Trh zaplavuje německý dovoz za dumpingové ceny, říká šéf cihelen Heluz

Rozhovor si také můžete poslechnout v audioverzi.

Dovoz cihel ze zahraničí roste. Jen za letošní rok se do Česka dovezly cihly v hodnotě skoro 200 milionů korun, což je o třetinu víc než loni. Dovoz navíc roste v době, kdy celý trh trápí malá poptávka způsobená velkým poklesem výstavby rodinných domů.

Zatímco v minulosti obávané Polsko je tentokrát ve statistikách dovozů marginální, sílí dovoz z Německa, odkud jsou téměř tři čtvrtiny dovezených cihel. Zbytek je ze Slovenska.

„Snaží se to tlačit za dumpingové ceny, protože třeba konkrétně v Německou jsou ceny jejich materiálu na úplně jiné úrovni. Sem prodávají to, co nedokáží uplatnit na svém trhu,“ říká Jan Smola, generální ředitel výrobce cihel Heluz. Německé cihly se tak v Česku prodávají i několikrát levněji než na domácím německém trhu.

Podle posledních dat z léta stavební produkce v Česku meziročně vyrostla o 10 %. Vidíte to oživení i vy jako výrobce cihel?

Je určitě dobře, že vyrostla, ale je třeba se podívat i na to, o kolik předtím spadla. A tento růst ještě rozhodně nedosáhl hodnot, které tu byly před třemi, čtyřmi lety. U rodinných domů navíc žádné oživení nevidíme. Myslíme si, že je to vlivem ceny peněz, ale hlavně cen pozemků. Ty za posledních pět let vyrostly několikanásobně a dnes je cena pozemku rovna celé stavbě rodinného domu.

O kolik je výstavba rodinných domů slabší?

V tuto dobu o 40 procent určitě. Ten pokles zaznamenávají všichni výrobci – co se týká výstavby rodinných domů. Pevně věříme, že je to odložená poptávka. Bytů a domů je stále, podle všech statistik, nedostatek.

Co o 40 procent nižší výstavba dělá s vašimi čísly?

Spadla. My jsme často slýchali, jaké máme zisky, a já vždy vysvětloval, že stavebnictví se pohybuje v cyklech. Byli jsme v dobrých letech, během kterých my vždy musíme našetřit na horší léta. V minulém roce jsme měli téměř všechny závody řadu měsíců odstavené, investovali jsme do zařízení, výrobních linek, abychom byli připraveni, až ten cyklus začne stoupat.

A už se na to chystáte? Kdy přijde oživení?

V tuto chvíli nám běží tři závody ze čtyř. Nepředpokládáme, že to tak bude i v zimě. To dojde opět k nějakému odstavení výrobních provozů.

S jak dlouhou odstávkou počítáte letos?

To bude záležet na poptávce a situaci na trhu. Pro nás jsou samozřejmě odstávky nákladné - musíme držet zaměstnance, hledat pro ně alternativní práci. Letos si myslím, že by to mohlo být v řádu jednoho až tří měsíců a pak to znovu nastartujeme a věříme, že to už poptávka uživí.

Do toho všeho ještě vstupuje situace na okolních trzích – v Německu, v Rakousku, na Slovensku. Pro nás to jsou exportní trhy, ale mnoho tamních výrobců má teď problémy s odbytem a snaží se materiál importovat do Česka. Takže nám tu teď vzniká další konkurence.

Jsou levnější?

Jsou. Určitě jsou levnější. U cihel totiž nabízejí jen cihly. My k tomu máme už v rámci ceny základního materiálu i ostatní služby jako třeba výkup palet, poradenství na stavbě, dopravu a podobně.

Tohle je jedna věc, ale druhá věc je, že se to snaží tlačit za dumpingové ceny, protože třeba konkrétně v Německou jsou ceny jejich materiálu na úplně jiné úrovni. Sem prodávají to, co nedokáží uplatnit na svém trhu.

Takže v Česku se teď prodávají německé cihly za dumpingové ceny?

Určitě.

