Zmrazení platů v justici před Ústavním soudem neobstálo

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Letošní zmrazení platů v justici neobstálo před Ústavním soudem (ÚS), fixní platovou základnu v úterý zrušil a zkritizoval opakované nesystémové zásahy. Stát musí platy zpětně dorovnat, podle dřívějšího odhadu ministerstva spravedlnosti jde o více než 800 milionů korun plus úroky a náklady řízení.

Základna měla podle standardního výpočtového mechanismu překročit 130 000 korun, vláda ji ale s ohledem na rozpočtové úspory pro letošek stanovila na 121 685 korun, což řada soudců pokládala za protiústavní. Úspěšný návrh k ÚS podal Okresní soud v Děčíně. Letošní zmrazení platů v justici bylo vědomým porušením ústavy, které se nesmí vyplácet z politických ani ekonomických důvodů, řekl předseda ÚS Josef Baxa.

Plat soudce se určuje jako součin koeficientu a platové základny, která má být trojnásobkem průměrné hrubé měsíční mzdy v předminulém kalendářním roce. Loni byla základna 113 775 Kč. Pro letošní rok novela platovou základnu soudců stanovila pevně na 121 685 korun, jinak by byla s ohledem na inflaci v minulých letech vyšší. „Šlo o zcela úmyslné prodlužování protiústavního stavu,“ uvedla soudkyně zpravodajka Lucie Dolanská Bányaiová. Loni ústavní soudci vyhlásili tři platové nálezy a nová právní úprava je nerespektovala.

„Nerozumíme tomu, mysleli jsme, že terén je jasný,“ řekl Baxa. Vědomé porušování ústavy se podle něj nesmí vyplácet, ať už z ekonomických nebo politických důvodů. Doufá, že dnešní nález bude definitivní tečkou za rozhodováním ÚS o platech soudců. Jde o dvacátý nález, připomněla Dolanská Bányaiová.

Rozhodnutí ÚS bylo podle prezidenta Soudcovské unie Libora Vávry očekávatelné. Vláda a následně Poslanecká sněmovna neměly ke svému kroku argumenty, řekl soudce ČTK. „Oproti dřívějšímu rozhodování Ústavního soudu byla tentokrát situace mnohem jasnější s ohledem na mizernou argumentaci vlády a následně Poslanecké sněmovny,“ prohlásil Vávra. Stát navíc podle něj k této restrikci přistoupil v situaci, kdy veškeré ekonomické ukazatele rostly. S nálezem ÚS je proto prezident Soudcovské unie sice spokojen, ale z celé situace radost nemá.

Unie státních zástupců zváží, zda podnikne také nějaké právní kroky k vyrovnání platové situace žalobců. Nález, na základě kterého musí stát soudcům platy dorovnat, nemá na státní zástupce žádný dopad. ČTK to řekl prezident Unie státních zástupců Tomáš Foldyna. Podle něj nebylo rozhodnutí pro státní zástupce překvapivé, za protiústavní ho považovali od začátku. Nález však podle prezidenta Unie státních zástupců více rozevře nůžky mezi platy soudců a žalobců.

„My budeme zvažovat, zda také podnikneme nějaké právní kroky,“ řekl Foldyna. Státní zástupci ale podle něj musí uplatnit jinou právní argumentaci než soudci, protože jsou součástí moci výkonné. Nevztahuje se tak na ně například odůvodnění, že je snížení platu zásahem do nezávislosti soudní moci. Postup by však měl být podle Foldyny stejný. Státní zástupci se případně budou muset obrátit žalobami na obecné soudy.

Soudci kvůli platovým výměrům podávali civilní žaloby, domáhali se dorovnání na úroveň, která by jim náležela podle standardního výpočtového mechanismu. Žalobu podal také jeden z děčínských soudců.

