Článek
Na těch pozemcích se podle původních plánů už mělo stavět. Dnes ve stínu sousední zástavby rodinných domků ale zarůstají bodláčím, které se v podzimní odpoledne naklání ve větru a odhaluje, že z hlíny na místě nevyrůstají jen rostliny. „Sterilované okurky. Rok sklizně: 1973,“ hlásá víko, které na jednom místě trčí ze země. Kousek od něj se povaluje obal od minerálního, jinak také zvaného ropného oleje.
Těžko říct, zda za to mohou nedávné geologické průzkumy nebo hloubení inženýrských sítí, že se tyto nevábné památky staré doby ocitly znovu na povrchu. Jedno je ale jisté - pod zemí je zde půl století starého odpadu mnohem, mnohem více.
Jeden z problémových pozemků.
„Je to tak, tam je moribundus jak sviňa,“ říká starší muž, jehož pozemek začíná jen pár metrů od místa, kde letos v létě došlo k nálezu nebezpečného odpadu.
Ten případ jako první popsaly Seznam Zprávy. Několik rodin si od obce koupilo pozemky na okraji ostravského obvodu Hošťálkovice. Lidé zde plánovali stavět rodinné domy. Jenže při výkopových pracích narazili na nepořádek ukrytý pod zemí: igelity, popílek, dráty, skleněné láhve, plastové obaly z hořlavin i baterie. Následný geologický průzkum objevil v zemi nebezpečné látky včetně těch karcinogenních.
„Neměli jsme o tom žádnou informaci od obce,“ stěžují si nyní občané a žádají vrácení peněz. Starosta Hošťálkovic Jiří Jureček, který kandiduje v letošních sněmovních volbách za hnutí STAN, ale tvrdí, že o problému nevěděl. A to i přesto, že na místě předtím obec budovala silnici a inženýrské sítě a on sám má přímo v sousední ulici dům.
„Kdybych věděl, že tam je nějaký problém, myslíte si, že bych stavěl? Na nějakém kontaminovaném pozemku? To je absurdní,“ řekl v pondělí Seznam Zprávám. Pozemky jsou podle Jurečka desítky let vedeny jako stavební a o skládce nejsou žádné záznamy. Nikdo neví, kolik je pod zemí skutečně nebezpečného odpadu.
Jenže jak Seznam Zprávy zjistily mezi sousedy, místní starousedlíci mají o skládce dobré povědomí. „Všichni o tom ví, tam se vozilo všechno,“ říká muž kolem šedesátky, který se představuje jako Pavel.
Co nebylo v obchodě, bylo tam, vzpomínají místní
Rodinné domky, které sousedí s dotčenými pozemky, na místě stojí od 80. let. Jejich dnešní obyvatelé, se kterými Seznam Zprávy hovořily, v té době ale povětšinou žili jen kousek odsud a tehdejší situaci si dobře pamatují.
Potvrzují příběh, který už dříve naznačili vlastníci dotčených pozemků. Na místě za komunismu fungovala pískovna, zhruba na začátku 70. let ale její provoz skončil. A prostor se začal zavážet odpadem. „Nikdo ale neví, odkud to bylo. Říká se, že to bylo nelegální,“ pronáší Pavel. Podle jiných sem město Ostrava vyváželo komunální smetí, sousedé zase hovořili o odpadu z chemičky.
Ulice v Hošťálkovicích, která sousedí se skládkou.
„Teď se všechno bere ekologicky, ale tenkrát se to vůbec neřešilo,“ říká pan Martin, který si vyvážení odpadu dobře pamatuje z dětství. „Pro nás jako pro děcka to byla pastva. Z divadla se tam vyvážely veškeré kulisy, rekvizity. Měli jsme z toho postavené bunkry. Pro nás to byl ráj na zemi,“ směje se.
Vzpomíná také, že skládku někdy hlídali i policisté. A to proto, aby místní nepořádek nekradli. „To, co se nedalo sehnat v obchodech za socialismu, tak to jsme sehnali tam. Televize, elektrosoučástky, oleje, inkousty, tuže, kable, ovoce, zelenina…“ vyjmenovává Martin.
Muž, který nesdělil své jméno, zmiňuje také, že na zátěž jednou narazil i na okraji svého vlastního pozemku. „Kopal jsem tam základy na jezírko, tam je půl metru hlíny a pak už hrůza,“ říká s tím, že objev ale nenahlásil.
Rodiny chtějí zpátky peníze
Ostrava nyní chce zkoumat, jak moc nepořádku na místě ve skutečnosti je a zda nemohly nebezpečné látky uniknout i na dnes obydlené pozemky, kde mají místní mimo jiné zahrádky. Obyvatelé Hošťálkovic si ale nepřipouští, že by je vystavení nebezpečnému odpadu pod zemí mohlo nějak ohrozit.
„No a co včil? Co máme dělat? Tady u nás ten bordel není,“ říká starší žena, kterou reportér zastihl na procházce s malým psíkem. „U nás by to mělo být v pořádku, spíš to unikalo dolů, do podzemních vod,“ míní další soused.
Na čem se ale místní neshodnou, je to, zda věří starostovi, že o zátěži nevěděl, či nikoli. „Starosta je o hodně mladší než my. On to nezažil. Pravděpodobně se řídil tím, že oficiálně ta asanace tady byla provedena,“ říká jeden z obyvatel.
Okurky, rok sklizně 1973.
Čtyři rodiny po Ostravě požadují vrácení peněz a vyplacení ušlých nákladů, obvodu také doručily předžalobní výzvu. Podle nich musela obec o skládce vědět, cítí se tedy podvedení. Jureček uvedl, že záležitost obvod řeší a na problémových místech provede průzkum, který by měl ověřit, kde všude se odpad nachází a jakou plochu kontaminoval.
Záležitost řeší obvod v koordinaci s vedení města. „Průzkumy budou důležité, abychom si odpověděli, jaké území kontaminováno je, a jaké není. Musíme si odpovědět, kterým kupujícím bude vrácena částka, a jakým ne,“ uvedl náměstek primátora Aleš Boháč (Starostové pro Ostravu).