O kolik jsou levnější než to, co dokážete vyrobit vy?

Na stavbě rodinného domu ten rozdíl může dělat 30 až 40 tisíc. Nedostanete k tomu ale žádné služby a pokud potřebujete něco reklamovat, nebo s něčím na stavbě pomoc, tak vám nemá kdo pomoci, protože ten tým techniků z jejich strany neexistuje. To ale bohužel lidé zjišťují, až když se do té situace dostanou.

Já se vrátím zpět k původní otázce – jaká je tedy vaše výroba dnes?

Když to srovnáme s tím nejlepším obdobím, je o 50 procent nižší.

Ale zaměstnance držíte?

Ano. Tím, že jsme rodinná firma, máme trošku delší vize, než je hospodářský výsledek jednoho roku. Umíme se na to připravit a v této strategii už fungujeme 20 let.

Jak dlouho stávající slabou poptávku dokážete vykrývat bez propouštění?

Každý měsíc, kdy není poptávka a neprodává se, je samozřejmě ztráta, kterou musíme vykrývat. Na druhou stranu nesedíme se založenýma rukama. Spustili jsme projekt Smysluplné domy – naprojektovali jsme rodinné domy, udělali k tomu prováděcí dokumentaci a nabízíme projekt. V okamžiku, kdy zákazník odebere naše materiály, dostává celou cenu projektu zpátky. Dnes projektová dokumentace na dům vyjde řádově na 200–500 tisíc a cihly na stejný dům 600–700 tisíc. V podstatě ušetříte.

Takže stále to není nic výjimečného, když to srovnáme s výpadky v minulosti?

Minule to sice bylo delší, ale nebylo to tak razantní. Teď velice rychle došlo k poklesu poptávky a trvá to v podstatě třetím rokem. Uvidíme, jak trh bude vypadat příští rok. V letech 2010 až 2014 byla poptávka také nižší, ale pokles nebyl tak razantní.

Kdy bude v Česku bydlení dostupné?

Jsou tu tři základní oblasti, které by se měly vyřešit. První je cena peněz – s tím si ale nějakým způsobem poradí trh. Druhá je rychlost stavebního řízení, což je také stále omílané téma, a třetí je územní plánování. Vysoká cena pozemků je důsledkem nedostatku pozemků na trhu. Myslím, že developerům ta nedostupnost nahrává, protože když je něčeho málo, je to drahé. Pokud to s dostupným bydlením myslíme vážně, měli bychom se postarat, aby byla větší nabídka pozemků a zejména obce a města měly větší zájem investovat. Dnes dostávají jen daň z nemovitosti, ale naproti tomu musí vybudovat veškerou infrastrukturu, a to stojí peníze. Pak je otázka, jestli je to pro ně vůbec rentabilní. Já si myslím, že ne.

To jsme u rozpočtového určení daní…

Ano, za mě rozpočtové určení daní z pohledu dostupného bydlení není úplně v pořádku. Obec má z pohledu nové výstavby, a to nejenom bydlení, ale i průmyslových podniků, velmi malou motivaci. Nikdo jim nezaplatí tu investici, kterou do toho musí udělat.

U bytů se dnes zmenšuje průměrná plocha – vidíte to i u domů?

Určitě. I ti, kteří mají v plánu bydlet v rodinném domě, tak zmenšují a snaží se ušetřit i na velikosti pozemků. Už není běžné mít pozemek 1000 metrů čtverečních. Vynechávají se garáže, vynechávají se úložné prostory, spíže a podobně. Proti tomu ale našimi typovými domy jdeme. Navrhli jsme je tak, aby v tom rodina mohla žít. Z mého pohledu, pokud žijete na vesnici a máte rodinný dům, kde nemáte garáž a úložné prostory, není to k žití. Potřebujete sekačku na trávu, nářadí. Lidé staví často jednou za život, a zjistí to, až když je dům hotový a pak dělají různá opatření, jako zahradní domky, a to se prodražuje.

O kolik se průměrná plocha rodinného domu zmenšila?

Já si myslím, že určitě o 20 %.