Argumentoval tím, že zásahy do platů soudců musí být podle dlouholeté judikatury ÚS výjimečným opatřením, že případné platové restrikce se musí týkat všech zaměstnanců ve veřejném sektoru, nikoliv selektivně soudců, a že exekutiva musí zásahy do platů řádně odůvodnit. Vláda podle něj podmínky nenaplnila, proto je zmrazení platu v justici protiústavní.

Kolegovu žalobu dostala na stůl děčínská samosoudkyně Andrea Pěničková, jeho argumenty uznala jako důvodné a předložila ústavním soudcům úspěšný návrh na zrušení fixní platové základny. Platová restrikce podle ústavních soudců skutečně nebyla odůvodněna žádnými výjimečnými okolnostmi a nebyla ani součástí širšího rámce úsporných opatření, která by rovnocenně dopadala na ostatní „služebníky státu“.

ÚS pak ještě zvažoval, zda nález bude účinný jen do budoucna, nebo zda rozhodne také o zpětném dorovnání. „S ohledem na opakované pokusy moci výkonné a zákonodárné o zásahy do materiálního zabezpečení soudkyň a soudců, nerespektující předchozí nálezovou judikaturu ÚS, musel ÚS rozhodnout o tom, že napadená úprava nemůže být aplikována již ode dne 1. 1. 2025,“ stojí v nálezu.

Ministerstvo spravedlnosti respektuje úterní rozhodnutí Ústavního soudu (ÚS), podle kterého stát neměl právo zmrazit platy v justici. Očekává, že na zpětné dorovnání platů vydá 570 až 620 milionů korun. Částku pokryje z kapitoly Všeobecná pokladní správa, tak jako v obdobných případech v minulosti.

„Doplatek bude splatný den po vyhlášení nálezu. Předpokládáme proto, že soudy vyplatí doplatky ve výplatním termínu co nejdříve po vyhlášení nálezu, jak jim to organizační a technické podmínky dovolí,“ uvedlo ministerstvo na X.

Vicepremiér a ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) přes svou mluvčí ČTK sdělil, že rozhodnutí ústavních soudců také respektuje. Potvrdil, že postup dorovnání bude vypadat tak, jak ho popsalo ministerstvo spravedlnosti.

„Nastavení pravidel pro výpočet platu soudců a soudkyň rozhodně není nezměnitelné. Určení výpočtu platu soudců však nemůže být předmětem ani výsledkem politického boje, jehož je soudní moc pouhým divákem, a lze je jistě řešit koncepční úpravou platového automatu, nikoli opakovanými nesystémovými zásahy, které platový automat eliminují, jak k tomu docházelo v minulých letech i v roce letošním,“ uvedla Dolanská Bányaiová.

Odlišné stanovisko k nálezu uplatnil soudce Jan Wintr, judikatura se podle něj vyvíjí nedobrým směrem. „Finanční problémy v soudní soustavě jsou jinde než v platech soudců, především v platech nesoudcovského personálu, a důraz na růst platů soudců může rozevíráním nůžek pozici nesoudcovského personálu (relativně) ještě zhoršovat,“ napsal Wintr.

Podle advokátky a bývalé nejvyšší státní zástupkyně Renaty Vesecké (za Motoristé) se dal nález Ústavního soudu očekávat. „Není to první rozhodnutí tohoto typu, pokud se týká zasahování do platů soudců a státních zástupců,“ řekla novinářům. Uvedla, že rozumí ekonomickým důvodům, kvůli nimž vláda a následně Poslanecká sněmovna ke snížení platové základny soudců přistoupily. „Ale je potřeba říct, že právo je základní věc,“ řekla. Dnešní rozhodnutí ÚS, že do něj nemohou zasahovat žádné politické a ekonomické důvody, je podle ní namístě.

Jednotlivé soudcovské žaloby jsou rozeseté po celém Česku. Soudci je podávali u prvostupňových soudů ve městech, kde působí. Několik jich už uspělo s argumentací opřenou o evropské primární právo. Vláda jim ale zatím platy nedorovnávala, čekala na rozhodnutí ÚS.