Článek
Zatímco odborníci na bydlení dlouhodobě varují, že podpora poptávky nedostupné byty ještě více zdraží, politické strany před volbami jakoby je neslyšely. Hlavní programové body favoritů stojí na zlevněných hypotékách, státních garancích či bezúročných půjčkách pro mladé rodiny a vybrané profese.
V praxi by to znamenalo, že do už tak přehřátého trhu přibude další státní injekce peněz a zájemci se budou o omezený počet bytů přetahovat ještě víc než dosud.
Levné hypotéky jako volební lákadlo
„Jde o kontraproduktivní řešení, politickou zkratku, jak si naklonit voliče. Tento typ intervence podporuje růst cen nemovitostí a dostupnost nijak nevyřeší,“ upozorňuje Libor Ostatek, odborník na financování bydlení.
Podobně argumentuje i hlavní ekonom Creditas Petr Dufek. „Jakákoliv stimulace dalšího zájmu, ať už formou dotací úroků či bezúročných půjček, jen dál zvýší poptávku a zatlačí ceny vzhůru.“
Skeptický je i analytik Platformy pro sociální bydlení Mikoláš Opletal. „V Praze v tuto chvíli potřebuje mít domácnost příjem nad 87 tisíc čistého, aby měla šanci na vlastní bydlení. Když stát naleje další peníze do podpory hypoték, pomůže tím jen těm, kteří už dnes patří mezi nadprůměrně příjmové. A zároveň tím dotací zvýší celkovou tržní cenu,“ vysvětluje.
Hlavní předmět zájmu by měl podle Petra Dufka, ekonoma Creditas, být naopak zejména u nabídky bydlení. „Stačí se podívat na to, kolik se staví bytů. Je jich málo, a jak napovídají statistiky stavebních povolení, může jich být časem ještě méně. Na místě je proto především podpora výstavby cestou rychlejších stavebních řízení, uvolňování pozemků a podpory sociální výstavby,“ uvádí odborník.
Stavět, stavět a stavět
Na tom se politické programy shodují. ANO chce opravit podle něj nefunkční stavební zákon a odblokovat výstavbu na brownfieldech. Zákonem by navíc stanovilo bydlení jako veřejný zájem, což má umožnit rychlejší schvalování staveb a snazší přístup k pozemkům.
Spolu zase navrhuje vytvořit katalog typizovaných projektů s předpřipravenou dokumentací. Stavět by se tak podle nich mohlo rychleji a s menší byrokracií.
Do ještě odvážnějších slibů se pustili Piráti a hnutí Stačilo!. Piráti chtějí otevírat takzvané akcelerační zóny s automatickým právem stavět, kde by bylo možné rozvíjet celé čtvrti ve zrychleném režimu. K tomu chtějí odstranit regulace, které podle nich prodražují byty, například povinná parkovací místa.
Stačilo! jde ale ještě dál a plánuje zřídit státní stavební holding, který by zajišťoval celý proces od surovin až po hotové byty a ročně měl stavět 40 tisíc obecních bytů.
Motoristé naopak sázejí na radikální deregulaci. Ve volebním programu slibují, že u rodinných domů zkrátí stavební povolení na pouhý měsíc a u velkých projektů na půl roku. Přidat chtějí i pravidelnou aktualizaci územních plánů a sankce pro obce, které je nebudou dodržovat.
Seriál
Našetřit si na vlastní bydlení se v řadě českých měst stává jen snem a téma bydlení patří ve volební kampani k těm nejskloňovanějším.
Češi chtějí bydlet ve vlastním a spoření „do cihly“ považují za bezpečnou investici, i proto jsou často ochotní zaplatit i přemrštěnou částku.
Seriál SZ Byznys přináší nejen analýzu, jak se Česko do takové situace dostalo, ale nabízí také řešení.
Všichni se tak v jádru shodují, že povolovací procesy jsou brzdou číslo jedna a že právě tady se rozhodne, jestli bude za pár let v Česku víc bytů.
Podle Michaely Váňové, výkonné ředitelky Central Group, která je největší rezidenčním stavitelem, je klíčem k nové výstavbě zejména funkční stavební zákon a odstranění chaosu v digitalizaci. „Nová vláda musí zpřehlednit a zjednodušit povolovací procesy a zpružnit územní plánování. Je třeba vytvořit předvídatelné prostředí a dlouhodobou strategii i pro zajištění stavebních surovin,“ říká.
Současně by měl podle jejích slov stát výrazně zvýšit veřejné investice do bytové výstavby.
