožné.

K odpovědi na otázku, kterou vznesl (mimo řady jiných) premiér Petr Fiala, tedy stále jasnou odpověď nemáme. Údaje určitě existují a účastníci je mají – nebo by rozhodně měli mít – k dispozici, zatím je ale neukázali.

Energetika je dosti uzavřený obor, ve kterém rozhodují velcí hráči – z nichž ten největší, ČEZ, je přímo do události zapojený. Pokud tedy skutečně vyšetřování bude směřovat k verzi, ve které „nikdo za nic nemůže“, čemuž dosud vše nasvědčuje, vysvětlení by mělo být zatraceně dobře podložené.

Jinak po výpadku zůstanou nejen nezaplacené škody, ale i velmi hořká pachuť.