Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
V exekucích je v současnosti zhruba 600 tisíc Čechů. Z toho velká část by se mohla svých dluhů zbavit, kdyby se rozhodla vstoupit do oddlužení. Od loňského října platí mírnější podmínky insolvenčního řízení.
Stát tak chce dát dlužníkům „druhou šanci“, aby vystoupili ze šedé ekonomiky a vrátili se do normálního života. V něm budou pracovat a odvádět daně, takže se jejich oddlužení vyplatí celé společnosti.
Jenže po roce platnosti novely vzrostl počet nových insolvencí jen o 11 procent. Podle Konsorcia dluhových poraden ČR stojí za nízkým zájmem především neznalost. Lidé netuší, co jim nový zákon umožňuje. Zároveň mají strach z toho, že jim v insolvenci na určitou dobu klesnou příjmy. A navíc nemají jistotu, že jim na konci řízení oddlužení soud skutečně schválí.
Dlužil přes čtvrt milionu, splatí dvě třetiny
Jak vlastně nyní oddlužení funguje, si ukážeme na příkladu pana Petra z Ostravy. Ten se dostal do dluhů ve výši 260 tisíc korun. Neplatil dlouho zdravotní pojištění, pokuty dopravnímu podniku, městu za svoz odpadu a nesplácel ani soukromému věřiteli, který mu v minulosti poskytl půjčku. Petr ale zatoužil po normálním životě. Našel si práci a rozhodl se dluhy řešit.
Co musí splnit k žádosti o oddlužení:
- mít dluhy u minimálně dvou věřitelů,
- mít stálý a dostatečný příjem ze zaměstnání nebo z podnikání,
- být v prodlení se splácením dluhů po dobu delší než 30 dnů.
Petr požádal o pomoc dluhovou poradnu Rubikon Centra. Odvyprávěl tam svůj příběh a pracovníci mu poradili podat insolvenční návrh. Tedy vlastně žádost o oddlužení. Tuto službu nabízí celá řada dluhových poraden neziskových organizací. Jejich seznam je možné najít na webu Ministerstva spravedlnosti.
O sepsání návrhu na insolvenční řízení je možné také požádat advokáta či notáře, kteří jsou lépe časově dostupní než dluhové poradny. Také jejich seznam má na stánkách ministerstvo. Na rozdíl od poraden si už účtují peníze, podle zákona ale maximálně 4840 korun (u manželů pak 7260 korun). Navíc nikdy nesmí chtít peníze předem, strhnou si je až z měsíčních splátek dlužníka.
„Pozor na oddlužovací šmejdy. Ti chtějí zaplatit hned a někdy dokonce víc, než podle zákona smí,“ varuje Pavla Aschermannová z Rubikon Centra, která je zároveň předsedkyní konsorcia.
Sepsaný návrh za vás pošle dluhová poradna k insolvenčnímu soudu. Ten ho do tří dnů zveřejní v insolvenčním rejstříku a od té chvíle se zastavují všechny exekuce, které dlužník má. Zároveň se mohou začít hlásit věřitelé, kterým dotyčný něco dluží. U Petra to právě byl dopravní podnik, zdravotní pojišťovna a další.
Soud přidělí dlužníkovi insolvenčního správce, který sepíše veškerý jeho majetek a závazky a celé řízení je s ním v kontaktu.
Jak dlouho trvá schválení oddlužení?
Může to trvat i půl roku než soud oznámí, zda oddlužení schvaluje, či ne. Pokud ano, tak stanoví částku, kterou musí dlužník splácet. Dívá se samozřejmě na příjmy a výdaje, ale i na to, jaké má vzdělání, kolik mu je let, v jakém oboru pracuje a v jakém bydlí regionu. Například vysokoškolák těžko pochodí s tvrzením, že bere jen minimální mzdu.
Petrovi schválil soud oddlužení letos v červenci. Jeho čistá mzda je kolem 28 tisíc korun a měsíčně splácí něco málo přes deset tisíc korun. Během tří let tak zaplatí přibližně 68 procent dluhů. Pokud tedy neporuší žádná pravidla.
Ze stanovené měsíční splátky se přitom nesplácejí jen dluhy věřitelům. „Z měsíční splátky dlužníka se nejprve zaplatí náklady řízení a výživné na děti, pokud jej má dlužník platit. Právě výživné má přednost před všemi pohledávkami. To, co zbude, se rozdělí na umoření ostatních dluhů,“ vysvětluje Radek Hábl z Institutu prevence a řešení předlužení a autor Mapy exekucí.
Co musí dlužník v insolvenci plnit
Nově trvá insolvenční řízení tři roky, dříve to bylo pět. Pokud dlužník plní vše, co mu soud uložil, je mu většinou po 36 měsících zbylý dluh, ať je jakkoliv vysoký, odpuštěn. Právě zkrácení doby splácení z původních pěti na současné tři roky je velkou změnou loňské novely a byla k tomu řada diskuzí i sporů.
