„Nebude cesty zpět.“ Čech v Draghiho týmu popisuje cenu evropského váhání

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Alarmující zprávy o stavu evropské konkurenceschopnosti přiměly v roce 2023 nejvlivnější političku Unie – Ursulu von der Leyenovou – aby zadala vypracování speciálního seznamu doporučení, která by měla zabránit zaostávání evropské ekonomiky za Čínou a USA. Pro tento úkol povolala Maria Draghiho.

Bývalý guvernér Evropské centrální banky si během dluhové krize získal pověst zachránce eurozóny. Muž přezdívaný „Super Mario“ sestavil tým, který mu měl pomoci najít cestu k posílení evropské prosperity. Jeho základ tvořili experti z Evropské komise, kteří spolupracovali s předními světovými ekonomy.

„Jednoho dne za mnou přišel šéf a zeptal se, jestli bych nechtěl být součástí Draghiho týmu. Samozřejmě jsem přijal – byla to skupina složená ze světové špičky ekonomie. Pracovali jsme jako nezávislí experti, nikoli jako zástupci Komise. Já měl na starost kapitoly o inovacích a dovednostech. Byla to nejnáročnější, ale zároveň nejzajímavější práce mé kariéry,“ vzpomíná pro SZ Byznys Alexandr Hobza, tehdy hlavní ekonom Generálního ředitelství pro výzkum a inovace EK a jediný Čech v týmu.

Výsledkem roční práce byl čtyřsetstránkový dokument známý jako Draghiho zpráva, oficiálně nazvaný Budoucnost evropské konkurenceschopnosti. Obsahuje přes 300 doporučení, podle nichž se dnes Komise snaží postupovat. Na vzniku reportu se kromě Hobzy podíleli i nositelé Nobelovy ceny, například Daron Acemoglu, Michael Spence či Jean Tirole.

Zpráva, zveřejněná 9. září 2024, vyvolala velký ohlas a ještě rok po jejím zveřejnění se na ni odkazují politici, média i podnikatelé. Doporučení reportu stojí na třech pilířích. Prvním je uzavření inovační mezery mezi EU a USA, druhým konkurenceschopná dekarbonizace a třetím posílení evropské nezávislosti. Tyto principy se staly základem strategií, podle nichž nyní Komise přetváří evropskou ekonomiku.

„Pokrok je větší, než si lidé myslí, ale pořád nejsme tam, kde bychom měli být. Zpráva vytvořila obrovské momentum – dodala pocit urgentnosti, který chyběl. Přinesla robustní analýzu, která ucelila návrhy, z nichž mnohé už existovaly, ale nikdy nebyly prezentovány tak komplexně. Komise ji přijala jako svou doktrínu a vtělila do Kompasu konkurenceschopnosti,“ říká expert.

Hobza, který se podílel na kapitole o inovacích, také upozorňuje, že bez zásadního nárůstu investic a inovací bude evropský hrubý domácí produkt stagnovat a nastanou problémy s financováním digitalizace i zelené transformace.

Důsledky podfinancování sektoru jsou viditelné už nyní. V Evropě neexistuje jediná firma s tržní kapitalizací nad bilion dolarů, zatímco v USA jich je devět. A třetina evropských „jednorožců“ – tedy startupů s hodnotou přes miliardu dolarů – se mezi lety 2008 až 2021 přesunula mimo Unii.

Na Draghiho report se odvolávají strategie EK včetně například Akčního plánu pro automobilový průmysl či Strategie jednotného trhu. Podle ekonomů jen plné zavedení doporučení může zabránit „pomalé agonii“ evropské ekonomiky, tedy jejímu zaostávání za Washingtonem a Pekingem. V praxi však návrhy Komise podle Hobzy často narážejí na politickou realitu.

„Když se bavíte s kýmkoli o Unii úspor a investic, všichni uznávají, že ji potřebujeme. Úspory evropských domácností jsou obrovské, ale neinvestují se do reálné ekonomiky. Jenže když dojde na konkrétní opatření, členské státy začnou couvat. Podobné je to u jednotného právního rámce pro podnikání – takzvaného 28. režimu. Na diagnóze panuje široká shoda, ale léčba je politicky složitá,“ vyjmenovává příklady expert.

Podle listu Financial Times se tak dosud plně podařilo zavést jen 11 procent ze všech 338 doporučení, dalších 20 procent se alespoň částečně promítlo do legislativy. Hobza navzdory tomu varuje před přehnaným pesimismem.

„Velké reformy se připravují dlouho a výsledky se dostavují až po letech. Čím dříve ale začneme, tím lépe. USA i Čína reagují okamžitě, my potřebujeme čas. V Evropě trvá měsíce, někdy i roky vyjednat kompromisy. Přesto je potřeba postupovat rychle. Pokud promarníme příležitost například v technologiích, ostatní obsadí prostor a nebude cesty zpět,“ varuje Hobza.

Podle experta tlak na rychlejší postup vzrostl také s návratem Donalda Trumpa do Bílého domu. Jeho celní válka vedla Komisi k uzavření obchodní dohody s USA, která zvýšila cla na většinu evropského zboží a zavázala Unii k nákupům komodit za stovky miliard dolarů.

„Draghi o současné situaci mluví jako o brutálním probuzení Evropy. Už během psaní zprávy bylo jasné, že geopolitika se mění. EU se musí více spoléhat sama na sebe – nejen vojensky, ale i ekonomicky. Draghi vždy říkal, že Evropa musí být soběstačná, ale zároveň otevřená. Musí být připravena na krize, protože víme, že přijdou. Jen nevíme kdy,“ vysvětluje Hobza.

Práce Maria Draghiho neskončila jen vydáním zprávy. Už rok veřejně vystupuje a motivuje členské státy i podnikatele, aby jeho doporučení přijali. Samotné prosazení nových pravidel ale nechává na politicích.

„Draghi jasně říká: já jsem vám dal recept, politika je na vás. Evropa obvykle reaguje až pod tlakem krize. Report vytvořil pocit naléhavosti – HDP sice roste, ale mezera vůči USA se nezmenšuje a Čína nás rychle dohání. Pokud nebudeme konkurenceschopní, oslabí veřejné finance a nebudeme schopni financovat ani investice, ani zelenou transformaci,“ dodává Hobza.