Článek
Palestinské teroristické hnutí Hamás a Izrael se dohodly na první fázi příměří, oznámil americký prezident Donald Trump, jehož diplomaté se v Egyptě podílí na zprostředkování rozhovorů mezi oběma stranami. Dohoda by měla být podepsána ještě ve čtvrtek dopoledne, pak by ji měla projednat izraelská vláda.
Dva roky a dva dny od začátku současného konfliktu tak svitla naděje na jeho ukončení. Připomeňme, že při teroristickém útoku Hamásu a dalších palestinských organizací proti jižnímu Izraeli 7. října 2023 zahynulo přes 1200 lidí a více než 250 bylo uneseno. Při následné odvetné válce v Pásmu Gazy podle palestinských údajů zemřelo přes 67 tisíc lidí.
Jednání o konci války zdaleka neskončilo. Po první fázi příměří musí logicky následovat další fáze a na jejích detailech se zatím strany nedohodly. Seznam Zprávy přehledně shrnují, co se o dohodě zatím ví.
Na čem se Hamás a Izrael dohodly?
První fáze příměří podle Trumpa spočívá v propuštění všech zbývajících izraelských rukojmích. Izraelští vojáci se zase stáhnou na dohodnutou linii. „Se všemi stranami bude nakládáno férově,“ ujistil americký prezident.
Podle Izraele v Pásmu Gazy zůstává 48 rukojmích, z nichž asi 20 by mohlo být stále naživu. Výměnou by měl Izrael propustit stovky zadržovaných Palestinců.

Rukojmí v Pásmu Gazy.
Podle prohlášení Hamásu dohoda počítá s kompletním izraelským stažením a také s propuštěním stovek palestinských vězňů držených v Izraeli.
Jaký je časový rámec dohody?
Kdy dohoda začíná platit, není jasné. Egyptská televize Al-Káhira tvrdí, že platí už od čtvrtečních 11:00 středoevropského letního času. Nejmenovaný zdroj z kanceláře izraelského premiéra Benjamina Netanjahua ovšem agentuře Reuters řekl, že dohoda vstoupí v platnost teprve poté, co ji večer ratifikuje izraelská vláda.
Pokud ji kabinet schválí, měla by se izraelská armáda podle diplomatického zdroje agentury Reuters obeznámeného s detaily stáhnout na dohodnutou linii do 24 hodin. Ve čtvrtek ráno zatím pokračovalo izraelské ostřelování Pásma Gazy.
Jakmile stažení skončí, Hamás bude mít 72 hodin na propuštění živých rukojmích. Podle zdroje americké televize CBS je teroristé pravděpodobně předají v pondělí, ale izraelská média píší už o sobotě.

Trumpův plán na mír v Pásmu Gazy.
Co zůstává problematické?
Přestože jde ze strany Hamásu o dosavadně jednu z nejnadějnějších reakcí, stále zůstává řada problémových bodů. Jde zejména o otázky spojené s poválečnou správou Pásma Gazy a odzbrojením Hamásu, které se mohou ukázat jako vůbec největší překážka.
Hamás podle dřívějšího prohlášení souhlasí s předáním moci do rukou palestinské technokratické vlády. Ta má být založená na palestinském národním konsenzu a podpoře arabských a islámských zemí.
Podle Trumpova plánu má oblast spravovat mezinárodní výbor, v jehož čele by stál sám americký prezident.
Vysoce postavený představitel Hamásu před posledním jednáním v Egyptě televizi Al-Džazíra řekl, že se skupina neodzbrojí, dokud neskončí izraelská okupace enklávy. V minulosti teroristé dokonce připouštěli odzbrojení až po vzniku samostatného palestinského státu.

Po oznámení dohody se radovali také Palestinci ve městě Chán Júnis na jihu Pásma Gazy.
Hnutí by se také podle návrhu amerického prezidenta mělo rozpustit, za což by jeho představitelé získali výměnou amnestii.
Stejně tak je ale otázkou, zda se izraelské síly opravdu stáhnou z palestinského území. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu to už před týdnem – těsně po oznámení návrhu dohody – rozporoval. „To se nestane,“ prohlásil.
Trumpův plán počítal také s tím, že se do Gazy co nejdříve dostane i humanitární pomoc a zásoby pro řadu lidí, kteří trpí hladem. Plán počítá také s rekonstrukcí oblasti, kterou za poslední dva roky zničily izraelské útoky.
Dva roky od teroristického útoku ze 7. října
Krvavý útok teroristické organizace Hamás proti jižnímu Izraeli přinesl také debaty o selhání izraelských tajných služeb, které nedokázaly událost předvídat. Politickou zodpovědnost za to nesl premiér Benjamin Netanjahu. Dva roky po útoku ho ale část Izraelců stále vnímá jako nejvhodnějšího muže pro zajištění jejich bezpečnosti.
Jak se za tu dobu změnily vztahy na Blízkém východě, shrnuje redaktor Martin Novák:
Dva roky po útoku se zraněná země ocitla v izolaci. Jak je to možné, rozebírá komentátor Pavel Novotný:
Jak reálné jsou nyní šance na mír?
Není to poprvé, kdy se objevily naděje na ukončení války v Gaze. Obvykle však skončily zklamáním. Izrael a Hamás se dříve dohodly pouze na dočasném příměří: zhruba na týden v listopadu 2023 a na necelé tři měsíce začátkem letošního roku.
Hamás v minulosti žádal trvalé příměří, podle kterého by si udržel vliv v poválečné Gaze, zatímco Izrael chtěl pouze dočasnou dohodu, která by mu umožnila obnovit neúspěšné snahy o porážku Hamásu, jak upozorňuje deník The New York Times.
Nyní se ale opravdu podle expertů i zahraničních lídrů zdá, že jde o krok dopředu, přestože zůstává stále řada problematických témat.
Prohlášení Hamásu je „bezpochyby pozitivním vývojem, i když pravděpodobně odhalí záměry a omezení všech stran do budoucna,“ popsala analytička Jennifer Gavitová z think-tanku Atlantic Council.
„Trumpovo prohlášení, v němž vítá dohodu Hamásu, potvrzuje pozitivní vizi konce konfliktu, ale pravděpodobně nerealistickou,“ dodává s tím, že ve výsledku půjde o to, jak se budou vizi snažit prosadit Izrael i Hamás.
Podcast o podmínkách v Gaze
Obyvatelé Pásma Gazy trpí řadu měsíců hladem. Patří mezi ně i humanitární pracovnice Oxfamu Fidá Al-Arádž, která ale prý sama sebe považuje za „šťastlivce“. Díky práci má totiž peníze na to, aby se o shánění jídla mohla pokoušet.