Povinnosti dlužníka po dobu tří let:
- Musí pravidelně přiznávat všechny příjmy a dokládat, kolik si vydělali.
- Musí mít co nejlépe placenou práci nebo se ji snažit získat.
- Dary nebo dědictví musí použít na splacení svých dluhů.
- Oznámit každou změnu bydliště, sídla nebo zaměstnání. A to insolvenčnímu soudu, insolvenčnímu správci a věřitelskému výboru.
- Nedělat žádné nové dluhy po splatnosti. Tedy ani na výživném nebo na pojištění.
- Musí počítat s tím, že mu insolvenční správce prodá i část majetku. Nesmí mu ale sáhnout na osobní věci, zařízení domácnosti, typicky ledničku, pračku.
Kolik procent dluhu je třeba splatit?
Nově už se za dobu řízení nemusí splatit minimálně 30 procent dluhů. Žádný limit neplatí. Soud může určit, že chce po dlužníkovi, aby splatil klidně jen čtvrtinu dluhu.
Lidé, kteří uvažují o oddlužení, si mohou vyzkoušet kalkulačku Ministerstva spravedlnosti, která jim spočítá, jaké měsíční splátky by po celou dobu insolvenčního řízení platili.
Právě proto, že už není stanoven třicetiprocentní limit, nezáleží až tak na výši dluhu jako na tom, jaký příjem lidé mají a zda žijí sami, nebo s rodinou.
Splátky v insolvenci jsou u lidí, kteří mají tři a méně exekucí, většinou o něco vyšší, než když zůstanou v exekuci. Toto „minus“ ale platí jen po dobu insolvence, tedy tři roky. Zatímco splácení exekucí může trvat mnohem delší dobu.
U dlužníků se čtyřmi a více exekucemi vychází insolvenční splátka většinou stejně jako exekuční srážka. Je to proto, aby byli hodně předlužení lidé motivováni k podání insolvenčního návrhu. V minulosti bylo totiž finančně výhodnější zůstat v exekuci než podstoupit insolvenční řízení.
„Na konci, pokud oddlužením úspěšně projdou, jsou ale bez dluhů a to prospívá celé společnosti. Snižuje náklady na sociální systém, kriminalitu i prostor pro extremismus, zvyšuje kupní sílu domácností i daňové příjmy,“ říká Radek Hábl.
Úlevu cítí i náš modelový dlužník. „Zvládnu to. Chci mít zase vlastní bankovní účet a normálně fungovat. Nemusím si nechat vyplácet peníze na ruku. Je to úleva, člověk má pocit, že zase žije jako normální lidé,“ říká Petr.
Co se stane, když nebude splácet
Pokud dlužník nesplácí tak, jak mu soud určil, tedy „nevynakládá k uspokojení pohledávek věřitelů úsilí, které po něm lze spravedlivě vyžadovat“, může mu dobu oddlužení soud prodloužit nebo mu rozhodnutí o oddlužení dokonce zrušit.
Platí také, že když tři měsíce po sobě zaplatí splátku o čtvrtinu (nebo víc) nižší, než mu stanovil soud, bude to muset vysvětlovat. A pokud nebude zdůvodnění dostatečné, opět hrozí prodloužení řízení nebo jeho zrušení.
Novela zpřísnila podmínky pro opakované oddlužení. To znamená, že když člověk opět spadne do dluhů, může do insolvence vstoupit až za 12 let. Dříve to šlo už po deseti letech. A toto opakované oddlužení trvá déle – místo tří let pět let.
Oddlužit se nedá od náhrady škody na zdraví. Poškození lidé se tedy nemusí bát, že se dlužník z těchto dluhů vyváže. I po skončení oddlužení musí případný dluh za poškození zdraví splácet.
Možná trochu nepříjemné může být pro člověka, který oddlužením úspěšně projde, že bude ještě další tři roky veden na veřejném seznamu dlužníků. Nebude tak moct požádat například o půjčku, hypotéku.
Informovanost je zatím malá
Za poslední rok bylo podáno zhruba 20 tisíc návrhů na oddlužení. Podle Radka Hábla to ale nestačí. „Potřebujeme, aby do oddlužení vstupovalo minimálně 40 až 50 tisíc lidí ročně, jinak budeme jako stát každý rok dál tratit miliardy korun,“ vypočítává expert.
Proto nyní konsorcium dluhových poraden ve spolupráci s Ministerstvem spravedlnosti chystá osvětovou kampaň, ve které chce výhody insolvenčního řízení připomenout. A chce také rozšířit síť poraden po celé republice, aby se informace dostaly k co největšímu počtu předlužených lidí.
Podle Pavly Aschermannové je třeba hledat i nové způsoby oslovení – například přes banky nebo Českou poštu – a kontaktovat lidi ve chvíli, kdy jsou připraveni oddlužení využít. Zároveň apeluje na veřejnost, aby blízkým lidem, kteří mají exekuce, o možnosti snadnějšího oddlužení řekla.
