Článek
Komentář si také můžete poslechnout v audioverzi.
Není těžké to dávat za vinu agenturám pro výzkum veřejného mínění, přesto jsou výzkumníci těmi posledními, kdo za to může.
Poslední předvolební průzkum od Kantaru přiděluje ANO 33 procent hlasů, konkurenční STEM/MARK ovšem zjistil, že se hnutí Andreje Babiše propadá pod 28 procent. STEM a Median jsou někde mezi tím. Má to něco společného s reálným výsledkem, který se dozvíme v sobotu okolo šesté hodiny večer?
Před čtyřmi lety byl rozptyl posledních předpovědí pro pozdějšího vítěze Spolu mezi 20 a 23 procenty hlasů, nakonec se koalice Petra Fialy dostala na 27,8 procenta. O mnoho přesnější to nebylo ani u dalších stran. U těch čtyř nejsilnějších se každá agentura mýlila v průměru o tři procenta.
Výsledek byl tedy v roce 2021 podstatně jiný než jakákoli prognóza či volební model. Stejné to bylo při předchozích volbách a logicky z toho vyplývá, že také letos nás čeká překvapení.
Přitom výzkumníci na západ od Česka mají úplně jinou bilanci. Například při únorových volbách do německého Bundestagu se všech šest agentur, které publikovaly své výsledky v posledních dnech před volbami, spletlo v předpovědích u čtyř nejsilnějších stran v průměru o necelé procento. U jedné z nich nebyly „vedle“ nikdy o víc než o 1,5 procenta.
Za rozdílem v kvalitě však není třeba hledat horší kvalifikaci tuzemských sociologů, objektivně horší jsou totiž jejich podmínky a lépe by v nich neobstáli ani němečtí kolegové.
Rozdílovým momentem je fakt, že se tuzemské průzkumy nesmějí publikovat čtyři dny před vyhlášením volebního výsledku. Proto je ani bezprostředně před volbami nemá smysl provádět. Německé agentuře INSA se volby předpovídaly, když se konaly 23. února, a její bleskový průzkum proběhl 21. a 22. února.
Pokud německé agentury vycházely z terénního šetření, které mělo těžiště týden před volbami, mohly se jejich odhady u jedné strany v průměru lišit o víc než o procento. Ani v nejhorším případě se přitom nespletly o víc než o tři procenta. Tím se může také v očích Čechů zvýšit věrohodnost posledního průzkumu STEM pro televizi Prima a také šetření NMS pro Novinky.cz, kde výzkumníci sbírali data týden až dva týdny před volbami. U Medianu to bylo s odstupem týdne až měsíce.
U dalších agentur je vzdálenost od voleb ještě větší. Kantar se v průzkumu pro ČT voličů dotazoval 14 dnů až měsíc před volbami, další, „poslední“ průzkum proběhl na přelomu srpna a září. Všechny odhady prováděné před čtyřmi lety měly od volebního hlasování právě takový odstup a výsledkem byla průměrná chyba tři procenta u jedné strany. Stejné pravidlo nakonec platilo i v Německu, pokud se průzkumy prováděly počátkem února.
Nutně to neznamená, že by čeští výzkumníci v týdnech před volbami zaháleli. Pokud však provádějí aktuálnější šetření, rezervují jejich výsledky pro ty, kdo jsou ochotni zaplatit, zpravidla politickým stranám.
V tom je druhý rozdíl proti Německu. Tamní agentury mohou počítat s tím, že jejich bleskové průzkumy do posledního dne financuje nějaký veřejnoprávní nebo soukromý rozhlas či televize. Případně jsou na tom finančně dost dobře, aby náklady odepsaly jako reklamu.
Otázka zní, jaký přístup má blíže k dobré demokratické praxi: nevědět a nechat se ve volebním dnu překvapit jako při thrilleru z fotbalové ligy, anebo zákaz zveřejňování průzkumů před volbami zrušit. Veřejnosti se tím může dát najevo, že se tuzemská demokracie zaběhla, a proto se v ní nemůže přihodit něco úplně dramatického.
