Článek
Analýzu si také můžete poslechnout v audioverzi.
Někde lidé volí dosluhující vládní koalici, jinde dávají tradičně přednost ANO. Politické preference dělí republiku na dvě poloviny a propast není snadné překročit, jak znovu ukázaly sněmovní volby.
Výmluvným dokladem je fakt, že vládní Spolu a Starostové dohromady s Piráty získali 43,4 procenta, úplně stejně jako před čtyřmi lety. Je pravda, že ANO letos dosáhlo skoro 35 procent a ve srovnání s rokem 2021 si polepšilo o 7,5 procenta. Ovšem jen díky tomu, že přebralo hlasy od svých potenciálních spojenců, tedy od SPD a neparlamentní levice (KSČM, ČSSD, Přísaha).
Přesto se podpora obou uskupení, vládních stran okolo Petra Fialy, a opozičních v čele s ANO Andreje Babiše, v různých regionech měnila různým způsobem. Babiš sotva může být spokojen s Karlem Havlíčkem, který jako pražský lídr získal proti minulým volbám jen o 2,3 procenta navíc, zatímco Babiš na Ostravsku přihodil ke 34 procentům z minulých voleb dalších deset.
Podobně by se mohl nad pražskou kolegyní Janou Černochovou pozastavit Fiala. On sám ztratil v Jihomoravském kraji proti minulým volbám tři procenta a v samotném Brně necelá dvě procenta, zatímco v Praze Spolu přišlo o šest procent.
Vysvětlení, proč v Praze nemůže být spokojena ani jedna z velkých stran, tkví ovšem v tom, že velkoměstští voliči přihodili o osm procent navíc Pirátům a Starostům. Tento výjimečný úspěch dvou menších liberálních stran, který dokázal vyrovnat výpadek Spolu a přitom zabránil úspěchu ANO, není dokladem talentu jednotlivých politiků. Spíše je připomínkou, že se rozdíly mezi regiony a také mezi městem a venkovem mohou ještě prohloubit.
Tradiční bašty ještě posilovaly
Z krajských výsledků je například vidět, jak se posouvá podpora souručenství Spolu, STAN a Pirátů. Oslabuje v Čechách, přitom největší propad nezaznamenaly pouze kraje tradičně skeptické k liberálům a pravici, tedy Ústecko a Karlovarsko, ale také Plzeňsko a Liberecko, které nejvíc zasáhl útlum průmyslu a s ním spojený mzdový pokles.
O prohlubování příkopů také svědčí, že strany nedávné pětikoalice naopak posílily ve svých tradičních baštách, konkrétně v Praze, východních Čechách, na jižní Moravě včetně Zlínska, ovšem překvapivě také v tradičně levicovém Moravskoslezském kraji.
Proti tomu ANO posilovalo zrcadlově zvláště na Karlovarsku, Ústecku a Plzeňsku. Zřejmě díky Babišově kandidatuře i v Moravskoslezském kraji, kde přebral ze všech krajských lídrů ANO nejvíc hlasů Okamurově SPD.
Rozdíly mezi městem a venkovem se zvětšují sice pomalu, jenže přitom zdaleka nejde jen o Prahu a Brno. Pokud na Olomoucku oslabily strany někdejší pětikoalice o 0,1 procenta, v samotné Olomouci posílily oproti minulým volbám o 2,5 procenta. Podobnou bilanci hlásí také na Královéhradecku.
Ještě víc se rozdíly prohloubily na Ústecku, kde Spolu, STAN a Piráti sice skoro o dvě procenta oslabili, v krajském Ústí nad Labem si naopak o 1,4 procenta polepšili.
Pravidlo, že města míří liberálním směrem a venkov doleva, neplatí očividně ve středních Čechách, kde se ani Kladno, ani Mladá Boleslav nevymykají svému okolí. Podobnou bilanci přinesly volby ještě v Českých Budějovicích či Karlových Varech.
Růst rozporů mezi městem a venkovem sociologové obvykle vysvětlují tím, že obyvatelé měst mohou využívat lepší infrastrukturu, zatímco odlehlé regiony trpí nedostupností služeb, která začíná už s veřejnou dopravou. Proto ve volbách dávají přednost protestním stranám.
O tom svědčí i fakt, že se podpora vládních stran zlepšovala nejen v městských centrech, ale také v blízkých satelitech a v menší míře i v panelových sídlištích, které mohou výhody městského života v klidu sdílet. Proti tomu rostla podpora ANO v krajích s největším podílem odlehlých obcí. Vedle zmíněného Moravskoslezského, Karlovarského a Ústeckého kraje si ANO výrazněji polepšilo také v Olomouckém kraji a na Vysočině.
