Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Téměř polovina českých dětí na základních školách pravidelně nesnídá a skoro pětina dětí nedostává doma svačiny. Ukázal to průzkum, který udělala agentura MN Force v září.
„Některé děti se celé dopoledne vůbec s jídlem nepotkají, což jim ztěžuje přemýšlení a schopnost učit se,“ řekla nutriční terapeutka Andrea Mokrejšová. „Zároveň to může způsobit vývojové poruchy, nemusí třeba růst tak rychle, jak by měly,“ dodala.
Třetina dětí si kupuje sladkosti bez dozoru rodičů
Svačiny, které si děti shání samy, se podle výzkumu z 40 % stávají ze sladkostí a z 10 % z hotových výrobků ze školního bufetu, jako je párek v rohlíku nebo zapečený toust. Když ale děti dostanou svačinu doma, většinou jde o obložené pečivo a často k němu dostanou i zeleninu nebo ovoce.
Více jak třetina dětí si kupuje sladkosti bez dozoru rodičů a třetina dětí také nechodí pravidelně na obědy do školních jídelen. „Některé z nich doma řekly, že na obědy chodit nechtějí, tak je rodiče odhlásili, jiné ale přihlášené jsou,“ říká Mokrejšová. 15 % dětí si kupuje energetické nápoje, jde i o děti na prvním stupni. Vodu pije jen něco málo přes polovinu dětí, zbytek preferuje slazené nápoje, čaj a džusy.
Takto nevyvážené stravování mnoha dětí se rozhodl řešit Český olympijský výbor ve spolupráci s obchodním řetězcem Billa. „Výsledky průzkumu nemají pozitivní trend, proto představujeme nový projekt podporující zdravější stravování,“ uvedl předseda Českého olympijského výboru Jiří Kejval.
„Projekt staví na zkušenostech vrcholových sportovců, kteří mohou být příkladem, jak se stravovat,“ dodal generální ředitel Billa Marek Doležal.
Podle vedoucí nákupu Daniely Korotvičkové označí Billa vybrané výrobky logem „Oblíbeno Olympioniky“, což má indikovat produkty, které by v jídelníčku neměly chybět. „S ambasadory a nutričními poradci pracujeme na tom, abychom přidávali další produkty,“ uvedla Korotvičková.
Jak vyvážený jídelníček vypadá?
Podle Mokrejšové se potraviny nedají dělit na zdravé a nezdravé, jde hlavně o kontext, ve kterém je lidé konzumují. „Základem jídelníčku jsou nejběžnější potraviny, hlavní je pestrý jídelníček, tedy když děti jedí všechno a nic se z jídelníčku nevyřadí.“
Na stravu je podle ní potřeba dívat se ze široka a neupřednostňovat zákazy a diety. Mnoho rodičů se snaží své děti stravovat zdravě, což není vždycky jednoduché. „Hlavní je nepropadat pocitu, že člověk není dobrý rodič, když se občas nedaří. Důležité je, aby rodiče sami jedli vyváženě, děti to okoukají,“ dodala Mokrejšová.
Ambasadorka projektu „Oblíbeno olympioniky“ atletka Kristiina Sasínek Mäki jí skoro všechno. „Nemám speciální jídelníček,“ říká. Stravování čtyřletého syna se snaží korigovat, ne vždy se to ale daří. „Například když má syn více pohybu, je i více prostoru pro nějakou sladkost,“ popisuje.
Alpský lyžař Jan Zabystřan se s jídelníčkem také moc nepáře. Jídlo má rád a za léta své sportovní kariéry vystřídal několik nutričních poradců. „Každý z nich má trochu jiné názory a je potřeba si vyzobnout, co funguje pro daného člověka,“ popisuje Zabystřan to, že neexistuje jediný správný nutriční plán.
Andrea Mokrejšová je spoluautorkou a moderátorkou videosérie o vyvážené stravě, kterou na svých sítích zveřejňuje Český olympijský tým. Jejím cílem je pomoci dětem a rodičům sestavit vyvážený jídelníček.
„Soustředíme se také třeba na pitný režim a boříme mýty, které se výživy týkají,“ popsala Mokrejšová.
Ve videích se o zdravé stravě baví s úspěšnými českými sportovci. Příspěvky pomáhají vytvořit třeba běžkyně i další ambasadoři projektu, plavec David Kratochvíl, rychlobruslař Metoděj Jílek a kajakář Jiří Prskavec.
