Měly zde stát domy. Pod zemí se našly řetězy, gumáky i kosti

Kdyby šlo vše tak, jak si Radek Toman původně plánoval, zhruba teď by zřejmě dělal přípravné práce pro stavbu rodinného domu, kam se chtěl z bytu stěhovat s rodinou a dětmi. Snil o zahradě, pěstování zeleniny, grilování s přáteli.

Místo toho ale v úterý dopoledne v dešti sleduje, jak na jeho zarůstající pozemek na okraji ostravských Hošťálkovic přijíždí bagr a vrtná soustava. Obří lopata pak ze země vyhrabává odpudivý obsah. Kusy cihel, stavební suť, holinky, dráty, dokonce i kosti. V jednu chvíli z lžíce bagru visí jakýsi velký řetěz. Okolním vzduchem se nese závan chemického zápachu.

Radek Toman ale překvapeně nevypadá. Nad nálezem se spíše sarkasticky usmívá. „Nic jiného jsem nečekal. Já jsem si byl jistý, že ať už u mě na pozemku zaměří tu sondu kdekoliv, tak to tam bude. Je to v podstatě to samé, co už jsme našli předtím,“ říká reportérovi Seznam Zpráv. Výkopu přihlíží i pár jeho „sousedů“.

O jejich příběhu jako první informovaly Seznam Zprávy. Několik mladých rodin si loni přímo od Ostravy zakoupily pozemky na hezkém, klidném místě u pole s výhledem na město. Jenže při průzkumu před stavbou domu pan Toman zjistil, že pod jeho pozemkem leží velké množství odpadu.

Následný posudek geoložky pak odhalil znečištění i na sousedních pozemcích. Objevil navíc nadlimitní hodnoty některých nebezpečných látek včetně těch karcinogenních.

Celkem sedm rodin odstoupilo od smlouvy a požaduje od Hošťálkovic peníze zpět včetně ušlých nákladů na stavební materiál či projekty. K tomu starosta Jiří Jureček (STAN) svolil s tím, že obec provede vlastní průzkum, a tím situaci na jednotlivých pozemcích rozsoudí.

„Pokud sondy ukážou již vizuálně jasné známky kontaminace, okamžitě svoláme mimořádné zastupitelstvo městského obvodu. Na něm budeme řešit vrácení kupních cen a převedení pozemků zpět na Statutární město Ostrava. Pokud kontaminace nebude zřejmá, budeme muset počkat na analýzu odebraných vzorků a na odborné posouzení laboratoře,“ uvedl už dříve.

V tomto má pan Toman „štěstí“. „Kontaminace je zjevná, o tom není třeba ani hovořit,“ uvedla při pohledu na to, co bagr ze země vyhrabal, geoložka Šárka Šišková z pověřené firmy G-Consult.

„Pod vrstvou navážky, která je tvořená deponovanou ornicí a jílovitými hlínami, se nachází dva metry třicet násypu, který je tvořen škvárou, hlušinou, stavebním odpadem. Je to odpad z nějakého průmyslového areálu. Není to komunální odpad,“ řekla po krátkém přezkumu nepořádku.

Složitější ale bude situace u pozemků, kde se fyzicky odpad nenašel. Jejich majitelé budou muset počkat na výsledky laboratorních testů, které ukážou, zda je zemina kontaminovaná. Jen v tomto případě jim město podle předchozího vyjádření starosty vrátí peníze.

To se týká třeba pozemku rodiny Kateřiny a Adama Mikulčákových. Podle nich ale nejde o férový přístup. Podobně jako další rodiny na místě nechtějí stavět ani v případě, že se nebezpečné látky na jejich pozemku neprokážou.

„Nechci tady žít. S rizikem toho, že si půjde dítě hrát vedle na pozemek a strčí si něco do pusy… Já jsem si opravdu nekupovala pozemek s tím, že za hranicí a možná i na něm je toxická skládka. Kdybych tu informaci měla, tak to v životě nekoupím,“ argumentuje paní Mikulčáková.

Pokud tedy obec rozhodne, že mladým manželům peníze nevrátí, chtějí se soudit. „Toto jsou věci, které ovlivňují celou lokalitu. Já si nedokážu představit, že by tady někdo stavěl. Proč bychom měli nutit mladé rodiny si tady postavit dům, když vědí, že se tady bude realizovat obrovská sanace staré ekologické zátěže,“ říká jejich právní zástupce Miroslav Ondrúš.

Zatím není známo, na kolika pozemcích experti odpad našli. Sondování bude pokračovat ještě ve středu.

Jak už dříve napsaly Seznam Zprávy, na místě fungovala zhruba do 70. let minulého století pískovna. Po jejím dokončení se sem podle lidí, kteří dnes žijí v blízkosti zmíněných pozemků, vyvážel odpad různého druhu. Skládka ale nikde není oficiálně vedená, místo jako problematické nevyšlo ani z 15 let staré analýzy rizik, kterou nechala vypracovat Ostrava.

Přesto se lidé, kteří od obce koupili pozemky, cítí „podvedení“. Podle nich vedení Hošťálkovic o staré ekologické zátěži v oblasti muselo vědět. A to proto, že před prodejem v místě nechalo vybudovat silnici a pozemky opatřilo inženýrskými sítěmi. Sám starosta Jureček také nedaleko místa žije.

Starosta zprvu odmítal, že by o skládce věděl. Později pro Seznam Zprávy uznal, že stavební firma určitý odpad našla, mělo ale podle něj jít jen o drobné množství komunálního odpadu, nikoli o skládku. Podle něj nebyl důvod si myslet, že mohou být pozemky zamořeny nebezpečnými látkami. Podobné nálezy jsou podle něj při stavbách běžné.