„Masivnější výstavba ze strany měst a obcí je nutností. Aby mohla vznikat ve velkém, potřebujeme aparát, který ji umožní. Klíčové je zrychlení povolování, zmírnění přeregulovanosti, odblokování brownfieldů a hlavně začít stavět dostupné byty opravdu ve velkém,“ zdůrazňuje Váňová.
V první řadě změnit stavební zákon je potřeba také podle Zdeňka Soudného, tajemníka Asociace developerů a viceprezidenta Svazu podnikatelů ve stavebnictví.
Kromě toho jsou tu ale podle jeho slov nutná i další opatření. „Rozpočtové určení daní se musí změnit tak, aby se peníze vracely do měst a obcí, kde se staví. Jinak výstavbu budou logicky blokovat. Stejně tak není možné, aby územní plány vznikaly deset i více let. Musí být rychlejší a funkční. A třetí klíčové téma je deregulace. Řada zbytečných norem dnes jen komplikuje a prodražuje výstavbu. Bezpečnostní pravidla mají zůstat, ale nepotřebujeme zákonem určovat, jak široká má být chodba nebo ložnice,“ uvedl na středeční konferenci Svazu podnikatelů ve stavebnictví na téma dostupného bydlení.
Jenže z pohledu dostupnosti bydlení není hlavní problém jen v rychlosti stavebního řízení. Analytik Platformy pro sociální bydlení Mikoláš Opletal upozorňuje, že politické programy se příliš soustředí na komerční a vlastnickou výstavbu. „Komerční výstavba ve městech se zcela přiznaně zaměřuje na luxusní a investiční byty, které nikomu, koho trápí nedostupnost bydlení, prostě nepomůžou. Má ohromný smysl stavět dostupné bydlení, ale musí být opravdu dostupné,“ říká.
Podle něj také nelze spoléhat jen na to, že rychlejší povolovací procesy vyřeší krizi. „Slibovat řešení skrz zrychlení výstavby je slibování řešení za deset let. Což už je zase další generace tisíců dětí, které vyrůstají na ubytovnách nebo v azylových domech,“ dodává.
Zdanění investiční bytů
Tématem, které se v otázce bydlení objevuje stále častěji, jsou investiční byty. Odborníci na ně dlouhodobě upozorňují jako na jeden z hlavních důvodů bytové krize v Česku.
„Z bydlení se stává investice. Na trh vstupují velcí hráči – fondy, pojišťovny – ale i jednotlivci, kteří byty kupují jako investici, někdy je ani nepronajímají a čekají, až jejich cena stoupne. Bydlení se tak stále víc mění z něčeho, co pokrývá základní potřebu, na finanční aktivum. A to už nedopadá jen na ty nejchudší, ale dnes stále víc i na střední třídu,“ vysvětluje analytička a sociální antropoložka Lucie Trlifajová působící na Fakultě sociálních věd UK a v Sociologickém ústavu AV ČR.
Na tuto situaci reagují i některé politické programy. Hnutí Stačilo! chce zavést daň pro majitele většího množství prázdných bytů. STAN plánuje regulaci krátkodobých pronájmů přes platformy jako Airbnb, a to formou registru pronajímatelů a omezení počtu dní, po které je možné byt takto využívat. Piráti přicházejí s mimořádným zdaněním majetku občanů nepřátelských států, zejména Ruska.
Ekonom Petr Dufek je ale k některým formám řešení skeptický. „Padají návrhy na zdanění investičních bytů. To si myslím bude velmi obtížné, protože investiční byty se povětšinou pronajímají. Nikdo přesně netuší, kolik je vůbec volných nikým neobývaných bytů v Praze, natož v ČR, proto zdanění těchto bytů bude obtížné realizovat,“ upozorňuje.
Podle něj je problematické i cílení na zahraniční vlastníky. „Pokud jde o národnostní hledisko, co bude bránit převedení vlastnictví do české s.r.o. se základním kapitálem 1 koruna?“ dodává Dufek.
V programech se objevuje i podpora družstevního a obecního bydlení. Strany ji nabízejí v různých podobách – od státních garancí a pobídek (ANO), přes odbourání byrokracie (Spolu), až po modely, kde by obce poskytly pozemky výměnou za část bytů (STAN). Stačilo! k tomu přidává daňové úlevy a podmínku, že byty z veřejných peněz nebude možné desítky let prodávat, zatímco Piráti chtějí vedle družstev podporovat i neziskové bytové společnosti.
